Polský seriál Hound's Hill by měl vidět hlavně Jiří Strach. Aby věděl, co je strach

17. 01. 202519:00
Polský seriál Hound's Hill by měl vidět hlavně Jiří Strach. Aby věděl, co je strach
foto: Netflix, pro média/Novinka na Netflixu (Mateusz Kosciukiewicz)

RECENZE: Polská filmová i seriálová produkce je té naší blízká pouze jazykem. Sem tam asi úplně každý Čech nějaké slovíčko zachytí, protože zní docela stejně jako naše mateřština. Jinak nás ovšem tento téměř čtyřicetimílový stát, náš severní soused, opravdu drtí.

Jeho seriály se pravidelně dostávají na streamovací platformu Netflix a mají celosvětový ohlas. Zmíním Bažinu, Forsta nebo Temné lesy. Z filmů si doposud pomatuji některé obrazy v Barvách zla. Byly syrové, otřesné, nelítostné a kruté. Podobně jsem si připadal u sledování pětidílné minisérie Hound's Hill (nebo identicky polsky Wzgórze psów), tedy u Psího kopce.

Až po závěrečných titulcích jsem prošel některé články a úplně nechápu, čemu lidé nerozumí. Proč se objevují desítky komentářů o tom, že by lecjaký zájemce chtěl vysvětlit „ten divný konec“. Není co vysvětlovat. Seriál vypráví o nemilosrdné pomstě za nemilosrdný čin. To říci mohu, aniž bych naznačil. A i kdybyste nyní částečně přišli o napětí, což pochybuji, chci touto recenzí sdělit něco úplně jiného. Syrovost k filmu patří. Neříkám, že bych se chtěl dívat na mrzačení dětí nebo podobně (Srpski film jsem vůbec nebyl schopen dokoukat), ale v určitých okamžicích je potřeba zdůraznit charaktery, anebo zviditelnit role.

To se stalo zde, v Barvách zla, ale umě si s tím pohráli také na Slovensku, kde bych v tomto ohledu doporučil Město stínů (Mesto tieňov), původní a vynikající seriál. Ani tamní tvůrci se nebáli krve, bolesti a drsného pohledu na oběti. U nás je tomu bohužel právě naopak a viním z toho především Jiřího Stracha a veřejnoprávní Českou televizi. Ďáblova lest, Santiniho jazyk, Labyrint, to je zkrátka a dobře slabý odvar po vizuální stránce, to jsou pohádky pro dospělé a mišmaš tajemna a zdánlivého napětí. Dobrou práci scenáristy nehodnotím. Hodnotím fakt, jak moc se naši tvůrci obávají ukázat na cokoli, co se nehodí, na co lidé nejsou zvyklí. K recenzovanému žánru krimi a thrilleru to ovšem patří. Tohle prostě není Anděl Páně 2 a pobíhání za jablíčkem po Českém Krumlově.

Zpět k našim severním sousedům.

Hound's Hill vypráví příběh Mikolaje Glowackého (Mateusz Kosciukiewicz), který se vrací do rodného města, aby se udobřil s tátou. Protože ovšem o tomto místě napsal knihu, bestseller, má to docela těžké. Soustředil se totiž na dávnou vraždu a jednotlivé, ač nepojmenované figury. Mikolajova přítelkyně (Jaśmina Polak) je novinářka a postupně se snaží dostat pod kůži nejen rodině, ale i tepu doby. K tomu si přidejte určité korupční aspekty a další mrtvé. Všechno spolu souvisí, ale tvůrci se viditelně snažili o zašmodrchání děje několika reminiscencemi a nejasnými odkazy.

Na závěr se všechno slévá, přichází finální scéna, zadostiučinění v přímém přenosu. Někoho může šokovat, jiní uznale pokývnou hlavou a poděkují. Nebo se divák v duchu zamyslí a nabídne jinou variantu, jak postupovat, když selže justice, spravedlnost.

Minisérie Hound's Hill neudělá díru do světa, nebude opěvovanou a chválenou. Její námět však má hluboké kořeny, jež se v polské tvorbě objevují hrozně často. Klíčové slovo zní Katyň (neplést s prózou Pavla Kohouta). Že se režie a dramaturgie postarala o tvrdé ztvárnění některých okolností, mě nešokovalo, ba naopak, umocnilo to mé pocity i dojmy. Dávám sedmdesát procent.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných