Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste a doslova něco ví o každém pařezu, o který zakopne. Můžete tedy i vy směle prohlásit, že jste Pražák jako poleno?
Zkusme tedy prozkoumat vaše znalosti o metropoli. Tentokrát o městské části Praha 14. Jedná se o katastrální území Černého Mostu, Kyjí, Hostavic, Dolních Počernic a velké části Hloubětína. Městská část zabírá plochu zhruba 19 km2, což jsou necelá 4 procenta celkové výměry metropole. Žije tu zhruba 50 tisíc obyvatel, což jsou tentokrát 4 procenta všech obyvatel hlavního města.
Připravili jsme pro vás deset otázek, které potvrdí vaši oprávněnost honosit se titulem Pražák jako poleno. Sebrali jste dost odvahy? Pokuste se najít odpovědi na následující otázky. Drobnou nápovědou budiž skutečnost, že test se týká čtrnácté městské částí.
Otázky:
1. Víte, v které pražské hospodě jedlo celkem šest korunovaných hlav?
2. Víte, která je nejstarší budova Dolních Počernic?
3. Víte, kde byl nalezen na Praze 14 slavný hrob pocházející z doby halštatské kultury, jehož obsah se dostal až do Národního muzea?
4. Víte, kde najdeme nejmenší pražskou rozhledu?
5. Víte, kde najdeme v Praze unikátní spojení tří mostů do jednoho?
6. Víte, jaký slavný kuchařský rod pocházel z Hloubětína?
7. Víte, které místo v Hloubětíně zachránilo nejméně 27 mladých lidských životů?
8. Víte, z jakého netradičního materiálu je vyrobena rozhledna Doubravka v Kyjích?
9. Víte, kde najdeme největší pražský rybník?
10. Víte, které místo v Hloubětíně je známé svým oranžovým a rezavým podložím, které září do dálky?
Návštěvníkem Staré hospody v Hloubětíně byl i král Ferdinand V. Dobrotivý
Správné odpovědi:
1. Víte, v které pražské hospodě jedlo celkem šest korunovaných hlav?
Jde o hloubětínský zájezdní hostinec. Ten poskytoval nejen stravu, nochleh, ale i veškerý servis pro zvířata a kočáry. Možná i proto se může hostinec chlubit řadou slavných návštěvníků. Karel IV. se tu zastavil v roce 1350 při inspekci zdejších lomů. 30. června 1723 zde poobědval Karel VI. při cestě na pražskou korunovaci, doprovázela ho i jeho dcera Marie Terezie. Ta se sem vrátla 29. dubna 1743, kdy jela na vlastní pražskou korunovaci, tehdy se s ní v hostinci zastavil i František I. Štěpán Lotrinský. Místo si oblíbil i jejich syn Josef II. Ten se v místním zájezdním hostinci zastavil i v dobách svých vojenských manévrů. Poslední korunovanou hlavou, která se nechala pohostit, byl Ferdinand V. Dobrotivý. Jediný Karel IV. ale zažil původní zájezdní hostinec, ostatní už návštívili přestavěný areál z roku 1711 a ten koneckonců můžete dnes navštívit i vy.
Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie v Dolních Počernicích
2. Víte, která je nejstarší budova Dolních Počernic?
Jedná se o kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ten slouží věřícím přes 800 let. Nejstarší stavba Dolních Počernic brzy přišla o románskou podobu. V pozdní gotice byla přistavena věž, která v klasicismu dostala ještě patro navíc. Poslední úpravy nastaly po roce 1890 a vitskly budově novorománskou úpravu.
3. Víte, kde byl nalezen na Praze 14 slavný hrob pocházející z doby halštatské kultury, jehož obsah se dostal až do Národního muzea?
V dnes už neexistující Felixově cihelně v Hloubětíně. Zde byl odkryt hrob se železným mečerm, zlatým prstenem a nákrčníkem. Osídlení této lokality bylo velmi silné už v 5. tisíciletí před naším letopočtem, v době lidí halštatské kultury. Další velké archeologické naleziště bylo odkryto v roce 1953 při výstavbě podniku Tesla Hloubětín. Neméně zajímavé a cenné pohřebiště se šperky se našlo i ve Farkašově pískovně.
