Otázky:
1. Víte, odkud má Praha nejblíž k Labi?
2. Víte, kde najdeme nejstarší chladničku na území Prahy?
3. Víte, co je Via Sancta?
4. Víte, kde najdeme největší českou Lindu?
5. Víte, kde se uskutečnilo vůbec první československé rozhlasové vysílání?
6. Víte, kdo údajně stál za největší železniční nehodou na území Prahy?
7. Víte, v čem je letecký maják v Kbelích unikátní?
8. Víte, kdo je v současnosti největším vlastníkem půdy v katastru Vinoře?
9. Víte, kde roste druhý největší pražský dub?
10. Víte, kterou část Prahy navštívily korunované hlavy jako německý císař Vilém II., následník trůnu František Ferdinand d´Este nebo poslední rakouský císař Karel I.?
Psali jsme
Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste,…
Správné odpovědi:
1. Víte, odkud má Praha nejblíž k Labi?
S Prahou jsou spojeny dva velké toky - Vltava a Berounka. Na území Vinoře však najdeme nejvzdálenější bod Prahy, od kterého má metropole jen kousek k dosažení další velké řeky - Labe. Z křižovatky ulic Pražská-Vinořská ve Vinoři, což je hranice katastru metropole, to je k dosažení labských břehů jen 6,7 kilometrů. Je pochopitelné, že dřív nebo později metropole tohoto místa dosáhne a budou se přepisovat učebnice. Zda se toho dožije ještě naše generace, ovšem nevíme. Jen tak pro zajímavost, abychom ze stejného místa dorazili k vltavským břehům, musíme urazit vzdálenost 12,1 kilometrů a k Berounce je to odtud dokonce rovných 30 kilometrů.
Pohled na ctěnický zámek z místní zámecké zahrady; v areálu najdeme i nejstarší pražskou chladničku
2. Víte, kde najdeme nejstarší chladničku na území Prahy?
Stačí když zajedeme na zámek ve Ctěnicích. Rozhodně ale nehledejme uvnitř a ani nepátrejme po přívodním elektrickém kabelu. Musíme se vydat do zahrady a najít vodní příkop bývalé gotické tvrze. Pozornost upoutá ve skále vytesaná malá místnost s gotickou křížovou klenbou. Podle historiků šlo o první chladničku, kde majitelé tvrze už ve 14. století skladovali v příznivých teplotách potraviny.
Svatokřížskou kapli najdete jako jednu z původních 44 kapliček na Svaté cestě, která ukazuje místa, podle kterých byly neseny ostatky knížete Václava do Prahy
3. Víte, co je Via Sancta?
Je to takzvaná Svatováclavská poutní cesta. Po ní putoval kníže Václav z Prahy do hradiště v Boleslavi. A stejnou cestou putovaly jeho ostatky zpět poté, co byl 28. září 935 před kostelem ve Staré Boleslavi zavražděn. Tělo bylo ale přemístěno až v roce 938, tedy tři roky po vraždě. Celou tu dobu bylo uchováno ve staroboleslavském kostele. Tradice Svatováclavské poutní cesty začíná roku 1351, kdy se na pouť vydal král Karel IV. a arcibiskup Arnošt z Pardubic. Tradici přerušily husitské války. Na Svatováclavskou cestu dnes navazuje v téměř totožné podobě Mariánská poutní cesta. Jejím smyslem je putování za Palladiem, ochranným obrazem Českých zemí. Mezi lidem jí největší věhlas připravili jezuité. Ti také kvůli ní přesunuli třicetiletou válkou zničené Kbely o kus blíž náboženské trase. V roce 1676 je už vděčným cílem obyvatel nově pojmenovaná Svatá cesta (Via Sancta). Každé ze zastavení bylo tehdy ozdobeno kapličkou. Těch bylo 44 a měly unifikovanou podobu. Rozměry kaplí byly 530 x 300 x 110 cm, po stranách sloupu byly toskánské pilastry zakončené obloukem. Nad ním je trojhranný tympanon a v něm slepé okénko. Jen první a poslední kaple měly jiné postavení a podobu. První byla věnována mariánskému kultu, poslední Palladiu. Kapličky jsou vzdáleny na délku Karlova mostu, tedy zhruba 450 metrů, ale ne vždy to platí. Každá z kaplí měla donátora a každá nesla jméno významného města či církevního místa. Dodnes se dochovalo kaplí jen sedmnáct. Dvě z toho najdeme ve katastru Kbel, šest v katastru Vinoře. Z těchto osmi kaplí jsou ale dvě nově postavené repliky. Zajímavostí je, že při cestě do Staré Boleslavi byly všechny kapličky po levé ruce, dnes to ale už neplatí.
Největší český Topol bílý - najdeme ho blízko Satalic
4. Víte, kde najdeme největší současnou českou Lindu?
Nehledejme však nejurostlejší ženu tohoto jména. Linda je jiný název pro Topol bílý. Stojí na poli mezi Satalicemi a Vinoří. Jeho stáří je odhadováno zhruba na 130 let a v prsní výšce dosáhl kmen obvodu 700 centimetrů. Největší Lindin černý bratranec současnosti žije na Kolínsku a je znám jako Konárovický topol. Jedná se o Topol černý s obvodem kmene 800 centimetrů. Co to je však proti mírám topolů z přelomu 19. a 20. století? Velvarský topol (Topol bílý) měl obvod kmene 11 metrů a nedostižné byly Topoly černé v Lochovicích na Berounsku (15 metrů) a Pardubicích (16 metrů).
