Pražák jako poleno – druhý kvíz o Praze 8

Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste a doslova něco ví o každém pařezu, o který zakopne. Můžete tedy i vy směle prohlásit, že jste Pražák jako poleno?

Zkusme tedy prozkoumat vaše znalosti o metropoli. Tentokrát o správní části Praha 8. Jedná se o katastrální území Karlína, Kobylis, Ďáblic, Březiněvsi, Dolních Chaber, Čimic, Bohnic, drtivé většiny Libně, zhruba poloviny Troje, poloviny Střížkova a miniaturních kousků Karlína a Nového Města. Správní část Praha 8 zabírá plochu téměř 22 km², což jsou více než 4 a půl procenta celkové výměry metropole. Žije tu ale 105 tisíc obyvatel, což však tvoří 8,5 procent celkového počtu obyvatel hlavního města.

Připravili jsme pro vás deset otázek, které potvrdí vaši oprávněnost honosit se titulem Pražák jako poleno. Sebrali jste dost odvahy? Pokuste se najít odpovědi na následující otázky. Drobnou nápovědou budiž skutečnost, že test se týká osmé správní městské částí.

Otázky:

1. Víte, kde byl spuštěn na vodu první český parník?

2. Víte, kde byla postavena vůbec první česká továrna na dynamit?

3. Víte, kde si můžete prohlédnout slavný Langweilův zmenšený model Prahy?

4. Víte, jak se jmenoval Karlín původně?

5. Víte, kde byl objeven v katastru Prahy 8 jeden z nejstarších českých hrobů?

6. Víte, kde na Praze 8 najdeme zčásti dřevěný kostel?

7. Víte, kde najdeme největší panelový dům v Česku?

8. Víte, která pražská městská část se může chlubit dvěma menhiry na svém území?

9. Víte, kde byla ustanovena Komunistická strana Československa?

10. Víte, jaké výšky dosahuje věž kostela svatých Cyrila a Metoděje v Karlíně?

Správné odpovědi:

1. Víte, kde byl spuštěn na vodu první český parník?

V Karlíně. Tím také karlínský přístav vstoupil do dějin. Psal se tehdy rok 1841 a parník se jmenoval Bohemia. Kdo by dnes hádal, že v tak suchozemském místě jako je Karlín se psaly dějiny naší plavby.

Přírodní památka Zámky s komínem, který patří k továrně Alfreda Nobela na dynamit, byla otevřena za jeho účasti v roce 1870 

2. Víte, kde byla postavena vůbec první česká továrna na dynamit?

V Bohnicích v hlubokém údolí. Zahájení provozu se uskutečnilo v roce 1870 a slavnostního otevření se zúčastnil její spolumajitel proslulý Alfréd Nobel, kterého po mnoha letech dohnaly výčitky svědomí k ustavení Nobelovy ceny. Zbytky továrny dodnes najdeme na konci ulice V Zámcích na břehu řeky Vltavy. Fabrika vydržela funkční až do počátku 20. století, kdy se velmi nebezpečná výroba výbušnin přesunula z části do Pardubic a z části do bezpečnějších alpských údolí rakouské monarchie.

Budova Muzea Hlavního města Prahy 

3. Víte, kde si můžete prohlédnout slavný Langweilův zmenšený model Prahy?

V Muzeu hlavního města Prahy u Severojižní magistrály. Jedná se o nejzápadnější cíp Prahy 8. Původně sloužil budově Muzea hlavního města Prahy Kavárenský pavilon, který se nacházel západně od této dnešní budovy. Ten ale kapacitně rozhodně nestačil, a tak bylo brzy nutné postavit novou budovu. O ní postaral architekt Antonín Balšánek. Budova byla otevřena 27. září 1900. Na vrcholu čelního tympanonu můžeme zahlednout reliéf od Ladislava Šalouna. Původní Kavárenský pavilon vzal za své při stavbě magistrály v 70. letech.

4. Víte, jak se jmenoval Karlín původně?

Špitálská pole neboli Špitálsko. K osídlení dnešního Karlína došlo poměrně pozdě, protože se jednalo o lokalitu, kterou často zaplavovala Vltava. V době třicetileté války si oblast Karlína zničili sami Pražané. V rámci obranných opatření musela jít všechna stavení 200 metrů od hradeb v případě ohrožení k zemi. A tak šlo k zemi celé Špitálsko včetně kostela Obrácení svatého Petra na Poříčí. O to smutnější byl fakt, že k obléhání nakonec nedošlo a švédské vojsko po jedné noci, kdy se tu zdrželo, pobalilo saky paky a odtáhlo jinam. Paradoxně tak vlastní pražští lidé způsobili větší škodu, než nepřátelské vojsko. Špitálská pole té doby byla známá i vlastními papírnami, kterých využíval Johann Nepomuk Ferdinand Schönfeld. Tento knihtiskař založil Schönfeldské císařské královské pražské noviny a na pozici šéfredaktora najal Václava Matěje Krameria. Roku 1816 získala oblast Špitálska statut příměstí a uvažovalo se o urbanistickém plánu, jenže i nadále platil u hradeb stavební reverz, a tak mezi Špitálskými poli a hradbami Nového Města byl 200 metrů široký pruh země porostlé plevelem a býlím. Ve stejném roce došlo také k přejmenování celé oblasti. Příměstská osada dostala jméno Karolinenthal, a to na počest manželky císaře Františka I. Karolíny Augusty. Karolinenthal však bylo dost nepříjemné na vyslovování a postupným zkomolováním v průběhu 19. století vzniklo jméno Karlín.

