foto: TV Nova, se souhlasem/Vraždy v kraji
Televize Nova v minulosti představila řadu seriálů, v nichž si milovníci napětí přišli na své. U Případů mimořádné Marty navíc došlo ke spojení chytlavé zápletky a vtipu, což rozhodně nebývá snadné, natož snadno realizovatelné.
Stanici to každopádně vyšlo. Z dalších cyklů jmenujme Kriminálku Anděl (2008), zapomenutou Expozituru (2011), méně povedenou Policii Hvar (2024) nebo Policii Modravu (2011), kde zemřelo tolik lidí, že by na Šumavě dávaly lišky dobrou noc tak maximálně Němcům přes hranici.
Jmenovat by se dalo ještě víc, z těch klenotů nelze vynechat Studnu (2025) a překvapivě úspěšnou Metodu Markovič: Hojer (2024).
V neděli 20.dubna ve 20.20 však měly televizní premiéru Vraždy v kraji. Jak už název napovídá, bylo to o regionálních mordech, konkrétně v Hříběticích a okolí. Ústřední postavou se stal Ondřej Sokol (alias plukovník David Kučera), jemuž sekundují Jana Plodková, Taťjána Medvecká, zvláštním způsobem obsazovaná Jana Pidrmanová či Václav Kopta. Režijní duo, což je taky novum poslední dekády, obstarali Lenka Wimmerová (Božena) a Tomáš Pavlíček (Tři princezny).
PrahaIN.cz oproti jiným médiím nesledovala úvodní část s týdenním předstihem, ale čekali jsme. Zážitek se vyplatil.
A teď už v první osobě.
Chválit musím především tři věci: lokace, scénář a Janu Plodkovou. Byla nejpřirozenější ze všech. Vyloženě uťápnuté naopak bylo „herectví“ Václava Kopty a Ondřeje Sokola. Na otázku, proč je pořad Na lovu tak populární, zní jednoduchá odpověď, protože zde často dochází k improvizaci. Kopta i Sokol jsou ryzí komici i komedianti, což v tomto případě scénáristé (hlavně Zdeněk Jecelín) zcela popřeli.
Ondřej Sokol navíc působí ve své roli klidným, moc mírným, rozvážným dojmem, což k hodnosti plukovníka také moc nelícuje. Kdyby ho chvílemi nechali vyslýchat jako Koptu („…tak hele, ty debile…“), okamžitě by došlo k živějšímu pojetí. Asi nejvíc v koutě se krčila Jana Pidrmanová. Je mi však jasné, že hodnotím pouze po prvním dílu.
Scénář sám o sobě byl velmi dobrý, nadprůměrný. Nebyl přehnaný. Připomínal mi tu čistotu prózy Michaely Klevisové. Vraha jsem sice odhalil rychle, ale motiv mi unikal. Nakonec došlo přesně k tomu, co vám řekne každý zkušenější kriminalista: nehledejte v tom logiku ani vyšší smysl.
Celkově se mi však Vraždy v kraji hodně líbily. Zdůraznil bych přírodu, krajinu, detaily včel. Pár zpomalených záběrů hezky zvýraznilo tu lásku k přírodě, což také bývá hodně okrajový element. Mimochodem si myslím, že právě zeleň udělala z Policie Modrava tak populární cyklus. Protože jinak je to úplná blbost.
Novinka televize Nova kráčí v nadprůměru a z hlediska filmové tvorby ji nejde nic vytknout. Střih byl klasický, kamera pevná, záběry barvité (až na noční scény, kde jsem neviděl fakt nic) a lokace pečlivě připravené. Kombinace silných hereckých osobností však nijak nevynikala. Mít na place „šaška“ Sokola spolu s mnohaletou členkou souboru činohry Národního divadla Taťjánou Medveckou, to je přeci trumf.
Věřím, že další pokračování jim alespoň částečně nechá volnější ruce. Vždycky se totiž musí myslet na základní pravidlo jakékoli tvorby, lidé se chtějí bavit a bát.
Hodnocení: 65 procent.