Pražák jako poleno? Kvíz o Praze 22

Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste, a doslova něco ví o každém pařezu, o který zakopne. Můžete tedy i vy směle prohlásit, že jste Pražák jako poleno?

Zkusme tedy prozkoumat vaše znalosti o metropoli. Tentokrát o městské části Praha 22. Ta zahrnuje katastrální území Uhříněvsi, Hájku u Uhříněvsi, Pitkovic, Královic, Kolovrat, Benic a Nedvězí. Žije tu téměř 15 tisíc obyvatel, což je jen o málo víc, než je jedno procento počtu obyvatel metropole. Oblast se nachází v jihovýchodní části hlavního města.

Připravili jsme pro vás deset otázek, které potvrdí vaši oprávněnost honosit se titulem Pražák jako poleno. Sebrali jste dost odvahy? Pokuste se najít odpovědi na následující otázky. Drobnou nápovědou budiž skutečnost, že test se týká dvaadvacáté městské částí.

Otázky:

1. Znáte jméno princezny, která se narodila na území Prahy 22?

2. Kde se v Praze nachází rozlohou nejmenší hřbitov?

3. Kudy na území Prahy 22 v minulosti vedla státní hranice?

4. Kde najdeme na Praze 22 umělý svah, na kterém se dá sáňkovat i lyžovat?

5. Kde narazíte na Praze 22 na chráněné květy koniklece lučního českého?

6. Jakou část Čech připomínala v 16. století krajina dnešní Prahy 22?

7. Byla Uhříněves někdy samostatným městem?

8. Které místo v Praze 22 miloval Tomáš Garrigue Masaryk?

9. Kde najdeme největší suchozemské kontejnerové překladiště ve střední a východní Evropě?

10. Které místo se mohlo chlubit největší židovskou komunitou v těsné blízkosti Prahy?

Kostel svaté Markéty v Královicích, kde se narodila česká princezna Markéta Přemyslovna.  Autor: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Správné odpovědi:

1. Znáte jméno princezny, která se narodila na území Prahy 22?

Nebyla to princezna lecjaká, pyšnila se tituly princezna česká a kněžna vratislavská a lehnicko-břežská. Jmenovala se Markéta Přemyslovna a na svět podle legendy přišla 21. února 1296 u kostela svaté Markéty v Královicích. Jejími rodiči byli český král Václav II. a Guta Habsburská. Princezna Markéta se však dožila jen 26 let a zemřela den po porodu svého třetího syna. Její ostatky jsou uloženy na Zbraslavi.

2. Kde se v Praze nachází rozlohou nejmenší hřbitov?

Najdeme ho v Benicích a jeho rozměry jsou 34 x 19 metrů. Na hřbitově se nachází jen 63 hrobů a nejstarší z nich pochází z roku 1916. Místo odpočinku si dodnes zachovalo, stejně jako celé katastrální území Benic, svůj vesnický charakter.

3. Kudy na území Prahy 22 v minulosti vedla státní hranice?

V Kolovratech. Nebyla to však hranice v dnešním slova smyslu. Ovšem tehdejší husté lesy v lokalitě Kolovrat tvořily hranici mezi dvěma slovanskými rodovými knížectvími. Na západ od této linie se nacházelo území Přemyslovců, na východ vládl rod Slavníkovců. A věřte, že se nejednalo o dvakrát klidnou a mírumilovnou oblast.

4. Kde najdeme na Praze 22 umělý svah, na kterém se dá sáňkovat i lyžovat?

Jde o Javorovou horu, která se nachází v Uhříněvsi při katastrálních hranicích s Petrovicemi. Místo vzniklo jako navážka při stavbě nedalekých sídlišť a výstavbě posledních stanic linky C pražského metra. Po několika letech byl kopec zpevněn a byly vytvořeny cesty na vrchol. Místní mu říkají Kilimandžáro a poskytuje kromě vyžití v podobě zimních sportů také úžasný kruhový pohled do okolí.

Za chladného jarního rána vystrkují už koniklece luční české své ochmýřené hlavičky.  Autor: Petr Kouba, PrahaIN.cz

5. Kde narazíte na Praze 22 na chráněné květy koniklece lučního českého?

Tyto ohrožené rostliny jsou v předjaří ozdobou Přírodní památky Pitkovická stráň. Biology ceněné území vzniklo v době ledové a na skalním podloží se nachází jen tenká vrstva zeminy, která neumožňuje přirozené zalesnění plochy. A to je věc, kterou ocenily právě koniklece.

6. Jakou část Čech připomínala v 16. století krajina dnešní Prahy 22?

Jižní Čechy. Byla tu hustá vodní síť, která čítala více než 50 rybníků různých velikostí. Této lokalitě mohla konkurovat jen rozsáhlá jihočeská rybniční soustava. Jenže v průběhu let se postupně rybníky vysušovaly a přeměňovaly na zemědělskou půdu. Do dnešních dní jich zbyla už jen malá hrstka. Nejvýznamnější z nich je Podleský rybník. Ten je druhým největším pražským rybníkem po Počernickém.

7. Byla Uhříněves někdy samostatným městem?

Byla. Historie Uhříněvsi sice sahá až do poloviny 13. století, velký rozvoj ale nastal až s koncem 19. století. Výsledkem hospodářského rozmachu bylo v roce 1913 povýšení na město. Uhříněves se tímto titulem mohla pyšnit celých 61 let, dokud ji v roce 1974 nespolkla Praha.

U Podleského rybníka se nacházely říční lázně, které miloval prezident Masaryk.  Autor: Petr Kouba, PrahaIN.cz

8. Které místo v Praze 22 miloval Tomáš Garrigue Masaryk?

Tatíček Masaryk velmi rád odpočíval v dnes už neexistujících říčních lázních, které se nacházely na břehu Podleského rybníka. Bylo to místo, kde se dalo oddávat vodoléčbě a vodním radovánkám. V první třetině 20. století patřily lázně k turisticky nejoblíbenějším místům v okolí Prahy. Prezident Masaryk tam často v roce 1919 chodíval pěší procházkou. Tehdy totiž sídlil úřad československého prezidenta kromě Pražského hradu také na zámku v nedalekých Kolodějích.

Z Vyhlídky na Javorové hoře vidíme největší suchozemské překladiště ve střední a východní Evropě.  Autor: Petr Kouba, PrahaIN.cz

9. Kde najdeme největší suchozemské kontejnerové překladiště ve střední a východní Evropě?

V Uhříněvsi. Má kapacitu 15 000 velkoobjemových dvacetistopých kontejnerů, které se používají pro převoz zboží na lodích a po železnici. Areál terminálu zabírá plochu skoro půl kilometru čtverečního a pracuje se tu v nepřetržitém provozu. Uvnitř je dvanáct kilometrů kolejí, nad kterými se neustále pohybují vysokozdvižné jeřáby. Každý den je odtud vypraveno deset vlaků, které odjíždějí hlavně do námořního překladiště v Hamburku.

Na náhrobcích židovského hřbitova v Uhříněvsi spatříme tradiční náboženské znaky. Autor: Petr Kouba, PrahaIN.cz

10. Které místo se mohlo chlubit největší židovskou komunitou v těsné blízkosti Prahy?

Znovu Uhříněves. Židé se tu usadili už v polovině 17. století. V době před II. světovou válkou se k židovské víře hlásilo celkem 45 rodin; holocaust však přežilo jen 6 lidí. V poměrně dobrém stavu se dochoval zdejší židovský hřbitov. Nejstarší náhrobky na něm pocházejí z roku 1719 a dnes jich tu napočítáme více než 300.