Pražák jako poleno – kvíz o Praze 20

Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste a doslova něco ví o každém pařezu, o který zakopne. Můžete tedy i vy směle prohlásit, že jste Pražák jako poleno?

Zkusme tedy prozkoumat vaše znalosti o metropoli. Tentokrát o městské části Praha 20. Ta zahrnuje pouze jediné katastrální území, a tím jsou Horní Počernice. Tuto část hledejme na východní straně metropole a za domov si ji vybralo 16 tisíc Pražanů.

Připravili jsme pro vás deset otázek, které potvrdí vaši oprávněnost honosit se titulem Pražák jako poleno. Sebrali jste dost odvahy? Pokuste se najít odpovědi na následující otázky. Drobnou nápovědou budiž skutečnost, že test se týká dvacáté městské částí.

Otázky:

1. Víte, jaké místo zaujímají Horní Počernice v tabulce rozlohy mezi ostatními pražskými čtvrtěmi?

2. Víte, kdy se objevili v Horních Počernicích první lidé?

3. Víte, jak se jmenují zákonem chránění opeřenci, kteří žijí v Přírodní památce Chvalský lom?

4. Mohla by bez Horních Počernic a Čertous existovat Karlova univerzita?

5. Víte, kolik dálnic protíná Prahu 20?

6. Víte, proč nebyl problém před pár lety potkat v ulicích Horních Počernic slony a velbloudy, a to skoro stejně často jako psy a kočky?

7. Víte, proč má Praha 20 ve znaku koně?

8. Víte, kde v Praze najdeme jedinou ulici, která má v názvu zastoupeny všechny tři české formy písmene "U"?

9. Víte, jak dlouho byly Horní Počernice samostatným městem?

10. Víte, komu vděčíme za výstavbu nejcenější části kostela svaté Ludmily ve Chvalech?

Přírodní památka Xaverovský háj

Správné odpovědi:

1. Víte, jaké místo zaujímají Horní Počernice v tabulce rozlohy mezi ostatními pražskými čtvrtěmi?

Jsou suveréně největší, a to i přesto, že bychom správně měli hovořit o katastrálním územím. Výměra Horních Počernic dosahuje téměř 17 km². Jen tak pro zajímavost na druhém místě je Ruzyně s 15 km². A pak s velkým odstupem následují Uhřiněves a Újezd nad Lesy. Pouze tyto čtyři čtvrtě překračují hranici deseti kilometrů čtverečních. Na opačném pólu tabulky je nejmenší pražská čtvrť Josefov. Ta měří jen 9 hektarů a Horní Počernice jsou téměř 190x větší.

Chvalský zámek (Chvalská tvrz); v jeho blízkosti došlo k unikátnímu nálezu pravěkých pazourků

2. Víte, kdy se objevili v Horních Počernicích první lidé?

Už před 6500 lety. Odborníci se domnívají, že k osídlení došlo ve dvou směrech. První byl veden podél řeky Rokytky a druhý od Labe. Oba proudy lidských předků se střetly v údolí Svépravického potoka. Oblast Horních Počernic je proto poměrně bohatým nalezištěm archeologických předmětů. Nejvýznamnějším objevem je skupina pradávných pazourků u Chvalské tvrze. Dnes bohužel množství případných cenných předmětů skryly obrovské průmyslové haly, které rostou v Horních Počernicích jako houby po dešti.

 Chvalský lom je místem přirozeného výskytu jediné u nás hnízdící břehule - Břehule říční

3. Víte, jak se jmenují zákonem chránění opeřenci, kteří žijí v Přírodní památce Chvalský lom?

Břehule říční. Jsou to malí a hbití ptáčkové z čeledi vlašťovkovitých. Jako jediný druh břehulí hnízdí v Česku. Poznáme je poměrně snadno. Vrchní část těla je hnědá, spodní bílá. Na rozdíl od jiných vlašťovkovitých mají Břehule říční mělce otevřený vidlicovitý ocas. Najdeme je ve staré lomové stěně Přírodní památky Chvalský lom. A je to poměrně s podivem, protože lokalita je z jedné strany obehnána dalničním okruhem, z druhé strany výpadovkou na Poděbrady, třetí stranu tvoří hustá zástavba a poslední hranu obstarává železniční trať a za ní přítomná průmyslová zóna. Přesto se tu Břehulím říčním daří.

4. Mohla by exitovat Karlova univerzita bez Horních Počernic a Čertous?

V podstatě nemohla. Když jí totiž v roce 1348 císař Karel IV. zakládal, tak tyto dvě vesnice věnoval univerzitě. Výnosy z hospodaření zajišťovaly chod školy až do 18. století. Jedinou výjimkou bylo krátké období husitských válek. A nutno říct, že za dobu područí Horních Počernic i Čertous skutečně putovalo do pokladny Karlovy univerzity obrovské množství financí.

5. Víte, kolik dálnic protíná Prahu 20?

Celkem tři a je to jediná pražská část s takovou hustotou dálniční sítě. Jedná se o dálnici D 10, která vede do Mladé Boleslavi a do Liberce, dále jde o dálnici D 11, která spojuje Prahu s Hradcem Králové a v neposlední řadě o dálnici D 0, což je označení pro pražský dálniční obchvat.

6. Víte, proč nebyl problém před pár lety potkat v ulicích Horních Počernic slony a velbloudy, a to skoro stejně často jako psy a kočky?

Ještě před pár lety zde sídlilo zimoviště Československých státních cirkusů. A i tato exotická zvířata se musela v zimě vydávat na pravidelné procházky, a tak se uskutečnila řada poměrně zajímavých setkání. Dnes v areálu bývalého zimoviště sídlí depozitář Národního muzea. Přesto na tuto historii občané Horních Počernic jen tak nezapomenou. Připomínají ji totiž názvy některých ulic - U Zimoviště, Cirkusová a Kludských.

Rybník Barbora v Xaverovském háji, nedaleko odsud kdysi probíhal chov slavných pražských poštovních koní

7. Víte, proč má Praha 20 ve znaku koně?

Kvůli Xaverovu. Možná vás překvapí, proč není ve znaku zástupce drůbeže, kterou Xaverov jako součást Prahy 20 rozhodně proslul víc. Jenže málokdo tuší, že xaverovský koňský chov se proslavil na mnoha úrovních. Postarala se o to zdejší rodina Špačků. Ti se díky chovu anglických polokrevníků dostali ze šlechtitelského rodu do šlechtického. Na tuto společenskou úroveň byli povýšeni, protože na jejich koních záležela rozvážka pošty a balíků po celé habsburské Praze. Po čase dokonce do svých stájí přivedli plemeno anglického plnokrevníka a nejúspěšnější hřebec jménem Letec vyhrál v roce 1957 Velkou pardubickou. Dnes je Xaverov znám hlavně jako odpočinkové místo kvůli Přírodní památce Xaverovský háj, kde se nachází významné naleziště zimních druhů hub.

Zimní houby v Xaverovském háji

 Kostel svaté Ludmily v Chvalech proslul kaplí, kterou vystavěli jezuité

10. Víte, komu vděčíme za výstavbu nejcennější části kostela svaté Ludmily ve Chvalech?

Jezuitům. Mluvíme o kapli svaté Anny. Ta byla součástí Chvalského zámku. Přestavba z konce 18. století však vyčlenila kapli ze zámku a vsunula ji do tělesa přistavovaného kostela. Typická novorenesanční věž byla dostavěna až na konci 19. století.