Nový krasavec v leteckém muzeu. Polský vrtulník v ukrajinských barvách

24. 04. 202211:55

foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz/Polská verze ruského vrtulníku v "ukrajinských barvách" slovenské společnosti.

OBRAZEM Historický vrtulník polské výroby míří po celkové renovaci do leteckých sbírek Vojenského historického ústavu Praha. Překrásný stroj z konce padesátých let minulého století prošel šikovnýma rukama techniků státní letecké továrny LOM Praha, která se věnuje především armádním zakázkám. Unikátní stroj dostal náhodně i dnes aktuální „ukrajinské“ barvy.

Náhodná, avšak aktuální symbolika. Historický polský vrtulník WSK SM-2 ze sbírek Vojenského historického ústavu Praha (VHÚ), který prošel během posledního roku kompletní renovací ve státním podniku LOM Praha, nyní září v barvách připomínajících ukrajinskou vlajku.

Polská verze ruského stroje v "ukrajinských" barvách slovenského dopravce

Jde přitom o stroj, který je polskou verzí sovětské helikoptéry Mil Mi-1. Minulý týden byl přímo před halou leteckého závodu slavnostně předán do sbírek Leteckého muzea Kbely, které je vzdušnou čarou jen pár set metrů od letňanské továrny.

Ředitel VHÚ, brigádní generál Aleš Knížek u nového přírůstku. Foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz

„Jsem rád, že můžeme do sbírek přidat tento překrásný stroj, který je ukázkou toho, že v továrně LOM Praha jsou skuteční mistři svého řemesla. Je to také příklad intenzivní a dobré spolupráce této firmy s Vojenským historickým ústavem,“ řekl přímo u předání ředitel ústavu brigádní generál Aleš Knížek. Připomněl, že díky spolupráci se zmíněnou státní firmou, která se většinou zabývá zakázkami pro české vojenské letectvo, získalo letecké muzeum ve Kbelích v nedávné době i legendární proudový letoun Aero L-29 Delfín a cvičný bitevník Avia/Iljušin Il-10, tedy československou verzi slavného stroje přezdívaného Šturmovik.

Československá verze Šturmoviku přibyla nedávno do sbírek leteckého muzea. Foto: archiv VHÚ

Legendární Aero L-29 Delfín renovovali pro Letecké muzeum Kbely mistři v továrně LOM Praha. Foto: archiv VHÚ

Aktuální přírůstek do leteckých sbírek VHÚ, vrtulník WSK SM-2 v „ukrajinských barvách“ dobové československé společnosti Slov Air, je na svou dobu zajímavý víceúčelovou konstrukcí, která byla vyvinutá v závodech Wytwórnia Sprzętu Komunikacyjnego (WSK) Zykmunda Pulawskiho v polském Swidniku koncem padesátých let minulého století.

Speciální dveře, kterými bylo možné naložit nosítka s raněným. Foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz

„Konstruktéři využili velice zdařilou kombinaci sedmiválcového hvězdicového motoru s třílistým hlavním rotorem a při ponechání původní zadní části zcela přepracovali kabinu pro pilota a cestující. Díky promyšlenému návrhu ušetřili na hmotnosti stroje, což jim umožnilo přidat ještě dvě sedadla pro cestující, případně instalaci speciálního jeřábového nebo sanitního vybavení. Důmyslným řešením přídě bylo možné instalovat v ní ještě jedna speciální dvířka, kterými se do upravené kabiny nasouvala nosítka s raněným. Případně se na vnější pravý bok vrtulníku dal zavěsit další speciální zdravotnický box pro další nosítka,“ přiblížil historii stroje ředitel závodu LOM Praha Jiří Protiva. U příležitosti předání historického stroje nechal Protiva před továrnu nastoupit tým renovátorů, kterým oficiálně přímo u vrtulníku poděkoval.

Šikovné ruce. Tým renovátorů strávil prací na vrtulníku mnoho hodin. Dostalo se mu oficiálního poděkování i symbolické slivovice. Foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz

V bývalém Československu sloužil podle informací PrahaIN.cz pouze jeden stroj tohoto typu. Byl vyroben ve Swidniku v roce 1962 v pasažérské verzi s pěti sedadly. Jeho zálet provedl podle VHÚ dne 15. listopadu téhož roku pilot Stanislaw Wiacek a poté byl zřejmě koncem roku předán do Československa. Již k 11. lednu 1963 byl registrován u Leteckého oddílu Ministerstva vnitra jako OK-BYK. U něj létal až do roku 1970, kdy byl prodán podniku Slov-Air Bratislava a imatrikulován jako OK-RUV.

V rámci renovace dostal vrtulník i původní označení z roku 1970. Foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz

Krátce na to prodělal v Leteckých opravnách Trenčín generální opravu. Právě zde zřejmě dostal stroj i nový povrchový nátěr v kombinaci jasně žluté a modré barvy, doplněný logy Slov-Airu. Poté byl vrtulník využíván k různým činnostem, mimo jiné i ke kontrole vedení vysokého elektrického napětí.

1200 hodin a dost

Do letecké sbírky VHÚ se helikoptéra dostala po dolétání stanovené životnosti 1 200 letových hodin. Dolétl na kbelské letiště 20. května 1975, za kniplem tehdy seděl pilot Antonín Dytrych. Ten byl patrně posledním, kdo stroj zažil v letu. Od té doby byl uložen v depozitáři a příležitostně vystavován při slavnostních akcích muzea. Dnes je nicméně podle techniků společnosti LOM Praha stroj zrenovován natolik, že by byl schopen letu.