foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Barokní knihovna v Klementinu je údajně nejkrásnější knihovnou světa
Tak někteří odborníci nazývají barokní knihovnu pražského Klementina. Každopádně jde o naprosto unikátní prostor, který budou mít možnost turisté navštívit od začátku letošní turistické sezony, tedy od 1. dubna. Ovšem nejen tato barokní perla čeká na návštěvníky, těšit se mohou také na Zrcadlovou kapli a Astronomickou věž. Na přípravě trasy spojily síly Národní knihovna České republiky a městská organizace Prague City Tourism. A redakce PrahaIN.cz byla u toho.
Zájemce však musíme předem upozornit, že se musí připravit na výšlap po zhruba 170 schodech. Část z nich je kamenná, část železná a část dřevěná. Některé schody jsou točité, některé velmi příkré. Výhled a prohlídka však rozhodně stojí za to.
Pro Prague City Tourism se jedná už o devátou prohlídkovou trasu, která vznikla na území hlavního města. „Naším úkolem je nejen nabízet a ukazovat turistům ty nejzajímavější místa v metropoli, ale zároveň i kultivovat cestovní ruch ve městě. To je také jeden z důvodů, proč otevíráme tuto návštěvnickou trasu,“ řekl na úvod setkání předseda představenstva Prague City Tourism František Cipro.
Čekají se davy lidí
„Klementinum je odděleno od nejdůležitější pražské turistické trasy – Královské cesty – jen vysokou zdí. Častokrát se ale stane, že zvláště zahraniční návštěvníci nemohou tento rozsáhlý areál najít. Nová vyhlídková trasa nabízí exkluzivitu v tom, že lidé mohou vidět prostory, kam není možné běžně vstoupit, ale zároveň věříme i v to, že se podaří odlehčit sousednímu extrémně turisty zatíženému Karlovu mostu,“ poznamenává František Cipro.
Zrcadlová kaple okouzlila už otce Marie Terezie, císaře Karla VI. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Obě organizace doufají, že jen v prvním roce zavítá na návštěvu Klementina až 50 tisíc lidí.
Samotný prohlídkový okruh však začíná v Zrcadlové kapli. To je voda na mlýn řediteli Historických a hudebních fondů Národní knihovny České republiky Tomáši Klimkovi. „Nacházíme se vlastně v bývalé kapli Nanebevzetí Panny Marie. Každopádně se jedná o ty nejmladší části z celého areálu Klementina. Vznikaly až v 10. a 20. letech 18. století a jednou z prvních zatěžkávacích zkoušek nově postavených prostor byly oslavy korunovace Karla VI.,“ objasňuje historii Zrcadlové kaple Tomáš Klimek.
Nad kaplí žasnul i císař, jeho vnuk ji však zrušil
Právě tady zaznělo na počest nového císaře, otce císařovny Marie Terezie, hudební dílo Jana Dismase Zelenky opěvující svatého Václava. A nového císaře tehdy na začátku 18. století kaple zcela ohromila. To se ale může hravě stát i dnešním návštěvníkům. Fascinující kombinace mramoru, zrcadel, zlacených štuků, fresek a obrazů Václava Vavřince Reinera je přímo omračujícím koktejlem. Pozornému člověku pak nemůže uniknout fakt, že v kapli najdeme dvoje varhany, ale žádný oltář.
