Pražák jako poleno – čtvrtý a poslední kvíz o Praze 10

Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste a doslova něco ví o každém pařezu, o který zakopne. Můžete tedy i vy směle prohlásit, že jste Pražák jako poleno?

Zkusme tedy prozkoumat vaše znalosti o metropoli. Tentokrát o správní části Praha 10. Jedná se o katastrální území Vršovic, téměř celé Strašnice a Malešice, více než polovinu Záběhlic, zhruba čtvrtinu Michle a nepatrné zlomky Vinohrad a Hrdlořez. Správní část Praha 10 zabírá plochu zhruba 19 km², což jsou necelá 4 procenta celkové výměry metropole. Žije tu ale 115 tisíc obyvatel, což však tvoří 9 procent celkového počtu obyvatel hlavního města.

Připravili jsme pro vás deset otázek, které potvrdí vaši oprávněnost honosit se titulem Pražák jako poleno. Sebrali jste dost odvahy? Pokuste se najít odpovědi na následující otázky. Drobnou nápovědou budiž skutečnost, že test se týká desáté správní městské částí.

Otázky:

1. Víte, proč si sochař Ladislav Šaloun pořídil vilu v dnešní vinohradské části Prahy 10?

2. Víte, který slavný architekt má muzeum v Trmalově vile?

3. Víte, ve které vile vznikla myšlenka na vznik čokoládovny Orion?

4. Víte, z jaké budovy vysílali vzbouřenci v květnu 1945, když byla obsazena budova Československého rozhlasu na Vinohradech?

5. Víte, na které první československé církevní stavbě byl použitý jako stavební materiál předpjatý beton?

6. Víte, který slavný architekt žil v této vile?

Víte, který slavný architekt žil v této vile?

7. Víte, jak se jmenovala část Šalounovy vily (Slovenská 2499/4), kdy se u majitele domu scházeli věhlasní hosté a prováděli zde velké seance?

8. Víte, který další slavný architekt si vybral za domov tuto vilu na Praze 10?

Víte, který další slavný architekt si vybral za domov tuto vilu na Praze 10?

9. Víte, jak se jmenovalo sdružení vážených hostů, kteří se scházeli v domě bratří Čapků každý pátek?

10. Víte, kde najdeme v Praha 10 pamětní zastávku na poslední původní trolejbusovou jízdu v metropoli?

Šalounova vila

Správné odpovědi:

1. Víte, proč si sochař Ladislav Šaloun pořídil vilu v dnešní vinohradské části Prahy 10?

Kvůli velkému ateliéru. Poté, co slavný sochař vyhrál v soutěži na pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí. Jeho původní ateliér na Václavském náměstí byl nevyhovující, a tak si sochař pořídil nový prostor, kam se rozměrné sousoší vešlo. Autory secesního návrhu budovy (Slovenská 2499/4) se symbolistními prvky je sám Ladislav Šaloun a Josef Černý. Budova byla dokončena v roce 1912.

Trmalova vila od Jana Kotěry v sobě snoubí prvky anglické moderny a české lidové architektury

2. Víte, který slavný architekt má muzeum v Trmalově vile?

Jan Kotěra. Zajímavé je, že v době svého vzniku v roce 1903 stála budova (U nových vil 91/19) na samém konci města a okolo nebylo nic. Vilu postavil architekt Kotěra pro významného pedagoga Františka Trmala. Budova v sobě snoubí prvky anglické moderny, ale i české lidové architektury.

Vilu Františka Pokorného ozvláštňují ozdobné terakotové desky

3. Víte, ve které vile vznikla myšlenka na vznik čokoládovny Orion?

Ve vile Františka Pokorného (Dykova 960/4). V roce 1928 přestavěl vilu pro člena správní rady Maršnerovy čokoládovny Františky Pokorného Ladislav Machoň. Během přestavby přibyla architektonicky velmi zajímavá část, která je pokryta terakotovými deskami. Velmi nevšední je i interiér budovy, který je vyzdoben maursko-arabskými motivy. Jeden ze salonů dokonce zdobí souhvězdí Orion. Pokorný věřil, že právě toto souhvězdí má magickou sílu a později dokonce inicioval přejmenování Maršnerovy čokoládovny na čokoládovnu Orion.

