foto: Markéta Šálková, PrahaIn.cz/Římskokatolický farní kostel sv. Ludmily na náměstí Míru
Do 30. ledna 2022 pokračuje v Národní knihovně v Praze výjimečná výstava Kniha a závoj, věnovaná svaté Ludmile. Od její smrti letos uplynulo 1 100 let. Tato Přemyslovna, manželka knížete Bořivoje a babička svatého Václava se nesmazatelně zapsala do naší historie nikoli jen svou mučednickou smrtí.
Kněžna Ludmila se stala nejen symbolem moci Přemyslovců, ale i tou, která určila tehdejší duchovní směr a vývoj. O původu Ludmily existují dvě verze: podle jedné byla dcerou pšovského knížete (Mělnicko), podle druhé pocházela ze srbské země. Během jejího života došlo na našem území k přijetí křesťanství a z historických pramenů také víme, že byla první pokřtěnou Češkou a křest přijala od svatého Metoděje.
Během svého života šířila křesťanství a věnovala se potřebným – bývá označována za „matku chudých“. Po smrti svého manžela knížete Bořivoje se nestáhla do ústraní, ale dál se účastnila veřejného života. Vedla i urputné spory se svou snachou Drahomírou o výchovu svých vnuků Boleslava a Václava, až si vydobyla výchovu budoucího knížete. A jejich značně problematický, až nevraživý vztah pokračoval. Život Ludmily ukončila vražda na Tetíně, kde žila. Podle historiků byla uškrcena vlastním závojem a na její smrti nelze podíl Drahomíry jednoznačně vyloučit.
Uložení do Prahy
Ludmila byla narychlo a bez rakve pohřbena na Tetíně. Teprve Václav nechal ostatky své babičky převézt do Prahy a naopak Drahomíru z Prahy vyhnal.
Ludmila byla řádně pohřbena až v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě. Její tvář můžeme často vidět zpodobněnou jako vdovu s pokrytou hlavou a knížecí čapkou, někde i s korunou na hlavě.
Svatá Ludmila knižně
Kněžna a světice Ludmila je postavou stojící na počátku českých dějin. Je první historicky známou českou ženou, manželkou panovníka a světicí. Můžeme ji také označit za první ženu v čele českého státu, či alespoň toho útvaru, z nějž postupným vývojem český středověký stát vznikl. Sňatkem s prvním doloženým českým knížetem z rodu Přemyslovců, Bořivojem, vstoupila Ludmila do historie a stala se pramátí našeho prvního panovnického rodu. S jejím příběhem je spojena i christianizace Čech, kterou podle legend na Moravě zahájil Bořivoj, jenž pak jí a vnukovi Václavovi přenechal pomyslnou zakladatelskou pozici. Václav, patron české země, byl Ludmilou v křesťanské víře vychováván a postaral se též o počátek jejího kultu. Ludmila poté vstoupila do českých dějin jako světice a její osobnost dodnes inspiruje nejen politiky, církevní činitele nebo umělce v Čechách i mimo ně.
Kniha je přehledným souhrnem poznatků o Ludmile, její době, ale také o „druhém životě“, který vstupuje již do dvanáctého století svého trvání.
Knihu Jakuba Izdného (a kolektiv autorů) Kněžna a světice vydalo Nakladatelství Lidových novin.

|
Zajímavý je antropologický výzkum ostatků kněžny: měřila 168 centimetrů, na svou dobu byla tedy velmi vysoká, měla silné kosti, což naznačuje i poměrně robustní postavu. Tato energická žena zemřela ve svých 61 letech, což je na svou dobu rovněž úctyhodný věk. Kanonizována byla kněžna Ludmila roku 1144.
Kniha a závoj
Výstavu Kniha a závoj pojali její tvůrci ve dvou časových rovinách a situovali do dvou prostor. Během víkendu 13.-16. ledna 2022 budou v Zrcadlové kapli k vidění ojedinělé unikáty v podobě nejvzácnějších a nejzajímavějších rukopisů, vzácných starých tisků a také inkunábulí (prvotisků). A až do 30. ledna bude v Galerii Klementinum vystaveno dalších 39 originálů.
Zároveň je výstava rozčleněna tematicky, a to do osmi částí: od Ludmilina života a osobnosti, přes její kult, Ludmila - babička sv. Václava, dále jako jedna z českých světců, až po „hudební“ obraz Ludmily, který se objevuje v tištěných kancionálech, notovaných rukopisech a lze ho najít třeba i v kramářských písních.
Cílem výstavy není zcela obsáhnout život a zásluhy této výjimečné ženy naší historie, ale mapuje světici v rukopisech a nejrůznějších listinách, uchovávaných v Národní knihovně. V nadcházejícím roce 2022 pak bude vydán kritický výstavní katalog.
Výstava je také plnohodnotně k dispozici ve virtuální podobě.
Psali jsme
Praha už má jasno, kdo bude rekonstruovat Malostranské náměstí. Obnova centrálního prostranství Malé Strany začne už na jaře přístího roku, hotovo…