Pražák jako poleno – čtvrtý kvíz o Praze 8

Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste a doslova něco ví o každém pařezu, o který zakopne. Můžete tedy i vy směle prohlásit, že jste Pražák jako poleno?

Zkusme tedy prozkoumat vaše znalosti o metropoli. Tentokrát o správní části Praha 8. Jedná se o katastrální území Karlína, Kobylis, Ďáblic, Březiněvsi, Dolních Chaber, Čimic, Bohnic, drtivé většiny Libně, zhruba poloviny Troje, poloviny Střížkova a miniaturních kousků Karlína a Nového Města. Správní část Praha 8 zabírá plochu téměř 22 km², což jsou více než 4 a půl procenta celkové výměry metropole. Žije tu ale 105 tisíc obyvatel, což však tvoří 8,5 procent celkového počtu obyvatel hlavního města.

Připravili jsme pro vás deset otázek, které potvrdí vaši oprávněnost honosit se titulem Pražák jako poleno. Sebrali jste dost odvahy? Pokuste se najít odpovědi na následující otázky. Drobnou nápovědou budiž skutečnost, že test se týká osmé správní městské částí.

Otázky:

1. Víte, který atentátník je pohřben na ústavním bohnickém hřbitově?

2. Víte, jaký drahý kov se těžil v 19. století v Dolních Chabrech?

3. Víte, kdo byl mecenášem výstavby Invalidovny?

4. Víte, kdy byla dobudována bohnická psychiatrická klinika, která je největším zařízením svého druhu v naší zemi?

5. Víte, kdo vyhnal Židy z Libně?

6. Víte, kde najdeme vůbec nejdelší český most přes řeku Vltavu?

7. Víte, jak se jmenoval vltavský ostrov, který se nacházel v katastru Karlína?

8. Víte, kde v Praze najdeme Černou skálu?

9. Víte, kdo ze světových politiků 20. století se zajímal o bohnický ústavní hřbitov?

10. Víte, které je první pražské panelové sídliště?

 

Správné odpovědi:

1. Víte, který atentátník je pohřben na ústavním bohnickém hřbitově?

Gavrilo Princip. Tento muž atentátem na následníka trůnu v Sarajevu rozpoutal hrůzy I. světové války. Překvapivě nebyl odsouzen k trestu smrti, ale dostal se na frontu, byl zajat, ale tady nedokázal ustát tyfovou epidemii. Jeho hrob je však neoznačený a dnes se už nedá identifikovat. Na bohnickém ústavním hřbitově bylo pochováno 4200 lidí. Pohřbívat se tu přestalo v roce 1951. V jednom z hrobů zde skončily i ostatky Otýlie Vranské, legendární vraždy prostitutky, která byla nalezena rozřezaná v kufru. Kulisu hřbitova využil k natáčení filmu Amadeus i Miloš Forman.

2. Víte, jaký drahý kov se těžil v 19. století v Dolních Chabrech?

Zlato. Tehdejší prosperové zde vyhodnotili krajinu jako zlatonosnou a dokonce i malou žílu drahého kovu našli. Nicméně celou akci lze spíše hodnotit jen jako snahu, která rozhodně kýžený výsledek nepřinesla.

Národní kulturní památka Invalidovna je postavena pouze z jedné devítiny, přesto se jedná o obrovskou stavbu

3. Víte, kdo byl mecenášem výstavby Invalidovny?

Hrabě Petr Strozzi. Jeho plány byly smělé - domov zde mělo najít téměř 5000 starých a nebo invalidních vojenských vysloužilců. Jenže šlechtic míní a osud mění. Najednou se totiž hraběcí pokladnice ocitla na mizině, a tak byla Invalidovna postavena jen z jedné devítiny. Přesto se jedná o výjimečný a nádherný a architektonicky velmi cenný projekt. Před Invalidovnou si můžeme prohlédnout jeho památník.

4. Víte, kdy byla dobudována bohnická psychiatrická klinika, která je největším zařízením svého druhu v naší zemi?

V roce 1911. Vlastní výstavba a vybudování pavilonů trvalo celých pět let. Začalo se tedy s výstavbou v roce 1906.

