Palcát, kůl a Ryšavá liška, do kin vtrhl Jáklův Jan Žižka

07. 09. 202219:21
Palcát, kůl a Ryšavá liška, do kin vtrhl Jáklův Jan Žižka
foto: Stanislav Honzík, propagační materiál filmu Jan Žižka/Jan Žižka, ještě když měl obě oči. Hraje ho americký herec Ben Foster

RECENZE Na úvod před návštěvou nejočekávanější české filmové premiéry této sezony je nutno předeslat tři faktické poznámky. Snímek Jan Žižka je film ryze kaskadérský. Je to pochopitelné, když za režií stojí Petr Jákl. Tedy jméno, které už dvě generace tvoří korunu prestižní české a československé kaskadérské školy. A proto snad ani ti největší naivové nedoufali, že do kin jdou na umění.

Vlastně ani nejdete na český film, ale na film hollywoodský. To je ale také pochopitelné, už jenom z důvodu, kolik peněz při natáčení proteklo filmovým pásem. Astronomické náklady na nejdražší film našich dějin je nutné zaplatit. A malý český trh to zvládne opravdu jen stěží. A tak se z českého filmu stal snímek hollywoodský, a to se všemi radostmi, starostmi a předepsanými šablonami, které si to sebou nese. Tomu byl podřízen i výběr herců do klíčových postav, kterým vévodí Brit Michael Caine. Jen na co se hrubě zapomnělo, je kvalitní hollywoodský scénárista. K tomu ale později.

Michael Caine jako lord Boreš ve filmu Jan Žižka

Hlavní hvězdou filmu je britský herec Michael Caine           Autor: Stanislav Honzík, propagační foto filmu Jan Žižka

Třetí poznámka na úvod se týká faktu, že vlastně nejdeme ani na film o Janu Žižkovi. V titulkové sekvenci tvůrci upozorňují na skutečnost, že se postavou vojevůdce nechali pouze inspirovat, ale spojitost se skutečnosti je tak zanedbatelná, že se vlastně film mohl jmenovat Antonio z Doliny nebo Kleofáš XXXVIII.

Skutečnou dějovou linku, historické reálie a fakta příběh Petra Jákla hodně potlačuje, a to i přesto, že karty, které by mohly být scénáristou mezi hrdiny příběhu rozdány, by byly hodně divoké, nebyla by nouze o násilné žolíky a truimfy zvratů.

Karel Roden hraje krále Václava III.

Roli českého krále Václava IV. ztvárnil Karel Roden      Autor: Stanislav Honzík, propagační foto filmu Jan Žižka

Divák začíná sledovat příběh v okamžiku, kdy je Jan Žižka (americký herec Ben Foster) jen žoldnéřem ve službách ctihodného pana Boreše. Evropa se zmítá v politickém a společenském prázdnu, které vzniklo po smrti císaře Karla IV. Víra nic neznamená, křesťané nedokáží pochopit papežské dvojvládí a klíč k uklidnění situace a k nastolení míru mají v rukou dva nevlastní čeští bratři – potomci zemřelého císaře. Jenže vztahy mezi Václavem IV. (Karel Roden) a Zikmundem Lucemburským (britský herec Matthew Goode) jsou všechno, jenom ne rodinné, povzbudivé a přátelské. Na povrch vystupuje mamon, touha po absolutní moci, faleš, krvežíznivost. A přitom by stačilo tak málo - odjet do Říma, sjednotit církev a nastolit mír. Jenže k tomu není v prázdné pokladně dostatek peněz. Vypomoci chce Rožmberk (německý herec Til Schweiger), jenže i ten sleduje podáním pomocné ruky výlučně vlastní zájmy, chce přeskočit na žebříčku důležitosti oba bratry a za pomoci plánovaného sňatku s Kateřinou (britská herečka Sophie Lowe), sestřenicí francouzského krále, pod jehož ochranou se nachází v Avignonu vzdoropapež, se snaží dosáhnout na mety nejvyšší. Mezi všemi těmito kameny se nachází lord Boreš (anglická hvězda Michael Caine), který se jako jediný snaží najít moudrou cestu a zachovat mír.

Matthew Goode jako Zikmund Lucemburský

Liška ryšavá Zikmund Lucemburský v podání britského herce Matthewa Goodea      Autor: Stanislav Honzík, propagační foto filmu Jan Žižka

Z nástinu dějové zápletky by šlo udělat zdrcující a dechberoucí příběh, protože podle pravidel středověké politiky, že vlastní prospěch je až na prvním místě, není o přeskupování sympatií a vytváření nových koalic v dějové lince nouze. Jenže pohnutky z chování postav zcela vymizely a herci postupují podle klíče: přišel, viděl, usekl ruku, nohu, hlavu, učinil několik citoslovcí a odešel. Co je k tomu vede není důležité, a tak vlastně všechny postavy se v závěru filmu, pokud se ho dožijí, nachází ve stadiu stejného vývoje jako na začátku.

