Pražák jako poleno – kvíz o Praze 13

Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste a doslova něco ví o každém pařezu, o který zakopne. Můžete tedy i vy směle prohlásit, že jste Pražák jako poleno?

Zkusme tedy prozkoumat vaše znalosti o metropoli. Tentokrát o správní části Praha 13. Jedná se o katastrální území Stodůlek, Řeporyjí, Zadní Kopaniny, části Třebonic a malé části Jinonic. Správní část Praha 13 zabírá plochu zhruba 22 km², což jsou téměř 4,5 procenta celkové výměry metropole. Žije tu zhruba 70 tisíc obyvatel, což je skoro šest procent všech obyvatel hlavního města.

Připravili jsme pro vás deset otázek, které potvrdí vaši oprávněnost honosit se titulem Pražák jako poleno. Sebrali jste dost odvahy? Pokuste se najít odpovědi na následující otázky. Drobnou nápovědou budiž skutečnost, že test se týká třinácté správní městské částí.

Otázky:

1. Víte, kde najdeme největší a nejstarší pražskou lípu?

2. Víte, jaký je původní název Řeporyjí?

3. Víte, jaký druh paleontologických nálezů je v pražské lokalitě lomu Mušlovka nejhojnější na celém světě?

4. Víte, odkud byl do Přírodní rezervace Radotínské údolí v Zadní Kopanině zavlečen smrk omorika?

5. Víte, který novátorský způsob výstavby panelových domů byl využit v rámci výstavby Jihozápadního města?

6. Víte, čím je ve světovém ohledu unikátní řeporyjská Placatá skála? 

7. Víte, kde najdeme ve Stodůlkách Trifota?

8. Víte, co má společného Arethusinová rokle v Řeporyjích a tichomořský ostrov Samoa? 

9. Víte, jaká hornina se vozila tunelem pro malodrážku v lokalitě Požáry? 

10. Víte, jak se jmenuje úsek cesty mezi Pražským hradem a hradem Karlštejn, který dodnes zůstal zachován a patří k nejstarším historickým cestám?

Z největší pražské lípy - Rodové lípy v Chabech - toho k obdivování moc nezbývá; jen smutně vykukuje za plotem soukromého objektu

Správné odpovědi:

1. Víte, kde najdeme největší a nejstarší pražskou lípu?

V Chabech. Jedná se o starý rodový strom. Stáří se odhaduje na 260 let. Strom dorostl do výšky 23 metrů a obvod kmene se blíží 700 centimetrů. Dnes je součástí soukromého pozemku, který byl poplužním dvorem. Stojí za zdí, takže si jí nemůžeme celou prohlédnout.

Dnes už bývalý Skanzen Řepora ve Stodůlkách zachycoval českou středověkou architekturu 14. století

2. Víte, jaký je původní název Řeporyjí?

Řepora. Tento název si tato část města zachovala až do poměrně nedávné doby. Dnes název připomíná jen dnes už nevyužívaný skanzen. 

3. Víte, jaký druh paleontologických nálezů je v pražské lokalitě lomu Mušlovka nejhojnější na celém světě?

Jsou to konodonty. Jde o mikroskopické zoubky, které se nacházejí doslova v každém zdejším kameni. K jejich sledování potřebujeme ale silný mikroskop. Zajímavostí však je, že dodnes nedokázali paleontologové určit, kterému druhu živočichů tyto zuby patřily.

4. Víte, odkud byl do Přírodní rezervace Radotínské údolí v Zadní Kopanině zavlečen smrk omorika?

Z Balkánu. Jinak se jedná o poměrně vzácný druh jehličnanu. V našich podmínkách je však nepůvodní. Jeho populace v Zadní Kopanině je největší v celé naší zemi.

Na sídlišti Lužiny byla poprvé v Československu užita výstavba panelových domů v rohové sekci 135°, vznikaly tak vnitrobloky, kde mohla parkovat auta

5. Víte, který novátorský způsob výstavby panelových domů byl využit v rámci výstavby Jihozápadního města?

Šlo o novátorskou podobu panelových domů. Domy na sebe nasedaly v úhlu 135 stupňů, čímž vznikaly uzavřené rondely, které jsou dnes chápány jako vnitrobloky a klidové zony. Tento způsob výstavby byl následně použit i v jiných městech. Jeho masivnímu prosazení však bránila vyšší finanční náročnost.

Placatá skála je součástí NPP Dalejský profil

6. Víte, čím je ve světovém ohledu unikátní řeporyjská Placatá skála?

Došlo zde k tak rychlému ztuhnutí povrchu, že zkameněly tak křehké věci jako jsou stopy po lezení prvohorních živočichů. Původně tu byly i velmi výrazné zkamenělé čeřiny. To jsou zkamenělé stopy vlnění a proudů vody. Jistě chápete, že šlo o naprosto neopakovatelný přírodní úkaz. Zkamenělé čeřiny se však zachovaly jen na fotografiích, protože je zničily stavební úpravy předtím, než byla lokalita vyhlášena národní přírodní památkou.

Trifot je dílem vytvarníka Davida Černého, oči skulptury sledují lidi, kteří přicházejí a jejich obrazy pak promítá na promítací plochy

7. Víte, kde najdeme ve Stodůlkách Trifota?

U budovy Czech Photo Center. Jde o zajímavou soudobou výzdobu města. Autorem dvanáctimetrové sochy je David Černý. Skulptura je nerezová a představuje oživlé kráčející monstrum. Hlavu má složenou z fotoaparátů, nohy ze stativů. V očních bulvách jsou snímací technologie, které promítají procházející osoby na velkoplošné obrazovky.

Arethusinová rokle v NPP Dalejský profil

8. Víte, co má společného Arethusinová rokle v Řeporyjích a tichomořský ostrov Samoa?

Tato místa vzdálená tisíce kilometrů od sebe vznikla stejným, velice specifickým způsobem. V obou případech šlo o výbuch podmořské silurské sopky. V případě řeporyjské rokle šlo o o výbuch Novoveské sopky. Nešlo však o výbuch, jaký známe z filmů, ale o podvodní erupci. To znamená, že po explozi vytékala pod vodní hladinu poměrně řídká basaltová láva. Ta se na povrch téměř nedostala. Při styku s chladnější vodou se rozpadala na zaoblené kusy, rychle chladla a tvořily se polštářky, které se okamžitě obalily tuhým zvířeným bahnem. Jeden polštářek se kupil na druhý, a tak vznikla zdejší Arethusinová rokle. Stejným zvláštním způsobem vznikly právě třeba tichomořské ostrovy Samoa.

Místo, kterým v lomu NPP Požáry dřív jezdily těžební malodrážky

9. Víte, jaká hornina se vozila tunelem pro malodrážku v lokalitě Požáry?

Vápenec. Technická zajímavost vznikla roku 1930. Tunel pro malodrážku sloužil k dopravě těženého vápence z lomu k železnici Praha-Rudná.

Původní Krteňská cesta má dnes podobu staré jabloňové aleje

10. Víte, jak se jmenuje úsek cesty mezi Pražským hradem a hradem Karlštejn, který dodnes zůstal zachován a patří k nejstarším českým historickým cestám?

Jde o Krteňskou cestu. Tato historická cesta končí kostelem svatých Jana a Pavla. Je to jedno z mála míst, kde zbylo z původní obce Krteň. Po ní jezdil i Karel IV. a Eliška Přemyslovna cestou na Karlštejn. S okolní krajinou a starou Krteňskou cestou tvoří kompozice neuvěřitelnou sílu.