foto: Euromedia, se svolením/Kriminalista David Urban
David Urban už skoro polovinu života pracuje u pražské kriminálky, což se pochopitelně odráží v jeho literární tvorbě. Za všechny dosavadní počiny připomenu Vražednou splátku, Výjezdovku a Déja vu. Všechny tyto knihy byly lineární, poutavé a vyčítal jsem jim jen pravidelně se opakující jména a příjmení. Někdy jsem si prostě připadal jako u sčítání lidu.
Každopádně talent a cit je znát. Urbanova Hra o přežití z roku 2022 byla nominovaná na Magnesii Literu a získala Cenu Jiřího Marka za nejlepší českou detektivku roku. To všechno bylo. Co je teď, má však poměrně jiný, razantnější a přímější spád.
Oči za oko, chrup za zub (2025) se vymyká veškeré próze, kterou jsem za poslední dlouhé roky četl. A že jsem z české produkce četl prakticky všechno. Jistě, mohl bych mluvit o strachu v románu Ignis fatuus Petry Klabouchové, drsné zápletce Dceřiny kletby Terezy Bartošové, až bestiální jízdě Kristýny Trpkové v její předposlední knize Někdo z nás, stejně bych mohl zmínit Jiřího Březinu (Mimo obraz) nebo Ovál Jiřího Homoly. Ve všech těchto prózách se mísí napětí s očekáváním, odvaha s bojácností a rozum s logikou.
Nic se však ani zdaleka nepřibližuje syrovosti a místy až surovosti Urbanovy nejnovější práce. Oči za oko, chrup za zub přitom napoví už svým názvem. Ve stejné řadě bych mohl zmínit „hlavu za vlas“ nebo „ruku za nehet“. Aniž bych chtěl příliš napovídat, setkáte se samozřejmě s vraždami a hledáním pachatelů či pachatele. To nejcennější je však mimo popsané řádky, ukryté ve věčném rozporu mezi spravedlností a právem. Víc říkat nechci, ochudil bych vás o zážitek.
Několik pomocných vodítek však dám.
|
Dvě otázky na autora:
Jste si vědom, že jde jednoznačně o nejtvrdší (nejsyrovější) text mezi českými krimi za poslední dekádu?
To jsem netušil, ale doufal v to. Mým oblíbeným krimi autorem je Chris Carter, takže pokud jsem se drsnosti aspoň trochu přiblížil jeho románům, aniž to ubralo na kvalitě mého příběhu, pak jsem velice rád.
Existuje v textu něco, co je podloženo reáliemi?
Podle skutečnosti a skoro do detailu je popsaný výjezd k případu sebevraždy mladé dívenky. Místo činu a vyšetřování se mi za mého působení u výjezdovky nesmazatelně vrylo do paměti, a proto se tento smutný případ stal stěžejním tématem celého románu.
|
Policie se trošku po keplerovsku ocitá na místě činu, kde spatřuje zbitého, mrtvého muže. Nahého, obaleného v igelitu. První, co čtenáře zarazí, je následný popis soudní lékařky. Už v tomto momentu jsem zbystřil, jelikož výčet zranění se vymyká i jindy hovornému Dominiku Dánovi. A to jsme stále u prvního těla. Další přibývají. Stejně tak podezřelí. Motiv přitom odhalíte velmi rychle. Je to právě tento faktor, který Urbanovu knihu staví do úplně jiného světla, onoho zmíněného boje mezi spravedlností a právem.
Když pak jednoho dne výjezdovka míří k dětskému tělu na chodníku před panelákem, pochopíte, že nejde o obyčejnou detektivku, jakých jste už možná pár stovek přečetli. Tato pasáž všechno zlomí a definuje celkový smysl románu. S podobným úmrtím a jeho příčinou jsem se v literatuře nesetkal. Jelikož se jednalo o čisté zlo, bezesporu bych si to pamatoval.
Pachatele jsem výjimečně odhalil. Respektive jsem tušil, kdo by to mohl být, neboť jsem více vnímal větu o tom, „že se někdo v bistru otřel o spis“. Nechci citovat přesně, vyzradil bych ažaž.
Urban, jako mnozí další policisté, nenápadně pozdravil jak GIBS, tak Policejní prezidium, což je takový profesní folklor a nic proti němu nemám. Jinak ovšem má jeho text fascinující dopad na čtenářovu mysl. Nemusíte být vyloženě přecitlivělý typ člověka, aby ve vás některé pasáže zůstaly. V tomto ohledu navíc určitě nemluvím o mučení, jehož si přitom užijete dosyta.
Závěrem pochválím také grafickou práci na obálce (stejný styl jako u Rozsudku smrti, Hry o přežití, Déja vu a Vražedné splátky). A v úplném závěru ještě doplním, že David Urban s Vladimírem Zlým už brzy představí Perfektní alibi. Nepůjde pouze o první spolupráci těchto dvou autorů, ale rovněž o deal mezi Argem a Kalibrem, s nímž jsem se tedy taky ještě nesetkal.
Veškeré knihy David Urban vydal pod Kalibrem, jemuž děkuji za recenzní výtisk.