Pražák jako poleno - kvíz o Praze 21

22. 04. 202219:11
Pražák jako poleno - kvíz o Praze 21
foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Zámek v Kolodějích

Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste a doslova něco ví o každém pařezu, o který zakopne. Můžete tedy i vy směle prohlásit, že jste Pražák jako poleno?

Zkusme tedy prozkoumat vaše znalosti o metropoli. Tentokrát o městské části Praha 21. Ta zahrnuje katastrální území katastrální území Újezdu nad Lesy, Klánovic, Běchovic a Kolodějí. V nejvýchodnější části Prahy žije téměř 20 tisíc obyvatel, ale díky rozvíjející se individuální výstavbě se dá počítat, že v nejbližších letech bude počet lidí prudce stoupat.

Připravili jsme pro vás deset otázek, které potvrdí vaši oprávněnost honosit se titulem Pražák jako poleno. Sebrali jste dost odvahy? Pokuste se najít odpovědi na následující otázky. Drobnou nápovědou budiž skutečnost, že test se týká jednadvacáté městské částí.

Otázky:

1. Víte, kde se nachází největší a nejstarší dub v Praze?

2. Víte, proč až do konce 18. století bylo nařízeno vysekávat zeleň v Klánovicích podél císařské silnice?

3. Víte, jak se jmenuje vzácný listnatý strom, jehož výskyt je v Praze omezen pouze na Přírodní rezervaci Cyrilov?

4. Víte, kde se v Praze nacházel vůbec první aquapark?

5. Víte, jak se jmenuje nejstarší bez přestávky existující evropský silniční běžecký závod?

6. Víte, jak se jmenuje největší pražský les?

7. Víte, kolik prezidentů žilo na zámku v Kolodějích?

8. Víte, kde se na Praze 21 podařilo archeologům objevit středověké studny?

9. Víte, proč rod Lichtenštejnů vysazoval s oblibou duby?

10. Víte, kde se nacházelo nejoblíbenější golfové hřiště v dnešní Praze?

Poslední zbytky rybníka Hol, který byl vypuštěn v roce 1842 kvůli výstavbě železniční trati; archeologové zde následně našli jednu z nejzajímavějších českých lokalit

Poslední zbytky rybníka Hol, který byl vypuštěn v roce 1842 kvůli výstavbě železniční trati; archeologové zde následně našli jednu z nejzajímavějších českých lokalit

Správné odpovědi:

1. Víte, kde se nachází největší a nejstarší dub v Praze?

V oboře u zámku v Kolodějích a říká se mu Dub Karel a nebo Dub Karla IV. Z toho logicky vyplývá, kdy byl zasazen. Podle legendy největší pražský dub pamatuje císaře Karla IV., což by znamenalo věk zhruba 670 let, ale dendrologové jsou trochu opatrnější a reálný věk stromu odhadují na 550 let. To z něj přesto dělá nejstarší strom metropole, i když se o první místo dělí s Františkánským tisem. Do výšky dorostl Karel 30 metrů a v pase mu naměříme zhruba 750 centimetrů. Je to úctyhodný obvod, ale nelze přesně určit, zda stačí na první místo. Stejné míry má i Beethovenův platan a Platan na Karlově náměstí. Co nás však nepotěší je skutečnost, že zámek i obora jsou dnes v soukromém vlastnictví a jsou naprosto nepřístupné. Jen odborníci na životní prostředí, kteří občas provádějí inspekci, nás přesvědčují o tom, že strom je ve velmi dobré kondici a daří se mu.

Les Vidrholec byl jedním z nejděsivějších středověkých lesů;  loupeživé bandy v něm pozabíjely a okradly desítky pocestných a kupců

Les Vidrholec byl jedním z nejděsivějších středověkých lesů;  loupeživé bandy v něm pozabíjely a okradly desítky pocestných a kupců 

2. Víte proč až do konce 18. století bylo nařízeno vysekávat zeleň v Klánovicích podél císařské silnice?

Nařízení platilo mezi Koloději a Klánovicemi v lese Vidrholec. Tento les vstoupil do legend jako semeniště loupežníků, kteří nemilosrdně přepadali a vraždili pocestné a kupce. První razii proti nim už v roce 1142 inicioval kníže Vladislav. Jenže loupežníky prostě vymýtit nešlo. Katovské knihy ze 17. století evidují desítky sťatých hlav, které patřily tamním lupičům. K přepadávání kupců však docházelo na Vidrholci ještě v 18. století, a tak vstoupil v platnost císařský výnos. Podle něj se musela kvůli bezpečnosti veškerá zeleň kolem císařské silnice na Vidrholci vysekávat či vypalovat až do vzdálenosti dostřelu palné zbraně.

