foto: PrahaIN.cz/Novinka Davida Urbana
RECENZE: Už několikrát jsem zmiňoval současné, ale spíše bývalé policisty, kteří se tu víc, tu méně zapsali na poli krásné literatury. Karel Tichý, David Urban, Martin Goffa, Jørn Lier Horst, Dominik Dán, Joseph Wambaugh, Michael Connelly, to je jen část autorů, na které si vzpomenu. Našlo by se jich rozhodně víc. U zmíněných ovšem platí, že jsem přečetl vše, co napsali.
David Urban se narodil v Praze, kde žije dodnes. Je podle vlastních slov šťastně ženatý, má dvě dospělé děti a několik koček. Už více než polovinu života pracuje u pražské kriminálky. Doposud vydal například knihy Tři opice, Výjezdovka, Rozsudek smrti, Hra o přežití, Déjà vu nebo Vražedná splátka. Je také mužem, který stojí za poměrně neobvyklou spoluprací mezi nakladatelstvími Kalibr a Argo. Alespoň o jiném spojení než David Urban & Vladimír Zlý nevím.
Urbana mám zkrátka rád. Od prvních řádků jeho prvotiny k nynějším „pracím“ je u něj patrný velký posun v charakteristice postav i vypravěčském stylu. Současná Krvavá aréna (Kalibr, 2026) je toho jasným důkazem. Autor si oproti předchozí tvorbě zvolil perspektivu hned několika postav, což příběhu dodává větší hloubku. Navíc se mi líbí, jak pozvolna, nenápadně, a přitom logicky propojuje osudy svých hrdinů.
„V Klánovickém lese to zase vře. Na jeho okraji jsou nalezeny mrtvoly muže a vlka, sevřené v podivném, téměř rituálním objetí. Tragická náhoda, nebo krutý vzkaz? Vyšetřovatelé Diana Černá a Radim Brázda se pouštějí do řešení záhady, která je zavede hlouběji do temnoty lesa, než by čekali,“ stojí v anotaci.
|
Úryvek:
„Víme, kdo je ten mrtvý chlap?“ pohlédla na ležícího šlachovitého muže s černými na ježka ostříhanými vlasy a několikadenním strništěm. V obličeji měl pohmožděniny a drobné šrámy, ale to nebylo nic proti zraněním na rukou a nohou. Flanelová košile byla potrhaná a nasáklá krví. Maskáčové kalhoty na tom byly podobně, zelená barva se skoro ztrácela pod hnědě a rudě zbarvenými fleky. Z muže sálal nepříjemný železitý pach krve smíšený s čpavým odérem moči, výkalů, několikadenního potu a zatuchlé špíny.
|
Ponechám stranou, že Klánovický les je pro řadu obyvatel České republiky synonymem velice ošklivých událostí. David Urban zde rozvíjí příběh, v němž se snoubí poctivá kriminalistická práce s linií novinářů, kteří tentokrát nehrají jen vedlejší roli. Právě jejich práce má zásadní dopad na vyšetřování. A někdy i nepříjemné důsledky.
K tomu Urban přidává další pátrání, osobní rovinu postav a také propojení s předchozími romány Vražedná splátka (Kalibr, 2024) a Hra o přežití (Kalibr, 2022). Ano, opět se tu vrací motiv lesa, napětí, strachu i neznáma.
Krvavá aréna kromě všech zmíněných prvků nabízí i syrovost a civilní pohled na postavy. Je tu vidět, že Urban pracuje s lidmi jako s reálnými osobnostmi, ne ideálními hrdiny, ale lidmi s chybami, předsudky i slabostmi. To je jedna z věcí, která jeho knihy odlišuje.
Krvavá aréna je vynikající román, který se po vydání právem zařadil mezi bestsellery.