Na to má však jasné vysvětlení Tomáš Klimek. „Kaple byla v dobách josefovských reforem odsvěcena, oltář už nebyl potřeba. Místo něj sem byly v 50. letech 20. století převezeny varhany z kostela v obci Svatobor u Doupova. Tato obec se stala součástí vojenského újezdu a budovy uvnitř sloužily jako cvičné cíle.“
Vaše přítomnost by se unikátním knihám moc nelíbila
Ze Zrcadlové kaple směřují kroky budoucích návštěvníků přímo do skvostu zdejšího areálu, barokní knihovny. „Je to místo, kam se běžný cestovatel většinou nedostane,“ říká generální ředitel Národní knihovny České republiky Tomáš Foltýn. „Na druhou stranu je však nutné zdejší vzácné svazky chránit. Návštěvníci tak budou moci nahlédnout pouze na kraj samotné barokní knihovny. V jejím zbytku je nutné zachovat stálé klima, teplotu i vlhkost, a to s výrazným pohybem osob jaksi nejde dohromady,“ připomíná generální ředitel Foltýn důvody, proč nemohou turisté knihovnou procházet.
Malá dírka ve zdi zhruba uprostřed obrázku je prostor pro paprsek, který určuje v Meridiánové síni pravé poledne. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Redakce PrahaIN.cz však získala výjimku a vy si můžete ojedinělou barokní knihovnu prohlédnout v naší fotogalerii.
V pravé poledne
Odsud už vede cesta znovu vzhůru přímo do Astronomické věže. Po cestě však turisté ještě vstoupí do Meridiánové síně. Tady si mohou zájemci prohlédnout pozdně renesanční astronomické mechanismy z rudolfínské doby, ale je tu možné pochopit princip, který ve staré Praze určoval pravé poledne.
Sloužila k tomu malá dírka ve zdi, kterou prochází sluneční paprsek. Jde vlastně o provizorní cameru obscuru. V dláždění síně se nachází vyhloubený malý příkop, přes jehož celou délku je natažena ocelová struna. Když sluneční paprsek doputoval až k natažené struně, dala obsluha pokyn praporečníkovi stojícímu na vrcholu Astronomické věže. Ten vzal do ruky prapor a začal jím mávat. Tím ohlašoval Pražanům pravé poledne.
Prapor na vrcholu Astronomické věže vyhlížela i vojenská posádka na Mariánských hradbách. V okamžiku, kdy bylo ohlášeno pravé poledne praporem, zazněl také výstřel z děla. Pražané tak pravé poledne i „slyšeli“.
I poledne řídila politika
Přímo u vyhlídkového ochozu Astronomické věže se nachází několik různých praporů. Všechny sloužily k ohlašování pravého poledne. Každý ale v jiné době. To objasnila průvodkyně Květa Navrátilová z Prague City Tourism, pro kterou byla dnešní procházka vzhůru generální zkouškou před začínající turistickou sezonou. „Červenobílý prapor je standardou českého království. Pokud však habsburská monarchie utahovala šrouby, přišel na řadu žluto-černý prapor, který je zase výsadou monarchie. Po jejím rozpadu se v pravé poledne mávalo bílým praporem.“
Astronomická věž je vysoká 68 metrů a patří k nejvyšším metropolitním věžím, a to i přesto, že vyhlídkový ochoz se nachází jen ve výšce 52 metrů. I tak je tu ale jeden z nejkrásnějších výhledů na metropoli.
A právě tento dokonalý kruhový pohled na celou metropoli je poslední odměnou, která se návštěvníkům nové turistické trasy nabízí.
Zdejší prohlídka bude podle Prague City Tourism trvat zhruba 50 minut. Provádět se bude každou hodinu, v případě velkého zájmu každých 30 minut. Stejně jako na ostatních okruzích Prague City Tourism bude platit ranní sleva.
Psali jsme
Který most v Praze je ten nejkrásnější? I když je to otázka hodně subjektivní, mnoho lidí by asi překvapilo, že podle soudu řady odborníků by…
Na závěr se s námi loučí generální ředitel Národní knihovny České republiky Tomáš Foltýn následujícími slovy: „Klementinum patří mezi nejvýznamnější památky na území naší země. Není přitom ale jen tichým dokladem kulturní vyspělosti předcházejících generací, ale je také stále živým prostorem podporujícím vzdělávání a intelektuální rozvoj evropské společnosti. Je to stále živé místo. Přijďte se podívat.“