foto: Petr Matička, fotografie byla součástí tiskové zprávy/Ustavující sjezd ROI 1990 (Ing. Karel Holomek, Emil Ščuka)
Pokud nejste pamětníky doby a někdy jste si kladli otázku, jaké postavení měli Romové během komunistické vlády, odpovědět vám může poslední díl ze série diskuzí Večery romské paměti. Akce se uskuteční ve středu 16. listopadu od sedmnácti hodin v Historické budově Národního muzea. Vstupné je zdarma.
Postavení romské menšiny bylo tristní po celou dobu komunistické vlády.
Pravděpodobně nejhůře bylo v období normalizace. Zabývat se tím začala až Charta 77, za kterou stál třeba Jan Patočka, Zdeněk Mlynář nebo Václav Havel. V roce 1978 vydala dokument s názvem O postavení Cikánů-Romů v Československu, který byl zaslán OSN.
Romové za minulého režimu právně neexistovali, neboť komunisté je nepovažovali za právoplatnou národnostní menšinu. Většina romských dětí byla poslána do zvláštních škol, které jsou dnes nazývány jako praktické, speciální.
Debata začne, historie ožije
„Rok 1989 znamenal pro velkou část české společnosti osvobození z pout rigidního systému, který dusil veškerou spontánní iniciativu. Co ale listopadový převrat přinesl Romům?“ I na tuto otázku bude během poslední části série Večery romské paměti debatovat například Petr Placák, spisovatel, historik a disident, který celý program připravil.
Moderátorem bude právě on.
Jeho pozvání přijala ředitelka Muzea romské kultury a historička Jana Horváthová, signatářka Charty 77, bývalá předsedkyně Helsinského výboru a bývalá Veřejná ochránkyně lidských práv Anna Šabatová, novinář a spisovatel Patrik Banga a novinář a lidskoprávní aktivista František Kostlán.
To vše už ve středu od sedmnácti hodin v Historické budově Národního muzea.