Pražák jako poleno – druhý kvíz o Praze 9

30. 09. 202221:30
Pražák jako poleno – druhý kvíz o Praze 9
foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Kostel svatého Václava na Proseku

Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste a doslova něco ví o každém pařezu, o který zakopne. Můžete tedy i vy směle prohlásit, že jste Pražák jako poleno?

Zkusme tedy prozkoumat vaše znalosti o metropoli. Tentokrát o správní části nebo chcete-li o městském obvodu Praha 9. Jedná se o katastrální území Proseka, jižní poloviny Střížkova, téměř celých Hrdlořez, drtivé části Vysočan, zhruba pětiny Libně, západní třetiny Hloubětina a nepatrné části Malešic. Správní část Praha 9 zabírá plochu zhruba 14 km2, což jsou necelá 3 procenta celkové výměry metropole. Žije tu ale 60 tisíc obyvatel, což tvoří zhruba 4,5 procenta celkového počtu obyvatel hlavního města.

Připravili jsme pro vás deset otázek, které potvrdí vaši oprávněnost honosit se titulem Pražák jako poleno. Sebrali jste dost odvahy? Pokuste se najít odpovědi na následující otázky. Drobnou nápovědou budiž skutečnost, že test se týká deváté správní městské části.

Otázky:

1. Víte, v jakém roce byla Františkem Křižíkem prodloužena tramvajová linka až do Vysočan?

2. Víte, k čemu sloužil kopec Třešňovka v Hrdlořezích ještě před tím, než zde byl vysazen sad?

3. Víte, který panovník podle legendy založil kostel svatého Václava na Proseku?

4. Víte, v jakém slohu byla postavena Jiráskova vila v Malešicích?

5. Víte, co se těžilo v oblasti dnešní přírodní památky Prosecké skály?

6. Víte, který generál se ubytoval na faře proseckého kostela svatého Václava během bitvy u Štěrbohol?

7. Víte, kde najdeme tři mosty spojené v jeden?

8. Víte, kde původně stála socha Průmysl, která stojí u vysočanské polikliniky?

9. Víte, kde najdeme na Praze 9 strom, který je kořeny vzhůru?

10. Víte, kolik stanic, včetně cílových existovalo kdysi na známé železniční trati Těšnov - Vysočany?

Správné odpovědi:

1. Víte, v jakém roce byla Františkem Křižíkem prodloužena tramvajová linka až do Vysočan?

V roce 1898. Zajímavé přitom bylo to, že Libeň byla v té době samostatné město, které nebylo součástí Prahy a Vysočany byly pouhou vesnicí. Dá se tak říci, že tato tramvajová linka se vůbec netýkala Prahy. Vysočany byly povýšeny na samostatné město až v roce 1902; o dvacet let později je ale spolkla Velká Praha.

Hrdlořezská Třešňovka v zimě

Hrdlořezská Třešňovka v zimě

2. Víte, k čemu sloužil kopec Třešňovka v Hrdlořezích ještě před tím, než zde byl vysazen sad?

Byla tu vojenská pozorovatelna. Oblý hřbet kopce tomu nasvědčuje. Pověstný sad tu vznikl až po II. světové válce. Poslední řízený sběr třešní se uskutečnil v roce 1992 a od té doby zarůstala lokalita nálety a desítkami černých skládek. K obnově došlo v roce 2015. Tehdy byly dosázeny stromy různých třešňových odrůd. Nejranější je Rychlice německá. V lokalitě se objevují vzácnější druhy živočichů či rostlin jako Pryšec chvojka, Pěnkava obecná nebo Bělásek Reálův.

3. Víte, který panovník podle legendy založil kostel svatého Václava na Proseku?

Údajně šlo o Boleslava II. Měl se psát rok 970. Archeologové ale tuto pověst potvrzují jen velmi neradi. Podle nich je kostel zhruba o 80 let mladší. Nicméně ať tak či tak, jedná se každopádně o nejstarší kostel v devátém městském obvodu. Velmi silně poškozen byl v dobách husitských nepokojů.

Jiráskova vila byla korunou zdejšího parku, dnes malešické botanické zahrady

Jiráskova vila byla korunou zdejšího parku, dnes malešické botanické zahrady

4. Víte, v jakém slohu byla postavena Jiráskova vila v Malešicích?

V pseudorenesančním. Tento malý zámeček byl postaven pro průmyslníka Antonína Jiráska. Vilu najdeme na úbočí vrchu Tábor. Z parku zámečku vznikla později botanická zahrada odborné střední školy.

Přírodní památka Prosecké skály

Přírodní památka Prosecké skály

5. Víte, co se těžilo v oblasti dnešní přírodní památky Prosecké skály?

Chráněné území zahrnuje řadu bývalých lomů. Je tu labyrint štol a malých těžebních sálů, kde se až do roku 1925 těžil stavební písek. Důvodem dnešní ochrany jsou ohrožení netopýři, kteří štoly využívají jako stanoviště. Zdejší podzemí na Proseku je tajemné a neprozkoumané. V křídovém podloží existují až sto metrů dlouhé chodby. Odjakživa se tu těžil pískovec, a to jak ten pevný určený jako stavební kámen, tak ten rozpadavý, který byl součástí směsi na výrobu proseckých cihel. V 60. letech 20. století byla část podzemí vylita betonem, aby se zabránilo propadu vozovek a chodníků. Přesto i dnes najdeme chodby dva metry široké i vysoké. Za hospodářské krize zde žily rodiny nezaměstnaných. Síť chodeb sloužila za války jako protiletecký úkryt: To dokazují vyryté šipky a zbytky osvětlení. Úřad Prahy 9 nyní slibuje otevření části chodeb pro veřejnost.

