Pražák jako poleno – druhý kvíz o Praze 19

Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste a doslova něco ví o každém pařezu, o který zakopne. Můžete tedy i vy směle prohlásit, že jste Pražák jako poleno?

Zkusme tedy prozkoumat vaše znalosti o metropoli. Tentokrát o městské části Praha 19. Ta zahrnuje tři městské čtvrti. Jedná se o Kbely, Satalice a Vinoř. Tato městská část zabírá plochu zhruba 15 km², což tvoří pouze tři procenta výměry metropole. V počtu obyvatel je poměr ještě menší. Žije tu zhruba 14 000 lidí, což tvoří něco málo přes jedno procento pražské populace. Přesto je tu nepřeberné množství zajímavých věcí.

Městská část Praha 19 zahrnuje tři městské čtvrti a i když se jedná opravdu jen o zlomek území hlavního města, je tu tolik zajímavých míst, že naplní ještě jeden díl kvízu. Pojďme tedy znovu na vycházku do Kbel, Satalic a Vinoře.

Připravili jsme pro vás deset otázek, které potvrdí vaši oprávněnost honosit se titulem Pražák jako poleno. Sebrali jste dost odvahy? Pokuste se najít odpovědi na následující otázky. Drobnou nápovědou budiž skutečnost, že test se týká devatenácté městské částí.

Otázky:

1. Víte, kde najdeme v Praze kostel, který má tvar rozříznutého bochníku chleba?

2. Víte, k čemu sloužily skalní výstupky, které můžeme najít na skále ve Vinořském parku?

3. Víte, jaký významný český architekt se podílel na výstavbě budov letiště Kbely?

4. Víte, jak se jmenoval vůdce selského povstání, které v roce 1775 vypuklo ve Vinoři?

5. Víte, kam chodily na Praze 20 naše babičky tancovat a roztáčet to s dědečky na přírodní parket?

6. Víte, odkdy se datuje osídlení Vinoře prvními lidmi?

7. Víte, která odpočinková volně přístupná plocha v této části Prahy získala nejvyšší možné české architektonické ocenění Grand Prix?

8. Víte, jak se jmenovalo jediné obojživelné letadlo, které létalo v barvách Československých aerolinií?

9. Kolik památných lip najdeme v Satalicích kolem kapličky svaté Anny, jejímž autorem je Kilián Ignác Dientzenhofer?

10. Víte, jak dlouhá je přistávací a vzletová dráha na kbelském letišti?

Rybník U Kamenného stolu

Správné odpovědi:

1. Víte, kde najdete v Praze kostel, který má tvar rozříznutého bochníku chleba?

V Kbelích. Jedná se o velmi zajímavou novodobou církevní stavbu pocházející z roku 2004. Jde o kostel svaté Alžběty Durynské. Za jeho architektonickou podobou stojí italský architekt Bernardo d´Ambrose, který se nechal inspirovat dobrosrdečností svaté Alžběty. Proto má také kostel tvar bochníku chleba, z něhož je část odkrojena a rozdána. Kostel 13. června 2004 vysvětil kardinál Miloslav Vlk.

Poutní skála ve Vinoři

2. Víte, k čemu sloužily skalní výstupky, které můžeme najít na skále ve Vinořském parku?

Z hlediska existence kříže v blízkosti těchto skalních výstupků by se dalo usuzovat, že sloužily k poutním či náboženským účelům. To ale není pravda. Zdejší palouk, kterému dominuje rybník U Kamenného stolu, totiž při šlechtických honech sloužil k výřadům ulovené zvěře a tyto výklenky byly určeny k vystavení nejlepších kousků. Pozdější špatný výklad významu lokality stál i za nevhodným pojmenováním Poutní skála, který se dochoval do dnešní doby. A ještě malá perlička - Vinořský park je místem, kde je na území Prahy nejhojnější výskyt Olše lepkavé.

3. Víte, jaký významný český architekt se podílel na výstavbě budov letiště Kbely?

Letiště Kbely začalo sloužit veřejnosti už v prosinci 1918 jako hlavní československé letiště. A tak to bylo až do roku 1937, kdy bylo otevřeno letiště na Ruzyni. O výstavbu zázemí letiště se zasloužil architekt Josef Gočár, který navrhl tři budovy. Ty sloužily jako technické zázemí, administrativní budova a restaurace. Do historie vstoupily budovy pod názvem Gočárovy domky. Dva z unikátních Gočárových domků byly v 60. letech rozebrány a převezeny do pražské zoologické zahrady, kde slouží jako admistrativní budovy dodnes. Kbelské letiště je dnes základnou vojenského letectva.