3. Víte, jak se jmenuje vzácný listnatý strom, jehož výskyt je v Praze omezen pouze na Přírodní rezervaci Cyrilov?

Bříza pýřitá. Ta roste na území metropole pouze v Klánovicích v této přírodní rezervaci nebo v její těsné blízkosti. Jedná se o poměrně vzácný a chráněný druh, který má na rozdíl od Břízy bílé či bělokoré hladkou matnou šedobílou kůru. Rozdíl je i ve tvaru listů. Bříza pýřitá má listy vejčité a jejich konce jsou protaženy do špičatého tvaru.

V Přírodní rezervaci Cyrilov se zachovaly poslední jedinci vzácné Břízy pýřité; ta má matnou a více šedou kůru a její listy jsou vejčité a špičaté

V Přírodní rezervaci Cyrilov se zachovaly poslední jedinci vzácné Břízy pýřité; ta má matnou a více šedou kůru a její listy jsou vejčité a špičaté

4. Víte, kde se v Praze nacházel vůbec první aquapark?

V Klánovicích. Obec vznikla sice až v roce 1878, ale už počátkem 20. let 20. století zde vyrostl první aquapark na území dnešního hlavního města a tím se Klánovice staly oblíbeným místem pražské smetánky. Architekt Rudolf Utěšitel tu do praxe uvedl vizi lázeňského aquacentra. Byly zde vybudovány bazény, vodotrysky, skluzavky, altány a řada restaurací. Největším lákadlem byl ovšem rozměrný taneční parket, který se během křepčení postupně měnil v mělké brouzdaliště, kde tanečníkům omývalo umělé vlnobití nohy až do poloviny lýtek. Aquapark využíval mírně radioaktivní vodu, která pocházela z vlastních místních vrtů. Lokalita přežila i zestátnění v roce 1948, jenže nikdo jí nevěnoval péči a pozornost, a tak postupně chátrala. Ránu z milosti uštědřily aquaparku v 80. letech 20. století radlice buldozerů, které ho srovnaly se zemí.

5. Víte, jak se jmenuje nejstarší bez přestávky existující evropský silniční běžecký závod?

Jde o závod Běchovice - Praha a běhá se nepřetržitě od roku 1897. Trať měří přesně 10 031 metrů. Start se nachází pokaždé v Běchovicích u kilometrovníku číslo 13 na Českobrodské ulici a cíl je na křižovatce ulic Koněvova a Za Žižkovskou vozovnou na Praze 3. Na start se můžete postavit vždy poslední zářijovou neděli. Abyste změnili historické tabulky, musíte zaběhnout lepší čas než 28:33 v mužské a nebo 33:45 v ženské kategorii. Oba rekordy drží sportovci z africké Keni. Nejvíce vítězství mezi muži si zatím odnesl Róbert Štefko, který zvítězil sedmkrát a mezi ženami kralovala dokonce jedenáctkrát Petra Drajzajtlová-Kamínková. Největší obdiv ale zaslouží český běžec Vladimír Kříž, který vyběhl na trať závodu Běchovice - Praha od roku 1963 už celkem devětapadesátkrát.

Přírodní rezervace Klánovický les

Přírodní rezervace Klánovický les

6. Víte, jak se jmenuje největší pražský les?

Klánovický. Jeho rozloha je devadesátkrát větší než rozloha Václavského náměstí a jedná se o zelené plíce české metropole. Málokdo si uvědomuje, že Klánovický les patří ke třem nejcennějším českým mykologickým lokalitám. Skalní houbaři na něj nedají dopustit a tvrdí, že houbařský úlovek je možné si odsud odnést za každého počasí jakýkoliv den v roce. Kromě obrovské škály hřibovitých hub se zde nachází i řada unikátních a chráněných druhů, které je ale lepší nechat na místě, než je brát do košíku. V případě sběru takových druhů jako Hřib příživný, Hřib siný nebo Hřib rubínový vám totiž hrozí tučná pokuta. Zvláště v případě posledně jmenovaného, který se vyskytuje pouze na třech místech  republiky.