5. Víte, kde byl objeven v katastru Prahy 8 jeden z nejstarších českých hrobů?

V Čimicích. I když jsou první písemné zmínky o této pražské části až ze 14. století, tak se archeologové v době výstavby zdejšího sídliště velmi činili a nalezli tu jeden z nejstarších českých hrobů. Byl objeven v roce 1975 a ležela v něm žena z pozdní doby kamenné. U pohřbené kostry byly nalezeny tři nádoby, pazourek, lastury a korálky z kostí. Žena měla v době pohřbu na hrudi dva mohutné náhrdelníky vytvořené z téměř 1500 korálů z lastur velevruba a perlorodky říční a také dva menší náhrdelníky z provrtaných psích zubů.

Secesní kostel svatého Vojtěcha v Libni

6. Víte, kde na Praze 8 najdeme zčásti dřevěný kostel?

Jde o hlavní kostel v Libni – kostel svatého Vojtěcha. Vznikl, protože místním věřícím už nestačila kaple zámku. Secesní kostel je dílem architekta Matěje Blechy. Je skutečně ojedinělou církevní stavbou na území Prahy. Vyniká totiž neobyčejným systémem zděných svislých konstrukcí a dřevěných složitě tvarovaných střešních vazníků. Unikátní je pak i využití dřevěných a dekorativních architektonických prvků uvnitř stavby. Nemluvě o tom, že se jedná o velmi přehlíženou stavbu.

Dům v Zelenohorské ulici na sídlišti Bohnice je největším panelovým domem České republiky 

7. Víte, kde najdeme největší panelový dům v Česku?

Na sídlišti Bohnice. V 70. letech 20. století tu vznikala intenzivní bytová výstavba. Souhrn zdejších sídlišť se nazývá Severní město a vznikal v česko-polské spolupráci. Proto je také řada zdejších ulic pojmenována po polských městech. A právě v Zelenohorské ulici (pojmenované po polském městě Zelenia Gora) najdeme obrovskou budovu. Dvanáctiposchoďový dům má osmnáct vchodů a je dlouhý 300 metrů; počet obyvatel se počítá na tisíce. V té době bylo nově postavené sídliště často používáno jako filmové kulisy. Mluvíme o filmech Vrať se do hrobu, Čekání na déšť, Smích se mi lepí na paty a nebo záběry ze seriálu Arabela.

8. Víte, která pražská městská část se může chlubit dvěma menhiry na svém území?

Dolní Chabry. Ten větší nese název Zkamenělý slouha a popsal ho v roce 1914 spisovatel Eduard Štorch. Spolehlivě vás k němu dovede zdejší naučná stezka.

9. Víte, kde byla ustanovena Komunistická strana Československa?

V Národním domě v Karlíně. Jde o secesně-klasicistní budovu, která vznikla podle návrhu architekta Josefa Sakaře. I Karlín chtěl mít po vzoru ostatních částí Prahy svůj národní dům. Tento se však proslavil jinak. V první řadě zde byla ve dnech 14. - 16. května 1921 ustanovena Komunistická strana Československa. Z tohoto důvodu byla v dobách socialismu budova národní kulturní památkou, později byla ale z tohoto prestižního důvodu vyvázána. V roce 1938 zde začal působit Československý rozhlas, odtud ale během protektorátu vysílal Němci ovládaný protektorátní rozhlas.

Jednou z největších novorománských staveb v Česku je kostel svatých Cyrila a Metoděje

10. Víte, jaké výšky dosahuje věž kostela svatých Cyrila a Metoděje v Karlíně?

74 metrů. Jedná se o jednu z nejvyšších pražských kostelních věží. Kostel vznikal jako pýcha a vize budoucnosti silné obce. O jeho postavení se rozhodlo v roce 1850, chyběly však peníze. A tak byla vypsána veřejná sbírka, o čtyři roky později už byly peníze pokupě. Stavba ale trvala celkem devět let než architekt Vojtěch Ignác Ullmann dovedl projekt k cíli. Kostel svatých Cyrila a Metoděje je v roce 1863 slavnostně otevřen.