5. Víte, kdo přivedl Židy do Libně?

Překvapivě císařovna Marie Terezie. Ta je nejprve vyhnala z centrální Prahy a následně z celých Čech. Došlo k tomu po prohrané pruskorakouské válce v roce 1744. Židé v jejích očích napomáhali vítězství Prusů, a tak museli opustit Prahu a o rok později i České země. Jenže císařovna nedomyslela skutečnost, že po židovském exodu se jednoduše zhroutila finanční soustava, protože Židé ovládaly většinu finančních institucí v Praze. Na nátlak různých hospodářských skupin, ale i samotného papeže, musela Marie Terezie ustoupit, a umožnit návrat Židů do metropole. Řada z nich však tehdy už za hranicemi města zůstala. Židé si tak založili nejvýznamnější ghetto hned za branami Prahy - v Libni. Původní ghetto a synagoga vyrostly v lokalitě dnešních moderních budov Palmovka Park, ale lokalita byla často zaplavována vltavskými povodněmi. K obratu došlo v polovině 19. století, kdy byla vybudována nová synagoga o pár metrů dál. Synagoga svému účelu sloužila do začátku II. světové války. Po ní se změnila například ve sklad ovoce či sklad kulis pro nedaleké Divadlo pod Palmovkou. Dnes se pomalu vrací svému původnímu významu, a to i přesto, že židovská komunita v Libni už prakticky neexistuje.

6. Víte, kde najdeme vůbec nejdelší český most přes řeku Vltavu?

Jedná se o Libeňský most. A abychom byli přesní, jedná se spíš o komplex jednotlivých mostů, tedy souměsí. Slavnostně byl otevřen v roce 1928 a stal se dodnes nepřekonaným nejdelším českým betonovým přemostěním na řece Vltavě. Libeňský most je dlouhý 780 metrů a patří k unikátním rondokubistickým českým mostům.

7. Víte, jak se jmenoval vltavský ostrov, který se nacházel v katastru Karlína?

Rohanský. Zmizel, když se Karlín připojil v roce 1922 k Velké Praze. Vltava měla tehdy řadu malých i větších ostrovů a zátok. Bylo potřeba napřímit tok řeky a umožnit zabydlení vltavských břehů. Proto jedním z nejdůležitějších meziválečných rozhodnutí pražského magistrátu bylo zasypání Karlínského přístavu. Z mapy tak zmizel jeden velký pražský ostrov - Rohanský, který se stává součástí pražské pevniny. Dnes jeho název připomíná jen Rohanské nábřeží.

Ani z vyhlídky na Černé skále se neschová Žižkovský televizní vysílač

8. Víte, kde v Praze najdeme Černou skálu?

Jde o skalnatý hřeben, který se vypíná do výšky 225 metrů nad mořem v místech, před fakultní nemocnicí Bulovka. Místo nabízí velmi zajímavé výhledy na samotné koryto Vltavy, ale třeba i na centrum města. Někdy se můžeme setkat místo názvu Černá skála s označením skála Koráb.

9. Víte, kdo ze světových politiků 20. století se zajímal o bohnický ústavní hřbitov?

Britská premiérka Margaret Thatcherová. Když v 90. letech 20. století přijela na státní návštěvu tehdejšího Československa, vyžádala si povolení k exhumaci jednoho ze zdejších hrobů. Na bohnickém hřbitově se totiž nacházely ostatky jednoho z předků jejího manžela Denise. Premiérce bylo vyhověno a zpět do Londýna se mohla premiérka vrátit i s kosterními pozůstatky.

Sídliště Invalidovna je nejstarším pražským sídlištěm, vzniklo jako olympijská vesnička pro olympiádu, která se nikdy nekonala

10. Víte, které je první pražské panelové sídliště?

Invalidovna. V 60. letech 20. století sílí v československé společnosti, politice a sportu myšlenka, že by Praha mohla hostit v roce 1980 olympijské hry. Proto vyrůstá na Invalidovně první zkušební panelové sídliště v metropoli, které má velmi dobrou občanskou vybavenost. Toto sídliště je vybudováno se záměrem, že bude později sloužit jako olympijská vesnička. Z tohoto důvodu vyrůstá v blízkosti vesničky také hotel s příznačným jménem Olympic. To ovšem ještě nikdo netuší, že soudruzi v Moskvě Praze tento nápad zatrhnou, protože první olympijské hry ve východním bloku se přeci musejí konat v Moskvě.