foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Staré Město a Karlův most při pohledu z parku Cihelná, který prošel nedávno rekonstrukcí
Je to k naprosté nevíře, ale za celých 28 ročníků soutěže Historické město roku nevyhrála toto klání stověžatá matička Praha. Soutěž každoročně pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska ve spolupráci s Ministerstvem kultury.
Důvody lze spatřovat možná v zadání soutěže, možná i v tom, že úspěšná regenerace historických památek je na menších městech, v menší konkurenci památek prostě víc vidět. To by potvrzoval i fakt, že vítězem se zatím nestalo vůbec žádné české krajské město.
Proč se Praze nedaří?
Druhým důvodem dosavadního pražského neúspěchu je fakt, že z každého kraje postupuje do širšího finále vítěz krajského kola. O Praze se v propozicích uvažuje jako o kraji, a tak může postoupit pouze vítěz tohoto kola, to znamená jeden z pražských městských obvodů.
Jedním z nástrojů, který umožňuje rozvoj a rozkvět našich měst je Program regenerace městských památkových rezervací. Tento program byl vznikl v roce 1992 a peníze z něj mohou čerpat všechny městské památkové rezervace a zóny v naší zemi. Doposud bylo z tohoto programu přerozděleno téměř šest miliard korun. Dále sahají města při obnově památek na svém území do evropských fondů a také pochopitelně do vlastního rozpočtu. A často i dost hluboko.
Psali jsme
Přesně tak by se měli cítit turisté. Podle radního Jiřího Pospíšila (TOP 09) je to i motto reklamní kampaně, na kterou nyní hlavní město navýší…
Zatím v soutěži pořádané už od roku 1995 nejvíce uspěl Jihočeský kraj, ze kterého známe čtyři vítěze – Třeboň, Prachatice, Jindřichův Hradec a Slavonice. Po třech úspěšných mají kraje Pardubický, Ústecký, Moravskoslezský a Vysočina. Dvěma vítězi se pyšní ve Zlínském, Středočeském, Karlovarském a Jihomoravském kraji a po jednom vítězi najdeme v krajích Plzeňském, Olomouckém, Libereckém a Královéhradeckém.
Secesní skvost, ale boduje i park u Vltavy
Konírna v Nostickém paláci byla ve čtvrtek svědkem představení čtrnácti historických sídel, která se probojovala do širšího finále. Za hlavní město Praha se to povedlo první městské části. Její starostka Terezie Radoměřská (TOP 09) připomněla, kam první městská část loni nejvíce v památkové péči investovala: „Velmi se nám povedla rekonstrukce domu v Truhlářské ulici. Cítíme, že je tato rekonstrukce pozitivně vnímána na všech stranách, a to nás těší.“ Kromě toho Radoměřská ještě připomněla finančně nákladnou opravu školní secesní budovy ve Vojtěšské ulici. „Po rekonstrukci se vrátilo na fasádu několik nových secesních drobností, které rozhodně opravenou stavbu rozzáří,“ nechala se slyšet starostka Radoměřská a vybídla obyvatele města k prohlídce rekonstruovaných objektů.
Šanci na historický úspěch Prahy 1 pak ještě zvyšuje loni provedená oprava kostela Všech svatých na Pražském hradě a velmi zdařilá rekonstrukce parku Cihelná na pražské Malé Straně v blízkosti Vltavy.
Červená branka v Horažďovicích Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Jenže porazit třináct soupeřů nebude pro první městskou část Prahy snadné. Soupeři jsou více než zdatní. Například Šternberk na Olomoucku se chlubí loni provedenou rekonstrukcí zámeckých zahrad a také zámeckými úpravami, které umožnily rozšíření prostor. V těch je nově instalována expozice kachlových kamen.
Horažďovice vyhrály spor o barvu
Starosta Horažďovic v Plzeňském kraji Michael Forman (Volba 2010) přidal při představování svého města k dobru jednu příhodu popisující nekonečný boj s neústupnými památkáři „Jednou z našich nejvýznamnějších památek je Červená brána. Je to druhá nejstarší brána v České republice. Ačkoliv se jmenuje červená, tak několik posledních desítek let zdobila její fasádu žlutá barva. Považovali jsme to za nelogické, nicméně v boji s památkáři jsme neměli šanci zvítězit,“ řekl veřejnosti starosta Forman a pokračoval: „Rozhodla to za nás až voda. K Červené bráně přiléhá malý rozpadající se domek, který je nutno opravit. Ale jeho střechou zatéká. A ta voda smyla na Červené bráně několik vrstev fasády a před námi se po mnoha vrstvách žluté a oranžové konečně objevila červená. Dostali jsme tak do ruky argument, na který byli i památkáři krátcí,“ usmíval se Forman.
Mezi další širší nominanty patří ještě České Budějovice, Lomnice v Jihomoravském kraji, Vysoké Mýto, Cheb, Jičín, Kolín, Jemnice, Valašské Meziříčí.
Chystá se rok Žatce?
Všeobecně se ale za největšího letošního favorita považuje Žatec v Ústeckém kraji. Jeho úspěchy představila místostarostka Jaroslava Veselá (ANO): „Dokončujeme rekonstrukci druhé největší synagogy. Během několika let se nám podařilo z budovy, která byla zcela v dezolátním stavu, udělat místo, které bude sloužit ke společenskému a kulturnímu setkávání.“ Jedno z nejhistoričtějších českých měst přilákalo do svých kulis za posledních šedesát let velkou řadu filmových štábů, a to i ze zahraničí. Jedny z nejslavnějších filmů 20. století zde točili Miloš Forman i Barbra Streisand. Jednalo se o snímky Amadeus a Yentl. Jen v Žatci můžete také podle místostarostky Veselé vidět na domech takzvaná volská oka. „Jde o speciální spony, které sloužily vlastně jako sušárna chmele. Ještě zelené chmelové rostliny se seply do tohoto oka a na vzduchu uschly,“ připomíná architektonickou specialitu Žatce Jaroslava Veselá.
Synagoga v Žatci, jeden z opravených skvostů mezi žateckými památkami. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Šance Žatce na úspěch ještě zvyšuje fakt, že s největší pravděpodobností už letos na podzim rozšíří Žatec s celým chmelařským krajem seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO.
Porota složená z odborníků v současnosti vybírá ze čtrnácti nominovaných tři, jejichž jména budou zveřejněna už v úterý 18. dubna. Ještě ten samý den odpoledne se pak veřejnost z této trojice užších finalistů dozví už 29. držitele titulu Historické město roku.