foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Knihy v květnu 2024
KNIŽNÍ OKÉNKO: PrahaIN.cz je tu znovu s výběrem zajímavé literatury. Tentokrát nabídneme hned šestici tipů. Pět bude nových, jeden starší. Všechny jsme je přečetli takříkajíc jedním dechem. Ale začneme odzadu.
Prameny Vltavy Petry Klabouchové získaly nominaci na cenu Česká kniha 2022. Nakladatelství Host připravilo reedici v letošním roce a je nutné se k titulu vrátit. Svou propracovaností a dokonalým přístupem k postavám jde o výjimečnou práci. Detektivní příběh ze současnosti se totiž odehrává na pozadí skutečných historických událostí spojených s přísně tajným koncentračním táborem Prameny Vltavy. Mrtvá dívka, studentka vimperského gymnázia, oblečená do židovského mundúru, se stává nejen tučným soustem pro bulvární novináře, ale především novou příležitostí pro stárnoucího policejního komisaře.
Dostupná próza Petry Klabouchové. Foto: PrahaIN.cz
Víc k titulu není potřeba dodávat. Petra Klabouchová rozehrála bravurní partii nejen se čtenáři, ale také s literárním stylem. Kapitoly jsou časované a zpočátku vám rozhodně budou dělat problémy. Rychle si ale zvykněte, protože zmíněná osa je rozhodující. Že se spisovatelce podařilo odkrýt karty na závěrečných stranách, je třešnička na dortu. Prameny Vltavy považuji za jednu z nejcennějších českých próz ze dvou důvodů: vynikající ovládnutí děje a přesah do historie.
Druhou knihou nakladatele je bard detektivního žánru Petr May. Zimní hrob jsem vybral ne kvůli napětí, ale kvůli důrazu na ekologickou rovinu. Píše se rok 2051 a Zemi postihla klimatická katastrofa. Zatímco v rovníkových oblastech panuje nesnesitelné horko, ve Skotsku způsobil zánik Golfského proudu prudký pokles teploty, který s sebou přináší déšť a sněhové bouře. Mladá meteoroložka Addie je na drsné počasí zvyklá, po každé bouři se vypraví na vrchol hory Binnein Mòr na Skotské vysočině, aby zkontrolovala svou meteorologickou stanici. Jednoho dne však při rutinní prohlídce objeví lidské tělo zamrzlé v ledu. Případ mrtvého investigativního novináře dostane na starost stárnoucí detektiv inspektor Cameron Brodie, jenže tomu se do vyšetřování vůbec nechce. Román můžete číst jako detektivku, ale i jako memento. V případě volby číslo dva budete vnímat okolní svět úplně jinak.
Krásná literatura. Foto: PrahaIN.cz
Když už jsme u napětí, nesmím vynechat nového Roberta Bryndzu (Cosmopolis). Jde o zavedené jméno (Tíživé ticho, Ďáblova cesta, Osudné svědectví...) i zavedený styl. Tentokrát přidal ještě jeden aspekt, opomíjený pohled na menšiny. Ten zde rozebírat nebudu, ale určitě si ho každý pozornější čtenář všimne. Bryndzova kniha je velmi povedená, ostatně četl jsem všechnu jeho prózu. Nyní mě hlavně první polovina bavila víc než jeho předešlé romány. Skákal totiž z pozice odhalování do roviny soukromé. Přitom citlivě a nenuceně, že jsem si chvílemi připadal na dotek od postav. Když najde detektiv šéfinspektor Erika Fosterová vysoce postaveného politika Nevilla Lomase nahého, svázaného a mrtvého ve vlastní posteli, vedení Metropolitní policie rychle rozhodne, že jeho smrt není potřeba vyšetřovat. Případ je odložený, ovšem jen do chvíle, kdy je nalezena mrtvá i nadějná fotbalová hvězda. Fosterová a její tým navíc s těmito vraždami spojí i smrt známého režiséra. Knihu jsem vybral opět kvůli několika nuancím. Rozhodující bylo skloubení profesního a soukromého života ústřední postavy. A samozřejmě beznaděj, s níž se policisté často potkávají kvůli takzvaně vyšším zájmům.