Budova Husova sboru v Dykově ulici na Vinohradech

4. Víte, z jaké budovy vysílali vzbouřenci v květnu 1945, když byla obsazena budova Československého rozhlasu na Vinohradech?

Z budovy vinohradského Husova sboru. Dominantou je 35 metrů vysoká věž, která vznikla stejně jako celá budova v konstruktivistickém stylu. Autorem stavby z let 1931-33 je architekt Pavel Janák. Zajímavostí je fakt, že když bylo nacisty během květnového povstání v roce 1945 vyřazeno studio v budově Československého rozhlasu na Vinohradské třídě, našli povstalci vysílací studio právě zde.

Husův sbor na Vršovickém náměstí je jednou z prvních českých staveb z předpjatého betonu

5. Víte, na které první československé církevní stavbě byl použit jako stavební materiál předpjatý beton?

Na vršovickém Husově sboru. Budova architektů Karla Truksy a Pavla Janáka vznikla v konstruktivistickém slohu v roce 1930. Dominantu tvoří 26 metrů vysoká věž. V podzemí funguje divadelní sál.

6. Víte, který slavný architekt žil v této vile?

Jan Kotěra. Budovu (Hradešínská 1542/6) v roce 1907 zakoupil společně se svoji ženou Bertou. Následující rok začala rekonstrukce, která skončila v roce 1909. Stavba kombinuje režné zdivo s hrubou omítkou a jedná se o styl racionální neboli geometrické moderny.

Vstup do okultistického sklepa, kde se pořádaly v Šalounově vile za účasti řady slavných umělců magické seance

7. Víte, jak se jmenovala část Šalounovy vily (Slovenská 2499/4), kde se u majitele domu scházeli věhlasní hosté a prováděli zde velké seance?

Okultistický sklep. Seance často hraničily s magickými obřady. Scházel se tu výkvět české kultury té doby. K hostům patřil František Bílek, Otokar Březina, Alfons Mucha, Jaroslav Vrchlický, Ema Destinová, Jan Kubelík, Alois Jirásek, Josef Machar nebo Josef Váchal.

8. Víte, který další slavný architekt si vybral za domov tuto vilu na Praze 10?

Alois Dryák. Na některých mapách se ale můžeme setkat i s názvem Müllerova vila. Jedná se o památkově chráněnou vilu (Dykova 1039/6), kterou pro vlastní rodinu nechal postavit v letech 1898-99 architekt Alois Dryák. Budova byla postavena ve stylu romantického dekorativizmu s intenzivními secesními detaily. S dalším architektem Janem Kotěrou byl sousedem přes ulici.

Vila bratří Čapků prochází nákladnou rekonstrukcí

9. Víte, jak se jmenovalo sdružení vážených hostů, kteří se scházeli v domě bratří Čapků každý pátek?

Pátečníci. Dům bratří Čapků (Bratří Čapků 1854/30) je vlastně spojení dvou vil. Budova byla postavena v roce 1923 Ladislavem Machoněm. Pravou část domu obýval Karel Čapek, v levé žil bratr Josef. K domu přilehá rozlehlá zahrada. Místo proslulo pravidelným setkáváním „Pátečníků“, což bylo setkání elity kulturního, společenského, politického i vědeckého života, které se konalo vždy v pátek. Vevnitř se dodnes zachoval poměrně bohatý mobiliář a osobní předměty Karla Čapka. V podkroví měl Josef malířský ateliér. Dnes desátý pražský obvod provádí rekonstrukci objektu a chce ho zpřístupnit veřejnosti.

Pamětní trolejbusová zastávka pražské hromadné dopravy u Orionky

10. Víte, kde najdeme v Praha 10 pamětní zastávku na poslední původní trolejbusovou jízdu v metropoli?

U stanice Orionka. Nostalgické místo, odkud vyjel 15. října 1972 poslední trolejbus v dávné dopravní historii hlavního města. V roce 2010 sem přibyla pamětní deska, ale i replika označníku trolejbusové zastávky. Místo se nachází v lokalitě, kde dříve stávala trolejbusová vozovna Královské Vinohrady, která později sloužila i jako tramvajová vozovna. Trolejbusy se do hlavního města vrátily znovu na den přesně po 45 letech, kdy začaly jezdit na lince mezi Palmovkou a Prosekem.