Nejmenší pražská rozhledna
4. Víte, kde najdeme nejmenší pražskou rozhledu?
V Dolních Počernicích. Je to jen dva metry vysoká vyhlídková plošina. V její blízkosti ale nalezneme zajímavou geologickou zahradu, která představuje horniny, na kterých stojí hlavní město. Uvidíme zde horniny vzniklé rozsáhlou sopečnou činností, ale také ty z břehů Vltavy nebo pláže.
Geologická expozice u nejmenší pražské rozhledny
5. Víte, kde najdeme v Praze unikátní spojení tří mostů do jednoho?
V Hloubětí, říká se mu železniční trojmostí. Původní viadukt z roku 1845 sedí na třech obloucích a dvou pilířích a je dvoukolejný. Rokytka protéká středním polem. Původní viadukt byl opraven v roce 1928. To už vedle stála jižní nýtovaná příhradová konstrukce vršovické jednokolejné odbočky na kamenných piliřích. Poslední část trojmostí přibyla v roce 1952, kdy na sever od původního viaduktu vyrostl nový tříobloukový betonový most.
Železniční trojmostí v pražském Hloubětíně
6. Víte, jaký slavný kuchařský rod pocházel z Hloubětína?
Hloubětín byl také domovem kuchařského rodu Baštů. Jeden člen vážené rodiny byl hlavním kulinářským mistrem na dvoře císaře Rudolfa II. Od té doby, kdykoliv sníme něco dobrého, zasněně řekneme, že je to pořádná bašta.
Zámek v Hloubětíně
7. Víte, které místo v Hloubětíně zachránilo nejméně 27 mladých lidských životů?
Zdejší babybox. Hloubětín promluvil také do historie českého zdravotnictví, a to 1. června 2005. Tehdy byl ve zdejším Gyn-centru na zámku v Hloubětíně předán do užívání první český babybox. Dnes je jich v republice už přes 80 a do začátku roku 2020 zachránily život 200 novorozencům. Zajímavé je, že právě v hloubětínském babyboxu bylo nalezeno nejvíce novorozenců – 27. Jinak samotný zámek stojí na základě dvora křížovníků. Později připomínají kroniky na stejném místě hospodářskou usedlost. Ta byla v roce 1880 přestavena statkářem Židlickým do podoby zámečku. Poslední historizující úpravy zaznamenal objekt o dvacet let později.
Absolutně unikátní rozhledna Doubravka
8. Víte, z jakého netradičního materiálu je vyrobena rozhledna Doubravka v Kyjích?
Z akátového dřeva. Je to totiž nejpevnější dřevo u nás. Rozhledna Doubravka je jedna z nejzajímavějších, nejoriginálnějších a nejkrásnějších českých rozhleden. Na svět se díváme z výšky 19 metrů. Kolem je propleteno více než 7 kilometrů akátových kmínků. Nahoru si vyšlápneme 98 schodů.
Počernický rybník - největší rybník Prahy
9. Víte, kde najdeme největší pražský rybník?
Jedná se o Počernický rybník. Popud k jeho založení dal ve 14. století pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Původně měl rozlohu 22 hektarů, napájely ho vody Rokytky a Říčanky. Po zanesení východní části sedimenty se zmenšil na 19 hektarů a napájí ho už jen Rokytka. Tok Říčanky byl při stavbě železnice přeložen a do Rokytky se vlévá ještě před vtokem do rybníka. Rybník si oblíbilo vodní ptactvo, zvláštností jsou vzácné vodní a mokřadní vegetace. Specifikem je výskyt několika druhů vrb – popelavé, košíkářské, trojmužné či obecné.
Geologická lokalita PP Cihelna v Bažantnici v pražském Hloubětíně je tvořena z pískovců a slepenců
10. Víte, které místo v Hloubětíně je známé svým oranžovým a rezavým podložím, které září do dálky?
Jde o přírodní památku Cihelna v Bažantnici. Je to významná geologická lokalita. Tu tvoří hlavně neobvyklé skalní útvary z pískovců a slepenců. Do dálky září skalní měkké výstupy oranžovou a tmavou barvou. Roste zde řada chráněných a vzácných rostlin. Z místa je netradiční výhled na hlavní město. Z tamního místa můžete mít dojem, že jste se ocitli na jiné planetě.