Pražák jako poleno – kvíz o Praze 16

03. 06. 202222:07

foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Z Homolky je krásně vidět na Velkou Chuchli

Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste a doslova něco ví o každém pařezu, o který zakopne. Můžete tedy i vy směle prohlásit, že jste Pražák jako poleno?

Zkusme tedy prozkoumat vaše znalosti o metropoli. Tentokrát o městské části Praha 16. Jedná se o katastrální území Radotína, Velké a Malé Chuchle, Zbraslavi, Lochkova, Lahovic a Lipencí. Městská část zabírá plochu zhruba 36 km², což je přes 7 procent celkové výměry metropole. Žije tu zhruba 25 tisíc obyvatel.

Připravili jsme pro vás deset otázek, které potvrdí vaši oprávněnost honosit se titulem Pražák jako poleno. Sebrali jste dost odvahy? Pokuste se najít odpovědi na následující otázky. Drobnou nápovědou budiž skutečnost, že test se týká šestnácté městské částí.

Otázky:

1. Víte, podle čeho získala Chuchle svůj název?

2. Víte, jaká obrovská změna se udála na mapě Zbraslavi v roce 1834?

3. Víte, kolik je v Praze jezdeckých soch svatého Václava?

4. Víte, co to jsou Chuchelské růžičky?

5. Víte, kde najdeme nejjižnější bod Prahy?

6. Víte, kde se nachází druhý nejstarší dosud činný lom dekoračního kamene v Evropě?

7. Víte, které místo si na Zbraslavi oblíbil Otec vlasti císař Karel IV.?

8. Víte, jak se jmenuje kopec ve Velké Chuchli, který vstoupil do dějin světové geologie?

9. Víte, jakým způsobem je se Zbraslaví spojen Ottův slovník naučný?

10. Víte, která slavná sportovní osobnost zemřela na sklonku II. světové války v Chuchli?

U soutoku Berounky a Vltavy v Lahovicích je překvapivě širší řekou Berounka

U soutoku Berounky a Vltavy v Lahovicích je překvapivě širší řekou Berounka

Správné odpovědi:

1. Víte, podle čeho získala Chuchle svůj název?

Zcela jasno v tom není. Jsou dvě varianty, lingvisté se nemohou rozhodnout, která je ta správná. Podle jedné skupiny odborníků se název odvozoval od názvu mnišské kukly, jiní tvrdí, že jméno pražské části vzniklo podle kopce, který připomínal chomáč – chuchel. Zajímavostí pak je, že v průběhu historie prošla Chuchle vývojem, kdy její jméno mělo všechny tři české mluvnické rody – mužský, ženský, střední. V kronikách se tak můžeme dočíst o tom Chuchli, o té Chuchli ale i o tom Chuchleti.

Slepé rameno Berounky se jmenuje Krňov

Slepé rameno Berounky se jmenuje Krňov

2. Víte, jaká obrovská změna se udála na mapě Zbraslavi v roce 1799?

Tuto změnu podnítily velké povodně, které přenesly soutok dvou velkých českých řek o kilometr a půl dál po proudu. Naprosto nepředstavitelná přírodní energie zdivočelých vodních toků odnesla soutok od zbraslavského zámku a prorazila nového koryto řeky. Z původního koryta Berounky se stalo mrtvé rameno, které je dnes známé pod jménem Krňov. Je součástí přírodní rezervace Krňák. Žije tu až 136 druhů motýlů, brouků, obojživelníků a oblast je hnízdištěm vodních ptáků.

Definitivní model Myslbekovy sochy svatého Václava pro vytvoření originálu stojícího na pražském Václavském náměstí stojí v zahradě Zbraslavského kláštera

Definitivní model Myslbekovy sochy svatého Václava pro vytvoření originálu stojícího na pražském Václavském náměstí najdeme v zahradě Zbraslavského kláštera

3. Víte, kolik je v Praze jezdeckých soch svatého Václava?

Čtyři. Ta nejstarší se nachází na Vyšehradě. A jedná se o původní barokní sochu, která stávala na Koňském trhu v místech, kde dnes náměstí kříží tramvajové koleje. Ve vrchní části Václavského náměstí se nachází slavná Myslbekova socha, v paláci Lucerna pak parodie na toto téma od Davida Černého. Nás ale v tuto chvíli nejvíc zajímá ta socha, která se nachází v zahradě kláštera (zámku) na Zbraslavi. Jde o zmenšený zkušební model slavné Myslbekovy sochy, kterou mistr odlil jako zkušební mezistupeň. Návštěva zdejšího zámku je proto ideální možností ke zkoumání podrobností, které vám originál na Václavském náměstí neumožní.

Unikátními geologickými pochody vznikaly tyto diabázové růžičky, kterým se říká také Chuchelské růžičky

Unikátními geologickými pochody vznikaly tyto diabázové růžičky, kterým se říká také Chuchelské růže

4. Víte, co to jsou Chuchelské růžičky?

Jsou to naprosto unikátní geologické úkazy. Najdeme je za posledními domky Malé Chuchle směrem k Barrandovské skále v bývalém lomu Vyskočilka. Do zdejšího břidlicového podloží pronikly z velké hloubky silné diabasové žíly. Ty se po vystydnutí a vytvrdnutí materiálu začaly rozpadat v přirozeném kulovitém rozpadu. Vznikly tak útvary podobné poupatům růží. Zdejší mineralogické úkazy jsou naprosto mimořádným zjevem v rámci celé České republiky. Nutno poznamenat, že velmi křehkým a zranitelným.