Potom tu máme tři novinky Arga, kde doslova zaplesá srdce. Jako první zmíním Tove Alsterdal, jednu z nejznámějších švédských spisovatelek thrillerů. Kdo četl její Vývrat (Argo, 2022), ví. Jde o slovní umělkyni. Vůbec není potřeba říkat, že Chřtán je špičková próza. Musím podtrhnout styl. Kouzelný, podmanivý a úžasný cit pro detail, změnu vypravěčských poloh a vykreslenou atmosféru. Chřtán jsem přečetl nejrychleji už kvůli překladu (Jana Chmura-Svatošová) a znovu oslnivé obálce (Theodorik Růt). Stejně jako u románu Dvě klikaté cesty, i v tomto případě je děj vlastně na vedlejší koleji. Vítězí jazyk a zaměření na zdánlivé obyčejný život.
Druhý dech. Foto: PrahaIN.cz
O něco náročnější je novinka Daniela Krásného Druhý dech (Argo). Bývalý hokejový gólman a redaktor Score nyní pracuje v agentuře Socialsharks, což je podstatné vlastně jen okrajově. Zkušenost z prostředí samozřejmě přenesl do své prvotiny, ale mě zajímal především jeho jazyk. Že psát umí, dokázal na prvních sto stranách rozsáhlé prózy, kde se vlastně nic zásadního nedělo. Vztahy doma, v práci, mix odcizených životů skrze sociální sítě, povídání. Podstatné se odehraje až ve zbytku knihy, kde musím uznat, že jsem podobnou gradaci od začínajícího autora nečekal. Krásný zpočátku vůbec nepůsobil tak, že by si dokázal pohrát s atmosférou. Vrátím-li se ke zmíněným prvním sto stranám, ty lze číst jako formu deníkových zápisků. Prostě vykreslený život. Zbylá část, ta rozsáhlejší, mě místy dostala do jiného světa. Chválím. Navíc naťuknu fascinaci přírodou. A děj? Adolf Majer má za sebou 'totálně zkurvené čtyři měsíce života'. Jeho manželka, instagramová hvězda, ho opustila kvůli jinému muži a v reklamní agentuře kazí, na co sáhne. Se svými kolegy, ředitelem Švejkem a grafickou elévkou Julií, přijímají pozvání na netradiční výběrové řízení, které se má uskutečnit v hotelovém komplexu v okolí třeboňských rybníků, borových lesů a rozsáhlých rašelinišť. Určitě si všimněte i obálky (Neil Johnston), a to z obou stran románu. A dočtěte do posledního listu.
Protože jsem se trochu zamýšlel nad pořadím, na poslední místo jsem si nechal knihu, kde nehovoří slova, ale barvy. Conan: Plíživý stín a další příběhy (Argo) Roberta Ervina Howarda. Autoritu fantastického žánru dvacátého století asi milovníkům žánru nemusím představovat. Jeho Conan (i stejnojmenný film s Arnoldem Schwarzeneggerem) se stal kultem, věku navzdory. Nové podání legendárních povídek přichází z dílny nejlepších francouzských scenáristů a výtvarníků. V knize tentokrát naleznete tři samostatné povídky. Příběh Bůh v míse adaptoval Doug Headline a kreslil Emmanuel Civiello, Plíživý stín výtvarně zachytil Stevan Subic a scénáře se ujal Christophe Bec, povídky Černý cizinec se jako scenárista i kreslíř zhostil Jean-Luc Masbou. Kniha jako vždy vychází s třemi variantami obálek. A teď už vám nic nebrání vydat se do světa boha Croma...
Také vidíte Arnolda? Foto: PrahaIN.cz
PrahaIN.cz děkuje všem nakladatelům za poskytnutí recenzních výtisků.