foto: Redakce PrahaIN.cz/Vinohradské divadlo, ilustrační foto
Pražský magistrát jako své příspěvkové organizace zřizuje deset divadel, která každoročně z rozpočtu dotuje příspěvkem pokrývajícím zhruba 40 až 80 procent jejich výdajů. Ostatním pražským divadlům přispívá formou nenárokových dotací. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí Prahy Vít Hofman.
Město tento týden vykročilo ke změně právní formy Studia Ypsilon, z něhož se příští rok může stát obecně prospěšná společnost nebo veřejná kulturní instituce. Další příspěvkové scény by svůj statut neměnily, sdělili ČTK jejich ředitelé.
Divadlo na Vinohradech, Hudební divadlo Karlín, Divadlo v Dlouhé, Minor, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Divadlo pod Palmovkou, Švandovo divadlo, Divadlo Na Zábradlí, Studio Ypsilon a Městská divadla pražská (Rokoko, ABC, Komedie) loni celkem od města podle schváleného rozpočtu dostala 642,9 milionu korun, nicméně přesné vyúčtování zatím není dokončeno. Největší příspěvek rozpočet určil Městským divadlům pražským, a to asi 112,1 milionu korun. Druhý největší činil 108,2 milionu korun pro Divadlo na Vinohradech.
Praha sleduje i soběstačnost scén, tedy podíl výdajů, který je divadlo schopné nad rámec příspěvku města samo vybrat ze vstupného a dalších zdrojů. Údaj za loňský rok bude podle Hofmana k dispozici v únoru. Předloni bylo nejvíce soběstačné Hudební divadlo Karlín, a to z více než 60 procent. U ostatních činoherních scén míra soběstačnosti kolísala mezi 19 a 33 procenty.
V případě Studia Ypsilon činila soběstačnost v roce 2023 jen 16 procent, což byl jeden z důvodů, proč vedení města jmenovalo v pondělí jeho ředitelem Karla Františka Tománka, jehož projekt předpokládá zapojení DAMU do fungování scény a změnu právní formy.
Další příspěvkové scény formu měnit nechtějí. „Městská divadla pražská jako největší z pražských zřizovaných divadel neusilují o změnu své stávající právní formy příspěvkové organizace. U velkých repertoárových divadel městského typu tuto právní formu považujeme v současné době za adekvátní,“ uvedl v odpovědi na dotaz ČTK ředitel Městských divadel pražských Daniel Přibyl.
Podobně to vidí ředitel Švandova divadla Daniel Hrbek. „Přechod smíchovské scény na jinou právní formu bych nedoporučoval mimo jiné z důvodu ochrany stávajícího majetku a investic. Nemovité objekty, které naše organizace spravuje, jsou totiž ve vlastnictví hlavního města,“ uvedl.
Neměnila by ani ředitelka Divadla v Dlouhé Daniela Šálková, a to kvůli stabilitě financování a možnosti žádat o granty například na festivaly pro děti a mládež. „Aktuální model tedy odpovídá našim potřebám i poslání divadla,“ napsala ČTK Šálková. Divadlo má svěřený městský majetek města, který musí modernizovat a udržovat. „Přechod na jinou právní formu by mohl znamenat vyšší riziko nestability,“ doplnila.
Podle ředitele Divadla Na zábradlí Petra Štědroně forma příspěvkové organizace sice zastarala v možnostech odměňování nebo rozvoje, pro souborový dům typu jeho divadla ale vyhovuje. Pro kamenné divadlo, scénu, která buduje svůj umělecky citlivý a silný soubor, není podle ředitele vhodné financování z grantů. Hrbek a Štědroň nicméně uvedli, že jako případnou smysluplnou alternativu vnímají formu veřejné kulturní instituce.
Divadla, která přímo nezřizuje magistrát, mohou Prahu žádat o jednoleté a čtyřleté dotace. Nedostane se přitom vždy na všechny a výše dotace není předem zaručená. Na rok 2025 město plánuje dát na jednoleté dotace asi 29,8 milionu korun. „Dalších přibližně 100 milionů korun ročně pak Prahou nezřizovaná divadla čerpají v rámci víceletých dotací,“ uvedl Hofman.