foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Zimní soumrak nad Kyjemi
Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste a doslova něco ví o každém pařezu, o který zakopne. Můžete tedy i vy směle prohlásit, že jste Pražák jako poleno?
Zkusme tedy prozkoumat vaše znalosti o metropoli. Tentokrát o městské části Praha 14. Jedná se o katastrální území Černého Mostu, Kyjí, Hostavic, Dolních Počernic a velké části Hloubětína. Městská část zabírá plochu zhruba 19 km2, což jsou necelá 4 procenta celkové výměry metropole. Žije tu zhruba 50 tisíc obyvatel, což jsou tentokrát 4 procenta všech obyvatel hlavního města.
Psali jsme
Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste…
Připravili jsme pro vás deset otázek, které potvrdí vaši oprávněnost honosit se titulem Pražák jako poleno. Sebrali jste dost odvahy? Pokuste se najít odpovědi na následující otázky. Drobnou nápovědou budiž skutečnost, že test se týká čtrnácté městské částí.
Psali jsme
Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste…
Otázky:
1. Víte, kde se vlastně nachází černý most, podle kterého dostalo sídliště název?
2. Víte, jaké jméno obce bychom našli na mapě v roce 1907 v místech dnešního Hloubětína?
3. Víte, který podnikatel chtěl z Hostavic udělat konkureční město vedle Prahy?
4. Víte, jaká epidemie infekční nemoci se prohnala v roce 1920 Hloubětínem?
5. Víte, kdy se stala stanice metra Rajská zahrada Stavbou roku a co je její zvláštností?
6. Víte, která stavba z této části metropole nechybí v žádné knize o románské architektuře?
7. Víte, že Hloubětín byl vlastně hornickou obcí?
8. Víte, co to je Pražský zlom?
9. Víte, čím vstoupil Počernický rybník do světových dějin?
10. Víte, který komunistický pohlavár našel místo posledního odpočinku na hloubětínském hřbitově?
Tato stavba dala jméno celé pražské čtvrti; jedná se o černý most, který byl znečištěn sazemi parních lokomotiv, říkalo se mu tak v 70. letech 20. století
Správné odpovědi:
1. Víte, kde se vlastně nachází černý most, podle kterého dostalo sídliště název?
Název pochází od označení dřívějšího kamenného mostu nad železniční tratí do Čelákovic. Tento most byl od kouře parních lokomotiv celý černý a najdeme ho v místech, kde Cíglerova ulice přechází přes ulici Chlumeckou a kříží se s ulicí Za Černým mostem.
2. Víte, jaké jméno obce bychom našli na mapě ještě v roce 1907 v místech dnešního Hloubětína?
Hloupětín. Změnu názvu si vydupali místní obyvatelé až ve Vídni v kanceláři císaře Františka Josefa I. Argument byl prostý: Lidé se nám smějí a my nejsme vesnicí hloupých lidí.
Sýpka Kolmanova velkostatku v Hostavicích, kterou s celým statkem ve 30. letech koupil obchodník Tomáš Baťa a chtěl tu vytvořit město podobné Zlínu
3. Víte, který podnikatel chtěl z Hostavic udělat konkureční město vedle Prahy?
Tomáš Baťa. V roce 1934 zakoupil zdejší Kolmanův velkostatek včetně místního zámečku. Připravoval se na velkolepý projekt výstavby Zahradního města. Jeho součástí bylo velké náměstí, spolkový dům, kavárna, klubové místnosti, lázně, lělocvična. A hlavně dvojdomky nebo domky ve skupinách, a to všechno v krajině zahrad s nízkými ploty. Projekt pak doplňovaly i obchodní domy, školy, pošta, budovy úřadů, stadion a tenisové dvorce. Baťův plán zhatila československá vláda, která záměr zamítla a dala přednost nedalekému vojenskému cvičišti.
4. Víte, jaká epidemie infekční nemoci se prohnala v roce 1920 Hloubětínem?
Šlo o jednu z posledních epidemií pravých nešťovic v Československu. Na jaře 1920 na ní v Hloubětíně zemřelo téměř 30 lidí.
Jedna z nejzajímavějších pražských stanic metra - Rajská zahrada; vlaky zde nejezdí vedle sebe, ale koleje jsou umístěny nad sebou
5. Víte, kdy se stala stanice metra Rajská zahrada Stavbou roku a co je její zvláštností?
Jedna z nejkrásnějších dopravních staveb v Česku se stala Stavbou roku v roce 1999. Je atypická tím, že koleje metra nejsou vedle sebe, ale nad sebou.
Stavba, která nechybí v žádné učebnici románského slohu - kostel svatého Bartoloměje v Kyjích
6. Víte, která stavba z této části metropole nechybí v žádné knize o románské architektuře?
Jedná se o kostel svatého Bartoloměje v Kyjích. Kostel založil pražský biskup Jan II. v roce 1226. Opevněný románský tribunový kamenný kostel patří mezi nejstarší církevní stavby metropole. Je to jednolodní stavba z pravoúhle tesaných kvádrů. I přes pozdější úpravy si zachoval románský vzhled. Věž se o jedno patro zvyšovala v roce 1859.
Psali jsme
Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste…
7. Víte, že Hloubětín byl vlastně hornickou obcí?
Tuto kapitolu připomíná druhé nejvýznamnější pískovcové podzemí v Praze. Podzemní labyrint je místy až 5 metrů vysoký a chodby jsou dlouhé 650 metrů. Najdeme ho v lokalitě Bílý kůň a úřady plánují jeho brzké zpřístupnění veřejnosti.
Unikátní tektonický úkaz Pražský zlom
8. Víte, co to je Pražský zlom?
Jde o unikátní tektonický úkaz. Je dllouhý 60 kilometrů a vede od Berouna až do Kyjí. Byl aktivní v ordoviku a siluru a díky němu klesla Praha níž než okolní krajina a zakotvila v takzané Pražské pánvi. Pouze na jednom místě ale vystoupal Pražský zlom na zemský povrch. Můžeme si ho pečlivě prohlédnout pod Hloubětínským zámečkem. Naši pozornost upoutají horniny různého stáří, křemence či jílovité břidlice.
Zákoutí u Počernického rybníka
9. Víte, čím vstoupil Počernický rybník do světových dějin?
V červnu 1888 zde byla otevřena první hydrobiologická stanice na světě. Současně šlo o první českou terénní laboratoř. Projekt finančně podporoval baron Derczényi – tehdejší majitel dolnopočernického panství. V čele vědeckých průkopníků stál Antonín Frič. Náplní skupiny bylo měření směru a síly větru, teploty vody a vzduchu.
Psali jsme
Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste…
10. Víte, který komunistický pohlavár našel místo posledního odpočinku na hloubětínském hřbitově?
Antonín Kapek. Byl to jeden z pěti lidí, kteří v roce 1968 podepsali tzv. zvací dopis pro Leonida Brežněva, který se stal záminkou k okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Kapek se po vyloučení z KSČ v únoru 1990 pokusil zastřelit na své chalupě v obci Svinná na Rokycansku. Použil k tomu revolver, který dostal v době normalizace jako dar od tehdejšího ministra vnitra Junga. Zásah do hlavy Kapek přežil a skončil na psychiatrické klinice v Plzni. Po propuštění z léčení se po třech měsících na chalupě oběsil.
Psali jsme
Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste…
Psali jsme
Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste…
Psali jsme
Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste…