foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Z představení Já, secese show
REPORTÁŽ: Musím se přiznat, že nepatřím mezi milovníky spojení komiksů s klasickými výtvarnými díly, proto jsem na multimediální představení Já, Secese Show v divadle Hybernia šel s jistou skepsí. Mé pochyby se ale vytratily již v prvních minutách představení, poté, co jsem byl doslova vtažen do strhujícího děje odehrávajícího se na jevišti.
To, co jsem v pátek večer viděl, zcela předčilo má veškerá očekávání. Připadal jsem si jako bych se ocitnul v nějakém jiném světě.
Během představení jsme na pódiu viděli tanečnice v různobarevných šatech připomínající kouzelné víly. Vysoko nad hlavami diváků se za zvuků dramatické hudby vznášeli umělci ve fantastických kostýmech. Na pódiu při vizuálních efektech deště a blesků skákala salta postava ve strašidelném kostýmu. Nadlidský boj s monstry představujícími zlo přišel s pomocí laserových tužek a kruhů svést komiksový superhrdina Drawman.
Na jevišti také zazněla romantická píseň v podání zpěvačky s věncem z květin na hlavě, která jako by právě vystoupila z Muchovy Slovanské epopeje, načež přišel zvrat, scénu zaplnily kouřové efekty a na obřím plátně se za zvuků epické hudby promítala scéna jako vystřižená z nějakého apokalyptického filmu.
Cesta časem do Paříže konce 19. století
Tedy do doby, kdy se usadil a následně vytvářel ilustrace, dekorativní panely, kostýmy a reklamní a divadelní plakáty pro francouzskou herečku Sarah Bernhardtovou slavný český secesní malíř Alfons Mucha. Kromě symbolů tehdejší Paříže, jako je rozestavěná Eiffelova věž, jejíž stavba začala s Muchovým příjezdem do Paříže, se v show například objevila scéna projekce z dobové Moskvy, což je odkaz na Muchovu návštěvu Ruska. Dále obří plátna ze Slovanské epopeje jako dekorace pódia, ty se promítaly na plátně společně s komiksem, který s nadhledem a zábavnou formou vypráví nejrůznější scény ze života malíře. Jsou prvkem, který plynule spojuje všechny scény v jeden silný životní příběh. Například smutný fakt, že po vtrhnutí nacistických vojsk do Československa v březnu 1939 byl Mucha jedním z prvních zatčených a předvolaných k výslechu gestapem.
Michal Dvořák
Mezi vizuálně nejkrásnější momenty celé show, při kterém mě mrazilo v zádech, patří závěrečný strhující tanec muže s ženou při hudebním motivu, který provází celým představením.
Představení ukončil obrovský aplaus publika a děkovačka všech patnácti umělců, kteří v show vystupují.
Autorem námětu, hudby, producentem a režisérem projektu je zakládající člen skupiny Lucie, hudebník Michal Dvořák. Autorem komiksů newyorského ilustrátora promítaného na plátně je výtvarnice Alice Slavíček. Přípravy projektu, na kterém pracovalo přes 300 lidí, trvaly čtyři roky. Michal Dvořák byl po skončení ve velmi dobré náladě, hýřil úsměvy na všechny strany a ochotně se fotil nejen s účinkujícími, ale také s hosty, kteří ho přišli požádat o selfie. Mezi nimi jsme viděli například novináře a moderátora Jana Tunu, který byl z celé show nadšen a na její adresu nešetřil superlativy.
Hodnocení
V uplynulých letech jsme v Praze navštívili několik podobných multimediálních představení. Naprosto famózní Já, Secese Show v nás na rozdíl od ostatních zanechala nezapomenutelný dojem a scény z ní jsme si v hlavě promítali ještě dlouho po jejím skončení. Mimochodem, ze střechy divadla Hybernia je nádherný výhled na Obecní dům, jehož Primátorskému sálu dominují právě malby od Alfonse Muchy.