 Miranovy duby jsou vzpomínkou na selské povstání z roku 1775

4. Víte, jak se jmenoval vůdce selského povstání, které v roce 1775 vypuklo ve Vinoři?

Josef Černý, ale veřejnost ho zná spíše pod jménem Josef Miran. Všechno začalo v Dehtárech na Brandýsku, kde poddaní vyrabovali panskou hospodu a všechno v ní vypili. Rozvášněný dav se pak vydal na cestu k pražskému Karlínu. Tady před Poříčskou bránou nebyl pro vojáky problém špatně ozbrojené sedláky zahnat na ústup. Rychtář Černý alias Miran si však s karabáčem v ruce stoupl před knížete Fürstenberka a řekl mu, že ho má připravený na takové panské šelmy jako je on. To stálo Mirana život. Zanedlouho visel před Invalidovnou v Karlíně oběšený s nápisem na krku: Buřič selského lidu a spoluraubíř. Na památku Josefa Mirana bylo ve Vinoři vysazeno 11 dubů, které jsou dnes památnými stromy.

Uprostřed Satalické bažantnice na palouku stával kdysi taneční parket

5. Víte, kam chodily na Praze 20 naše babičky tancovat a roztáčet to s dědečky na přírodní parket?

Doprostřed Satalické bažantnice. Tady na palouku, kde dříve znělo halali na počest následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este při honech, byl v polovině 20. století vybudován obrovský taneční parket. O pár let později vznikl fenomén dechovkých zábav Na Vlachovce, který ještě od počátku 70. let umocnila televize. Proto platilo - v létě do Satalic, v zimě na Vlachovku. Dnes bychom tu už tanečním podupáváním jenom rušili zástupce vzácných brouků, kteří jsou vázáni na zdejší pralesní biotop stárnoucích a umírajících dubů.

Velmi zajímavé barevné složení skal u Vinoře

6. Víte, odkdy se datuje osídlení Vinoře prvními lidmi?

Okolí Vinořické skály bylo osídleno už v mladší době kamenné. Velké archeologické průzkumy se tu uskutečnily v roce 1936, kdy zde byla objevena velká řada částí i celých a neporušených keramických nádob. Nejcennějšími kousky však byly zvířecí hliněné sošky. O dvacet let později byl výzkum znovu zopakován. I když nejste vyznavači a obdivovatelé archeologických nalezišť, tak u Vinořské skály si přijdete na své, protože místo nabízí i krásné přírodní výhledy.

Zámeckou zahradu ve Ctěnicích rozděluje Ctěnický potok; úpravy získaly cenu Grand Prix architektů

7. Víte, která odpočinková volně přístupná plocha v této části Prahy získala nejvyšší možné české architektonické ocenění Grand Prix?

Jedná se o úpravu ctěnického zámeckého parku. Ten tým architekta Tomáše Jiránka rozdělil Ctěnickým potokem na dvě části. Z první se stala romanitcká anglická zahrada u zámku. Z druhé části je formální Francouzská zahrada s jabloňovou alejí a altánem. Kompozici doplňují trámky, dřevěné a kamenné mostky přes potok a optické průhledy přes louky.

Osu francouzské zámecké zahrady ve Ctěnicích tvoří jabloňová alej

8. Víte, jak se jmenovalo jediné obojživelné letadlo, které létalo v barvách Československých aerolinií?

Byl to letoun Saunders Roe Cloud britské výroby. V roce 1935 ho naše aerolinky zakoupily kvůli leteckému spojení s Rijekou, kde bylo letiště hodně daleko od města. Tento stroj tak mohl přistávat na hladině a od něj se turisté po člunech rozváželi k parníkům či na pobřeží. Stroj byl využíván až do začátku II. světové války, pak byl uskladněn a po mnoha letech se objevil a dodnes je k vidění v Leteckém muzeu v Kbelích.

9. Kolik památných lip najdeme v Satalicích kolem kapličky svaté Anny, jejímž autorem je Kilián Ignác Dientzenhofer?

Čtyři. Mají obvody kmenů zhruba od tří do šesti metrů. Jde v podstatě o sestřenice, nejsou totiž stejného druhu – tři jsou lípy velkokvěté a jedna lípa srdčitá. Původně zde však stávalo stromů pět. Během první prázdninové noci roku 2003 však vichřice jednu z lip vyvrátila.

10. Víte, jak dlouhá je přistávací a vzletová dráha na kbelském letišti?

Rovných 2050 metrů. Význam kbelského letiště potvrdili nacisté, když v roce 1939 obsadili území našeho státu. Letiště se stalo jedním z prvních míst v republice, kam umístili své hlídky a obsadili ho. Stejně důležitou roli hrálo pro Američany, kteří ho na konci války několikrát bombardovali. K největšímu náletu došlo 25. března 1945.