Zámek v Kolodějích užíval ještě před lánským zámkem jako svůj domov prezident Tomáš Garrigue Masaryk

Zámek v Kolodějích užíval ještě před lánským zámkem jako svůj domov prezident Tomáš Garrigue Masaryk

7. Víte, kolik prezidentů žilo na zámku v Kolodějích?

Delší pobyt tady zažili hned tři českoslovenští prezidenti. Prvním byl Tomáš Garrigue Masaryk, který se do zámku nastěhoval hned po zvolení do čela státu. Nepobýval zde dlouho, protože už roku 1919 byl zámek v Kolodějích nahrazen zámkem v Lánech. Budovu odkoupil ředitel společnosti Walter Antonín Kumpera. Ten na zámku během II. světové války skrýval obrazy z Národní galerie, aby se nedostaly do rukou Němců. I přesto byl po válce komunistickými dělníky ze zámku vyhnán. Budova byla zkonfiskována a došlo k úpravě na sídlo dělnického prezidenta Klementa Gottwalda. Pro Martu Gottwaldovou to však bylo nedostatečně honosné, a tak se Gottwaldovi stěhovali brzy do Lánů. V Kolodějích vznikla škola Sboru národní bezpečnosti s vězením. A do něj se na nějakou dobu dostal i Gustav Husák, budoucí československý prezident. Jeho pobyt však lze jen těžko označit za dobrovolný. 

Jeden z husarských kousků českých archeologů - nález jedné ze dvou studní, která zásobovala dávno zaniklou obec Hol pitnou vodou, obec Hol vznikla ve 14. století, zanikla po husitských válkách

Jeden z husarských kousků českých archeologů - nález jedné ze dvou studní, která zásobovala dávno zaniklou obec Hol pitnou vodou, obec Hol vznikla ve 14. století, zanikla po husitských válkách

8. Víte, kde se na Praze 21 podařilo archeologům objevit středověké studny?

Husarský kousek českých archeologů se povedl na místě zaniklé obce Hol. Ta vznikla ve 14. století a existovala zhruba jen 100 let, než byla zničena v průběhu husitských válek. Odborníci v Klánovickém lese nalezli mezi stromy základy 21 domů. Největším úspěchem bylo odkrytí dvou původních středověkých studen, které běžný návštěvník lesa přehlédne, vypadají jako nerovnosti v terénu. Z původní vesnice se zachoval rybník, který ale zmizel na konci 18. století a dnes místo něj vede železniční koridor. V jeho blízkosti můžeme ještě dnes odhalit stromy, jejichž kořenové náběhy dokazují, že stály na rybniční hrázi. Archeologové v současnosti usilují o zapsání lokality Hol na seznam kulturních památek.

Téměř nečitelný je jubilejní památník knížete Jana II. z Lichtenštejna, byl postaven v roce 1898 ke 40. výročí jeho panování

Téměř nečitelný je jubilejní památník knížete Jana II. z Lichtenštejna, byl vztyčen v roce 1898 ke 40. výročí jeho panování

9. Víte, proč rod Lichtenštejnů vysazoval s oblibou duby?

Uctívali tak hlavu rodu knížete Jana II. z Lichtenštejna. U příležitosti 40. výročí jeho panování se v roce 1898 po celé zemi objevily takzvané Jubilejní památníky. Jednalo se o prosté kamenné desky se základními údaji. Kolem nich se vysazovalo 58 dubů. Ty symbolizovaly věk knížete. 18 dubů bylo červených, což připomínalo věk v den nástupu panování a 40 dubů letních a zimních vyjadřovalo počet let v čele knížectví. V Klánovickém lese najdeme tyto památníky hned dva. Zajímavé je, že dnes už nejsou nápisy na nich čitelné, duby však v jejich okolí rostou dál. Největší pikantností je, že kníže Jan II. vládl směle dál a časem slavil další a další výročí vlády. Nakonec lichtenštejnský kníže stál v čele rodu dlouhých 70 let a 3 měsíce a stal se tak druhým nejdéle sloužícím panovníkem v dějinách. O pár měsíců ho předběhl pouze francouzský král Ludvík XIV.

10. Víte, kde se nacházelo nejoblíbenější golfové hřiště v dnešní Praze?

Znovu v Klánovickém lese. Vznikalo v době velké obliby golfového sportu v předvečer II. světové války. První hráči vyšli na green v roce 1938. Hřiště prosperovalo i během války, jenže doba komunismu tomuto buržoáznímu sportu nepřála, a tak byly trávníky v 50. letech rozorány a zalesněny. Dnes v Klánovickém lese najdeme jen pozůstatky golfové klubovny. V posledních letech sílí tendence vedoucí k obnově golfového hřiště. To ale naráží na odpor místních obyvatel, části zastupitelů, ale i ochránců přírody.

Kořenové náběhy některých stromů ještě dokazují, že původně stály na hrázi rybníka Hol

Kořenové náběhy některých stromů ještě dokazují, že původně stály na hrázi rybníka Hol

Pokud vás dnešní test zaujal, připravte se na příští pátek. Budeme probírat Prahu 20. 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných

Komentář

KOMENTÁŘ: Andrej Trump

KOMENTÁŘ: Andrej Trump

12. 02. 202513:02