Památník prvního vysílání Československého rozhlasu v Kbelích
5. Víte, kde se uskutečnilo vůbec první československé rozhlasové vysílání?
Došlo k němu v lokalitě kbelského letiště. Šlo o úplné začátky vysílání Československého rozhlasu. Éterem se poprvé šířil signál Radiojournalu 18. května 1923 ve 20 hodin a 15 minut. Místo dodnes připomíná zajímavě pojatý pomník prvnímu československému rozhlasovému vysílání ze 70. let 20. století. Zajímavé je, že tehdy k rozhlasovému přenosu stačil malý prostý dřevěný domek.
6. Víte, kdo údajně stál za největší železniční nehodou na území Prahy?
Boží hněv. Na 20. prosince 1943 se mnoho lidí z Kbel těšilo. Ne kvůli vánočním svátkům, které byly v dobách II. světové války zkaleny ponurostí vojenského běsnění, ale kvůli tomu, že v Kbelích bude slavnostně otevřena nová stanice. Mnoho pracujících a studentů muselo na železniční stanici chodit až do Satalic, a to i přesto, že přes Kbely už tehdy vedla železniční trať. Ve 40. letech však došlo ke vzniku výhybny, a to umožnilo výstavbu nové staniční budovy. A právě ten den se poprvé nová stanice otevřela. Jenže už krátce před šestou hodinou ranní se na novém úseku trati střetly dva plně obsazené osobní vlaky. Zkrátka personál nové stanice nebyl dostatečně proškolen a hned udělal fatální chybu - pustil na jednu kolej dva protijedoucí vlaky současně. Následky byly děsivé - 42 mrtvých a 110 zraněných. Dodnes se jedná o třetí nejhorší železniční neštěstí na území našeho státu. Mnoho obyvatel Kbel vidělo však příčinu neštěstí jinde. Krátce předtím byla totiž, i přes protesty místních, zbourána jednadvacátá kaplička Svaté cesty vedoucí z Prahy do Staré Boleslavi. Překážela totiž výstavbě budovy železniční stanice.
Letecký maják na letišti v Kbelích je technickou památkou
7. Víte, v čem je letecký maják v Kbelích unikátní?
V půdorysu a ve využití. Technická památka ve stylu moderny pro pražské letiště Kbely vznikla v letech 1927-8 podle návrhu architekta Otakara Novotného. Zajímavý je půdorys stavby. U základny stavby se jedná o šestiboký hranol, který se postupně směrem nahoru mění v kruhovou stavbu. Vršek budovy sloužil pro letecké účely jako navigační bod. Hned pod tím se nacházel obrovský rezervoár užitkové vody pro případné záchranářské akce.
8. Víte, kdo je v současnosti největším vlastníkem půdy v katastru Vinoře?
Církev. Historie této lokality sahá až do 9. století a je tedy jednou z nejstarších obydlených částí metropole. Katolická církev zde v současné době vlastní tři čtvrtiny všech vinořských pozemků, což je jedno z největších procentuálních zastoupení v celé republice. Do roku 1974 byla Vinoř samostatnou obcí.
Chráněný dub čtyřkmen na palouku v Satalické bažantnici je druhým největším dubem v Praze
9. Víte, kde roste druhý největší pražský dub?
V Satalicích. Zopakujme, že ten největší je v Kolodějích. Těžko ho ale uvidíte, protože je v soukromé oboře a ta se téměř neotvírá veřejnosti. Mužete si to vynahradit u druhého největšího pražského dubu v Satalicích. Ve zdejší bažantnici narazíte hned na tři obrovské památné stromy tohoto druhu. Jedná se o Duby letní a mají obvody kmene od 350 do 700 centimetrů. A právě ten sedmimetrový je tím druhým největším dubovým velikánem. Poznáte ho snadno, je totiž naprosto netypický - z jednoho kořene vyrostl čtyřkmen. Výška památných stromů v Satalické bažantnici je od 27 do 35 metrů.
10. Víte, kterou část Prahy navštívily korunované hlavy jako německý císař Vilém II., následník trůnu František Ferdinand d´Este nebo poslední rakouský císař Karel I.?
Posledně jmenovaný však navštívil místo ještě s titulem arcikníže Karel I. Nicméně všichni byli hosté zámku Vinoř. Ten patřil Černínům z Chudenic a nechali si tuto barokní perlu postavit od Františka Maxmiliána Kaňky. Po vzniku Československého státu byl zámek odkoupen státní mocí a v roce 1919 architekt Vondráček provedl unikátní a v českých podmínkách málo viděnou vhodnou modernistickou dostavbu zámku. Vznikl věžovitý skleník s mansardovou střechou. Tehdy sídlil na zámku řád anglických panen. V 50. letech však objekt připadl ministerstvu vnitra a patří mu dodnes. Kvůli tomu, že zde stále sídlí zásahová jednotka Policie Středočeského kraje a řada utajovaných i civilních policejních oddělení, je zámek obehnán neprostupnou hradbou zdí a valů. Ze stavby proto neuvidíte téměř nic. Přesto sílí snahy o to, aby si policie našla jiný vhodnější objekt a zámek se otevřel veřejnosti.