Pražská Zoo láká návštěvníky na podzimní procházku. Lidé se pobaví

05. 11. 202113:15

foto: Se svolením Petr Halamek / Zoo Praha/Orangutan sumaterský v Zoo Praha

Zatímco mnozí z nás podzim v lásce nemají. Zvířata v pražské Zoo se baví. Největší legrace je prý spadané listí. Hlavně tedy, pokud z něj chovatelé udělají schovku s dobrůtkami.

Právě v těchto dnech mohou návštěvníci pozorovat při hře s listím hlavně primáty, klokany rudokrké a obrovské či pandy červené. Ti, co si myslí, že na podzim je ve výbězích klid, protože se zvířata ukládají k odpočinku, jsou na omylu. Chladnější počasí mnohým zvířatům nevadí. Díky dlouhodobé aklimatizaci snášejí dobře pobyt venku i živočichové ze subtropických a tropických oblastí.

„Využíváme spadané listí jako zajímavý enrichment například pro chápany či lemury. Listí jim shrabeme na hromadu a ukryjeme do ní jejich krmnou dávku, která se skládá z kousků ovoce, zeleniny nebo sušenek pro listožravce. Zvířata se zabaví a nakrmí současně – do listí skáčou, běhají v něm a přetahují se o ukořistěnou potravu,“ popisuje vrchní chovatel primátů Martin Vojáček.

V listí si užívají také orangutani sumaterští, s oblibou hledají v kupkách podzimního listí oříšky, které jim chovatelé připraví. Téměř roční samec Kawi navíc rád listí ochutnává. Ve venkovním výběhu můžete celou skupinu nejlépe pozorovat mezi jednou a půl třetí odpoledne.

„U klokanů rudokrkých a obrovských si nemusíme příliš dělat starosti s úklidem listí ze stromů ve výběhu. Javorové i habrové listí jim velmi chutná a je také ozvláštněním jejich jídelníčku,“ uvádí chovatel Darwinova kráteru David Vala.

Lidé také mohou stále častěji ve výběhu pozorovat čtyřměsíční dvojčata pandy červené spolu s jejich matkou Regicou.

Zpestření zvířata dostala také díky soutěži o největší dýni, tu, která obsadila první místo, rozšlapali sloni. Vážila 54 kilogramů. Druhou největší tykev, jež vážila 51 kilogramů, dostala samice hrocha obojživelného. Poslední čtyřicetikilový zázrak připadl papouškům nestorů kea.

„Papoušky už velmi zajímala i příprava dýně a nakukovali do zázemí k chovatelům. Do tykve jsme vyvrtali otvory, do kterých jsme nastrkali dřevěné klacíky. Papoušci je z dýně vytahovali, šplhali po ní a postupně se proklovávali k její dužině,“ říká specialistka na pohodu zvířat a enrichment Markéta Lavická. „To hrošice Maruška se nejprve pustila do sena, na které je již zvyklá, a vydlabanou dýni si nechala úplně nakonec.“

Opatření proti COVID, čím je třeba se pro vstup prokázat:

Potvrzení o negativním antigenním testu na SARS-CoV-2 ne starším 24 hodin nebo negativní RT-PCR testem ne starším 72 hodin
Potvrzením o očkování proti SARS-CoV-2 (minimálně 14 dní po aplikaci poslední dávky)
Schopnost prokázat imunitu po prodělaném onemocnění SARS-CoV-2, pokud od prvního pozitivního testu neuplynulo více než 180 dní

Pražská Zoo je v listopadu a prosinci otevřena každý den mezi 9 a 16 hodinou, respektive hlavní vchod je otevřen denně, severní a jižní vchody jsou otevřeny pouze o víkendech, svátcích a školních prázdninách. Povinnost mít nasazený respirátor platí uvnitř všech pavilonů, v restauracích a v prodejnách se suvenýry a na toaletách. Ve venkovních prostorech ochrana nosu a úst není nutná, pokud si od ostatních lidí udržíte vzdálenost 2 metry (neplatí pro členy jedné domácnosti/rodiny).

Pražská zoologická zahrada byla poprvé otevřena v roce 1931. Patří k nejnavštěvovanějším Zoo v České republice. Rozkládá se na ploše 58 hektarech, má 14 pavilónů a více než 150 expozic.

Ke konci loňského roku zde bylo chováno 551 druhů ohrožených podle Červeného seznamu IUCN, 271 CITES druhů uvedených v příloze A nařízení Rady (ES) (zákaz mezinárodního obchodu), 74 druhů zařazených do evropských záchovných programů (EEP), 43 druhů vedených v mezinárodních plemenných knihách (ISB), 64 druhů vedených v evropských plemenných knihách (ESB) a 38 druhů zvláště chráněných živočichů České republiky. Celkem v Zoo žije 5686 jedinců a 684 druhů.

Denně zvířata spořádají: