Pražák jako poleno – třetí a poslední kvíz o Praze 12

Toto oslovení bývá často chápáno spíš hanlivě, ale udělejme z něj na PrahaIN.cz přednost. Správný Pražák jako poleno totiž zná svůj les, kde roste a doslova něco ví o každém pařezu, o který zakopne. Můžete tedy i vy směle prohlásit, že jste Pražák jako poleno?

Zkusme tedy prozkoumat vaše znalosti o metropoli. Tentokrát o správní části Praha 12. Jedná se o katastrální území Modřan, Kamýku, Libuše, Písnice, Cholupic, Točné a Komořan. Správní část Praha 12 zabírá plochu zhruba 23 km², což jsou téměř 4,5 procenta celkové výměry metropole. Žije tu zhruba 57 tisíc obyvatel, což jsou také 4,5 procenta, tentokrát však z celkového počtu obyvatel hlavního města.

Připravili jsme pro vás deset otázek, které potvrdí vaši oprávněnost honosit se titulem Pražák jako poleno. Sebrali jste dost odvahy? Pokuste se najít odpovědi na následující otázky. Drobnou nápovědou budiž skutečnost, že test se týká dvanácté správní městské částí.

Otázky:

1. Víte, jak se jmenuje nejjižnější pražská vinice?

2. Víte, kde v Modřanech najdeme dům, ve kterém žil herec Jaroslav Vojta?

3. Víte, z jakého důvodu vznikly Komořanské a Modřanské tůně?

4. Víte, jak znesvětila švédská vojska během třicetileté války modřanský kostel Nanebevzetí Panny Marie?

5. Víte, jaké výšky dosahuje vodopád Modřanská rokle?

6. Víte, jak se jmenuje největší dub v této správní části Prahy?

7. Víte, který architekt postavil jednu z nejcennějších modřanských vil – Lorenzovu?

8. Víte, který slavný architekt stojí za návrhem vyhlídky na komíně v Modřanech?

9. Víte, jak se jmenuje pražská část keltského hradiště Závist?

10. Víte, jak se jmenuje až 15 metrů vysoká kamenná zeď, která je geologickou zvláštností Modřanské rokle?

Arcibiskupská vinice je nejjižnější pražskou vinicí

Správné odpovědi:

1. Víte, jak se jmenuje nejjižnější pražská vinice?

Arcibiskupská. Najdeme ji v Modřanech. Informace o zdejším pěstování vinné révy pocházejí dokonce z roku 1178. V současné je zde pěstováno více než 16 500 keřů.

Pamětní deska herce Jaroslava Vojty

2. Víte, kde v Modřanech najdeme dům, ve kterém žil herec Jaroslav Vojta?

Ve Vojtově ulici, v domě s číslem 770/32. Tady je také k vidění pamětní deska, která připomíná slavného herce, který tu dlouhá desetiletí žil. Jaroslav Vojta vyniknul jako loupežník Sarka-Farka v pohádce Hrátky s čertem, ale také jako kazič anekdot, které často zkazil, respektive zvojtil.

V Přírodní památce Modřanské a komořanské tůně je vidět, že bobrům evropským chutná 

3. Víte, z jakého důvodu vznikly Komořanské a Modřanské tůně?

Měly chránit Prahu před velkou vodou. Byly uměle vybudovány v 19. století. Když přišla přívalová nebo povodňová vlna, řeka se rozlila do těchto tůní nebo se rozlévala na protějším břehu. Ve 30. letech 20. století se však začala situace měnit. Pozvolna začala vyrůstat Vltavská kaskáda a tůně ztratily svůj původní smysl. Dnes jsou cenné z hlediska biologického, protože se zde objevují vzácné rostlinné i živočišné druhy. Tůně byly vyhlášeny přírodní památkou a svůj domov zde našel třeba Bobr evropský.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Modřanech

4. Víte, jak znesvětila švédská vojska během třicetileté války modřanský kostel Nanebevzetí Panny Marie?

Vojsko si zde zřídilo sklad zbraní. Ves Modřany však dopadla mnohem hůř, byla vypálena a vydrancována, stejně jako nedaleká Zbraslav. Kvůli umístění zbraní v kostele, musel být svatostánek po třicetileté válce znovu vysvěcen.

5. Víte, jaké výšky dosahuje vodopád Modřanská rokle?

230 centimetrů. Samotný vodopád leží na bezejmenném levostranném přítoku Písnického potoka. V posledních letech ho však ničí eroze. Ta způsobuje postupné hroucení břehu i stromů. O několik desítek metrů dál po proudu, těšně před ústím bezejmenného potoka do Písnického potoka najdeme nenápadnou vodní kaskádu na tvrdém podloží.

Památný Dub v Hrobech poskytuje příjemný prostor pro odpočinek

6. Víte, jak se jmenuje největší dub v této správní části Prahy?

Dub v Hrobech. Obvod jeho kmene je větší než 400 centimetrů a pod stromem najdeme lavičku a odpočinkové místo. Nejzajímavější je skutečnost, že tento dub stál na místě mnohem dřív, než všechny okolní stromy. Ty byly totiž vysázeny až kolem roku 1900. Dub v Hrobech je nejméně o jedno celé století starší.

Lorenzova vila

7. Víte, který architekt postavil jednu z nejcennějších modřanských vil – Lorenzovu?

Lorenzovu vilu projektoval Václav Bílek. Stavba vychází ze stylu užitné architektury konce 20. let 20. století. Klade se zde důraz na symetrii a najdeme tu početné znaky prvorepublikové architektury.

8. Víte, který slavný architekt stojí za návrhem vyhlídky na komíně v Modřanech?

Český architekt chorvatského původu Vlado Milunič. Na patnáct metrů vysoký komín se vylézá z místní kotelny. To trochu limituje hodnotu stavby architekta Miluniče. Z tohoto důvodu je totiž výhlídková plošina otevřena jen v některé dny.

Typická habřina v lokalitě Přírodní rezervace Šance

9. Víte, jak se jmenuje pražská část keltského hradiště Závist?

Šance. Tato část hradiště zabírala plochu 15 hektarů. Chránily je vysoké valy a příkopy, které se zachovaly do dnešních dnů. Na místě bylo prováděno mnoho archeologických výzkumů. Ty dokázaly osídlení už v době bronzové, opevnění se pak na těchto místech objevilo v době laténské na konci 2. století před naším letopočtem. Samotné největší české keltské hradiště Závist už leží v okrese Praha-západ.

 Ukázka slepenců v  Přírodní památce Modřanské rokle

10. Víte, jak se jmenuje až 15 metrů vysoká kamenná zeď, která je geologickou zvláštností Modřanské rokle?

Hradba dobříšských slepenců. Přetíná Modřanskou rokli na jednom místě, které se nedá přehlédnout. Dosahuje totiž výšky od 5 až do 15 metrů. Hradba vznikla z kamenných valounů, které se nacházely původně v pobřežních vodách, kam je zanesly proudy řek. Později však sjely tyto valouny podmořskými skluzy do hlubších vod, kde se spojily s jemnozrným bahnem a vznikly tyto slepence. Později po ustoupení pradávných vod a vytvrdnutí vznikla tato ozdoba Modřanské rokle.