Sophie Lowe ve filmu hraje Kateřinu

Sophie Lowe v roli francouzské nevěsty Kateřiny       Autor: Stanislav Honzík, propagační foto filmu Jan Žižka

Jedinou výjimkou je snad francouzská panna Kateřina, která přes útrapy několikanásobného únosu dochází k poznání, že snad už ví konečně, co je to cit, aby hned vzápětí odevzdala svůj život Bohu v náručí muže, ke kterému si vybudovala obdiv, lásku a pochopení. Nemám výčitky svědomí, že prozrazuji více než by se slušelo z děje filmu, protože jak to skončí, ví divák vlastně už od začátku. Příběh totiž jede podle velmi prověřených schémat.

Ve filmu se objevil i český olympionik Lukáš Krpálek

Ve filmu se mihl i olympijský judista Lukáš Krpálek     Autor: Stanislav Honzík, propagační foto filmu Jan Žižka

Konec konců scéna smrti Kateřiny a rozhodující boj dvou nesmiřitelných rivalů v závěru filmu byla jednou ze scén, které dokázaly vyvolat u novinářského publika úsměv v kinosále. Není divu. Všichni tři padají z ochozu loveckého hrádku z mnohametrové výšky na vodní hladinu, a to ještě odrazem od skály jako od trampolíny. O to víc je pak obdivuhodné, že ultrazloduch a ultradobrák se pak v těžkých kovových zbrojích pohybují u dna řeky tak svižně jako akvabely v olympijském bazénu a do toho všeho se nad nimi vznáší uprostřed vodního sloupce Kateřina v lehkém oděvu jak Rusalka mezi rozkvetlými lekníny. Korunu všemu pak nasadí lomozný chorál Kdož sú boží bojovníci ve chvíli, kdy se z vln vynoří Žižka s Kateřinou v náručí.

Til Schweiger dostal roli proradného Rožmberka

Proradného Rožmberka si střihl německý herec Til Schweiger    Autor: Stanislav Honzík, propagační foto filmu Jan Žižka

Neméně „komediální“ scénou je pak vítězství českého vojevůdce za pomoci rozuřeného lva, kterého vypustí z klece na dvoře Václava IV. Zástupce africké fauny pak veden trikovými počítačovými přískoky vyřídí spolehlivě jednoho nepřítele po druhém.

Na české herce ve filmu mnoho prostoru nezbylo. Repliky Ondřeje Vetchého a Jana Budaře se omezují na lakonická zvolání „Let´s go“ a „Come“, což titulky v obou případech překládají „Na ně“ či „Pojďme na ně“. Marek Vašut pro změnu nemluví skoro vůbec. Moc vás neposunou ani úplné dialogové listiny některých obrazů, které vám nabídnou jen toto: „Konrád zmizel!“ - „Zkurvysyn!“

Film Petra Jákla však na druhou stranu vzdává obrovský hold svým obrazovým ztvárněním české krajině. Záběry Prahy a Karlova mostu jsou dokonale počítačově upraveny a nabízejí pohled na středověkou podobu české metropole. Stejně tak je člověk okouzlen záběry hradů Orlík, Křivoklát, Zvíkov, Kokořín nebo katedrály svatého Bartoloměje v Kolíně. Jihočeskou krajinu kolem Trocnova, která je filmařsky kvůli rovině ne zrovna atraktivní, pak filmařský štáb vyměnil za pískovcové útvary Českého Švýcarska.

Jedna z klíčových scén vznikala i v lomu Velká Amerika. Tady se však do médií dostaly informace, že filmový štáb zde po dlouhém měsíčním natáčení, a to i za dohledu ochranářů, zanechal po sobě spoušť v podobě krajiny rozryté buldozery a hladinu lomu pokrytou tenkou vrstvou rudé umělé filmařské krve.

Snímek Jan Žižka se vlastně srazil jen na velkou bojovnickou anatomickou encyklopedii bojových scén. V ní dostane žádostivý divák tohoto druhu filmové podívané skutečně detailní záběry soubojů s různými druhy zbraní, dozví se, jak se napichovalo na kůl, jak nejlépe uříznout Benu Christovaovi hlavu, jak zacházet s prakem či palcátem.

Ben Christovao ještě než přijde o hlavu

Ben Christovao dřív než přijde o hlavu      Autor: Stanislav Honzík, propagační foto filmu Jan Žižka

Petr Jákl splnil svůj slib. Po mnoha letech tvrdé práce dokázal, že může i v našich podmínkách vzniknout hollywoodský hrdinský epos, kde se neptáte proč a jen hltáte rány utržené v boji, když usrkáváte z kelímku limonádu a chroupete popcorn. Nakonec to stálo mnoho stovek milionů korun a vznikl film, kterých nám dovezou distribuční filmy za sezonu několik ze zámoří. Ti, co ale čekali od Jana Žižky jenom toto, budou filmem nadšeni a budou ho vyzdvihávat do výšky. U ostatních nevím, nevím.

Vznikl bezesporu filmový pomník Petra Jákla, vyzdvihnutý pohledem na samotného režiséra, který stojí v závěrečném záběru s hrdě se dmoucí hrudí uprostřed vozové hradby plné husitů. Hmmmm.

Ve čtvrtek ráno přineseme ještě jednu recenzi filmu očima redaktora Jiřího Zemena.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných