foto: Agáta Michalová pro PrahaIN.cz/Křest debutového románu Marka Torčíka
REPORTÁŽ: Ve čtvrtek 30. listopadu se v pražské kavárně Na Boršově konal křest nové knihy spisovatele a básníka Marka Torčíka, která nese název Rozložíš paměť. Vydána byla nakladatelstvím Paseka.
Jedná se o jeho debut v oblasti prózy. Kniha se zabývá těžkými tématy, jakými jsou například alkoholismus, šikana či nedobré rodinné vztahy. Spisovatel nám v knize doslova otevírá svou paměť skrz jednotlivé obrazy. V roce 2016 mu již vyšla básnická sbírka s názvem Rhizomy. Křest románu měla původně moderovat publicistka Hana Řičicová, ale kvůli zdravotním důvodům se vedení debaty ujala kulturní publicistka a velká kamarádka spisovatele, Barbora Voříšková.
Akce měla oficiální začátek v 18:00, ale již dvacet minut před vypuknutím křtu se salónek v kavárně začal plnit. Lidé, kteří přišli těsně před začátkem, či až po, měli velký problém najít místa k sezení a spousta z nich místa ani nenašla. I přesto byla v salónku cítit dobrá atmosféra, lidé si dle své chuti vybrali z nabídky nápojů a vše se schylovalo k začátku akce.
Psali jsme
ROZHOVOR: Současný ODEON navazuje na tradici někdejšího renomovaného nakladatelství a věnuje se překladovým i domácím autorům. Jeho prestiž je…
Křest knihy začal debatou, kterou vedla publicistka Bára Voříšková. Ta Marku Torčíkovi pokládala otázky, díky kterým se přítomní mohli dozvědět detailní informace o knize nebo částečně i o autorově životě. Několik otázek bylo tematicky mířeno na lidskou paměť, to však nebylo ani zdaleka vše.
Jedním z témat byl rozdíl psaní básnického a prozaického textu. Autor uvedl, že psaní prózy bylo velice náročné kvůli tomu, že své dílo psal často po večerech a víkendech. Dalším zajímavým tématem byl impuls k psaní samotné knihy. Uvedl, že to bylo v roce 2021, když našel deníky z protialkoholní léčebny svého dědečka. Spisovatel se také rozpovídal, jak moc je pro něj důležité téma jazyka ve všech ohledech. Při odpovědích z něj byla chvílemi cítit nervozita, ale také vděk za to, že lidé dorazili na křest a čtou jeho román. Slova díků spisovatel zopakoval několikrát a bylo cítit, že to myslí upřímně.
Autorské čtení součástí křtu
Debata byla prokládána autorovou četbou přímo z knihy. Sám uvedl, že je to úplně jiné, než když předčítá básně. Vzhledem k tomu, že naše redakce knihu četla, bylo zajímavé stejná slova slyšet přímo z úst autora. Samotný křest proběhl trochu netradiční formou. Místo alkoholu byl použit nealkoholický sycený nápoj a místo klasického polévání knihy proběhlo symbolické přiťuknutí.
Po samotném křtu nastala volná zábava. Spisovatel spolu s publicistkou vyzvali lidi, aby se nebáli přijít položit dotazy. Marek Torčík také velmi vstřícně podepisoval knihy a s každým účastníkem akce prohodil pár slov. Jeho kniha se dala zakoupit i přímo na místě.
Autor chce dále rozvíjet témata spojená se společenskými problémy
Marka Torčíka jsme se ptali, zda pro něj bylo psaní knihy s těžkými tématy psychicky náročné.
On uvedl, že bylo a doplnil: „Ale spíše možná kvůli snaze přistupovat k tomu citlivě.“ Dále zmínil, že jelikož psal knihu přes tři roky, tak se věci, které ho dříve bolely, proměnily jen ve slova. Také uvedl: „Že na psaní je spíš složité to, jak moc času zabírá a jak moc mu člověk musí obětovat.“

Debut. Foto: Paseka, se svolením
Následující otázka mířila na další tvorbu a na to, zda chce případně rozvíjet více některé z témat knihy Rozložíš paměť. Odpověděl, že určitě ano, ale spíše z důvodu, že ho témata spojená se společenskými problémy dlouhodobě zajímají. „Hlavně mě zajímá to, jak nerovnosti plodí násilí a jakým způsobem tomu pomáhá jazyk. Třeba jen necitlivý jazyk politiků. Dopad slov na lidi často přehlížíme, ale to je špatně, i slova dokáží ublížit.“
Vzhledem k tomu, že kniha byla z části autobiografická, třetí otázka se týkala toho, jak knihu přijalo jeho blízké okolí. Marek Torčík zmínil, že je to otázka spíše na ně, ale řekl, že nadšení nejsou a jeho mrzí, pokud někomu ublížil. „Ale myslím, že chápou, že nejde o ně. A že mi nešlo o to je hanit, ale ukázat, že i když občas všichni děláme chyby, pořád jsme dobří lidé.“
Poslední otázka se logicky vztahovala ke křtu. Ptali jsme se, jak se mu křest líbil. „Líbil, i když pro introverta je to noční můra.“ V závěru pochválil lidi z Paseky, kteří dle něj vždy dělají skvělou práci a moc je jim to povedlo i tentokrát.
Celá akce probíhala v příjemném duchu a my se můžeme těšit na případná další autorova díla.