5. Víte, kde najdeme nejjižnější bod Prahy?

Jedná se o místo v ohbí řeky Vltavy pod Zvolskou homolí na pravém břehu. Metropole zde nejjižnějším cípem katastrálního území Zbraslav dosahuje nejjižnější metropolitní pozice. Místo poznáte podle toho, že zde nejdete bílý sloupek s písmenem J. Zajímavostí je, že pokud byste chtěli pěšky od nejjižnějšího pražského místa dojít k tomu nejsevernějšímu, musíte urazit trasu dlouhou 32,8 kilometrů a cesta by vám trvala zhruba devět hodin.

6. Víte, kde se nachází druhý nejstarší dosud činný lom dekoračního kamene v Evropě?

V Lochkově. Těží se tu pověstný lochkovský mramor. Je nezvykle velmi tmavý a obsahuje zřetelné, čitelné a poměrně hojné schránky bílých hlavonožců. Mramorem z Lochkova je zdobena hrobka Jana Nepomuckého v pražské katedrále Víta, Václava a Vojtěcha. Jedná se o nejdéle souvisle těženou nerostnou surovinu na našem území. Počátky těžby sahají do 12. století. Po italské Carreře jde o druhý nejstarší dosud činný lom dekoračního kamene v Evropě.

Karlův stánek na Zbraslavi, z místa se údajně rozhlížel při obhlídce vlasti i panovník Karel IV.

Karlův stánek na Zbraslavi, z místa se údajně rozhlížel při obhlídce vlasti i panovník Karel IV.

7. Víte, které místo si na Zbraslavi oblíbil Otec vlasti císař Karel IV.?

Jde o lokalitu nad městskou částí ve svahu, kde se dnes nachází vyhlídkový altán. Ten nechal vystavěl v 70. letech 19. století kníže Oettingen. Podle legendy se tu císař zastavoval pokaždé, když opouštěl Čechy či se do nich po svých cestách vracel. Podle pověstí zde Karel IV. pokaždé dlouze rozjímal. I proto se lokalita dnes jmenuje Karlův stánek. A při pohledu z tohoto místa i vy budete muset potvrdil, že císař měl skutečně dobrý vkus.

V lomu Vápenice na Homolce můžeme najít speciálně vyznačený mezinárodní stratotyp, který vytyčuje hranici mezi vrstvami prag a lochkov

V lomu Vápenice na Homolce můžeme najít speciálně vyznačený mezinárodní stratotyp, který vytyčuje hranici mezi vrstvami prag a lochkov

8. Víte, jak se jmenuje kopec ve Velké Chuchli, který vstoupil do dějin světové geologie?

Homolka. Tato přírodní rezervace totiž definuje jednu vrstvu hornin, kterou světoví geologové označují za stratotyp. To je vrstva v horninách, která přesně určuje dějinné hranice a od ní se všechna ostatní odhadování časové osy odvíjejí. V tomto případě se jedná o hranici mezi silurem a spodním devonem. Jak přesně vypadá, poznáte přímo na místě, protože je výrazně označena v lomové stěně. Kromě toho ale kopec Homolka nabízí velmi kvalitní naleziště zkamenělin mlžů, trilobitů a různorepů. Nejcennější pro turisty je však výhled z vrcholu, kam se dá vyškrábat.

Ottova vila na Zbraslavi byla postavena v letech 1909-11 ve stylu geometrické secese a moderny

Ottova vila na Zbraslavi byla postavena v letech 1909-11 ve stylu geometrické secese a moderny

9. Víte, jakým způsobem je se Zbraslaví spojen Ottův slovník naučný?

Majitel nakladatelství Jan Otto Zbraslav miloval. S rodinou tu trávil každý rok období od jara do podzimu už od roku 1873. Otto se z nakladatelství k milované rodině vracel každý večer v kočáře. Po dokončení vydání celého původního 28ti svazkového díla, které trvalo 21 let, se rodina Jana Otty přestěhovala na Zbraslav v roce 1909 definitivně. Nakladatel si proto nechal navrhnout Ottovu vilu architektem Otakarem Novotným. V dobách socialismu sloužila vila jako učiliště pro železničáře, dnes se dostala znovu do správy obce a slouží k reprezentativním účelům.

10. Víte, která slavná sportovní osobnost zemřela na sklonku II. světové války v Chuchli?

Karel Šmejda. V Praze a okolí vypuklo Pražské povstání a 7. května 1945 s největší pravděpodobností němečtí vojáci zapálili chuchelské stáje. O záchranu koní se pokoušel světově proslulý dostihový trenér jediné ženské vítězky Velké Pardubické Laty Brandisové Karel Šmejda. Během záchrany zvířat ho však neznámý německý ostřelovač zabil výstřelem z pušky.