6. Víte, který generál se ubytoval na faře proseckého kostela svatého Václava během bitvy u Štěrbohol?

Byl to generál Daum se svým velitelským štábem pruské armády. Psal se tehdy rok 1757.

Železniční trojmostí v pražském Hloubětíně

Železniční trojmostí v pražském Hloubětíně

7. Víte, kde najdeme tři mosty spojené v jeden?

V Hloubětíně. Jde o Trojmostí u Hořejšího rybníka. Ojedinělé spojení tří mostů do jednoho. Původní viadukt z roku 1845 sedí na třech obloucích a dvou pilířích a je dvoukolejný. Rokytka protéká středním polem. Původní viadukt byl opraven v roce 1928. To už vedle stála jižní nýtovaná příhradová konstrukce vršovické jednokolejné odbočky na kamenných piliřích. Poslední část trojmostí přibyla v roce 1952, kdy na sever od původního viaduktu vyrostl nový tříobloukový betonový most.

8. Víte, kde původně stála socha Průmysl, která stojí u vysočanské polikliniky?

Kousek od Václavského náměstí. Sochy mají těžké a často složité osudy. Bronzová socha Průmysl od Vincence Makovského z roku 1938 vznikla jako dvojče sochy Obchod. Původně stály obě před Peněžní burzou, tedy bývalým Federálním shromážděním. V roce 1945 se stěhovaly na Zbraslav. Ani tam nevydržely. Průmysl zakotvil ve Vysočanech, kde zůstal dodnes. Obchod byl přestěhován do Příbrami, kde po čase zmizel a je od té doby nezvěstný.

9. Víte, kde najdeme na Praze 9 strom, který je kořeny vzhůru?

V parku Podviní blízko vyhlídky Keltské hradiště. Vyhlídka stejně jako celý architektonicky velmi ceněný park vznikla v letech 1997-8. Při výstavbě byla využita původní zámecká zahrada. Do projektu jsou citlivě zakomponována původní jezírka a dřeviny. Nově vzniklo podle návrhu tandemu Špoula/Pacner keltské hradiště s chodbami a tunelem. Vrcholem je dub zasazený kořeny vzhůru

10. Víte, kolik stanic, včetně těch cílových, existovalo kdysi na známé železniční trati Těšnov - Vysočany?

Čtyři. Nádraží Vysočany, Denisovo nádraží na Těšnově, nádraží Dolní Libeň a nádraží Rohanský ostrov. Přemýšleli jste kudy přesně vedla už neexistující železnice mezi Těšnovem a Vysočany? Zkusme si to popsat. Z Těšnova vyrážela k břehům Vltavy, takže by vedla tam, kde dnes stojí obrovský dům Diamond Point, protla by světelnou křižovatku u Těšnovského tunelu vedví a vedla podél Vltavy jako dnešní cyklostezka. Tady by křížila Negrelliho viadukt. Zhruba za River Diamanond rezidencí by se začala odklánět od Vltavy doprava. Protla by Rezidenci Vltava, River Garden Office II a III a v místech světelné křižovatky Rohanské nábřeží – Šaldova by prošla jejím středem. Napojila by se na val, který se zvedá nad ulicí Sokolovskou. Tady by kopírovala ulici až před stanici metra Invalidovna. Zde by se trať odklonila od ulice Sokolovské doleva a přilepila by se na pravou stranu ulice Rohanské nábřeží. Tam by vedla kolem současné křižovatky se semafory. Za nimi by zahýbala doprava a kopírovala by pravou stranu ulice Vojenovy. Následně by uprostřed přetla velkou tramvajovou křižovatku na Palmovce a zahla by s tramvajemi doprava do ulice Na Žertvách. Ještě před křižovatkou na Palmovce byla příčinou zániku zdejšího židovského hřbitova. Odkousla si totiž jeho jižní cíp a pak to šlo se hřbitovem od desíti k pěti. V korytě ulice Na Žertvách by vedla pod dnešním železničním přemostěním a zničila by následnou mímoúrovňovou křižovatku. Mezi ulicemi Nad Kolčavkou a Kovanecká je malý násep. Na něj by se trať napasovala, překonala by řeku Rokytku a začala se přibližovat k současné trati, na ní by se napojila v místech dnešního mostu nad parkem Podviní. Po trati nám ale zůstala památka v podobě nepatrných němých svědků. První je viditelný od nádraží Vysočany. Dodnes zde existuje odbočka na Těšnov, a to i se seřaďovacím návěstidlem. Odbočku dokonce ještě na 100 metrech doprovázejí koleje, ty jsou ukončeny podivným zarážedlem. Dál sice nejsou koleje, ale najdeme tu betonové pražce, které postupně mizí a zůstává jen val. Ten skončí u nejvýraznějšího pozůstatku železnice, a tím je most přes Rokytku. Blízko tramvajové křižovatky na Palmovce ještě najdeme bývalou nádražní budovu Praha-Dolní Libeň. Další vzpomínkou je val v těsné blízkosti ulice Sokolovská. Na světelné křižovatce Šaldova – Sokolovská pak stojí autoservis. Když se na jeho budovu podrobněji podíváte, tak v ní rozpoznáte budovu nádraží Praha-Rohanský ostrov.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných