Připravte si dvoutisícovku. Velmistr filmové magie a obřích tržeb úřaduje, kina zmodrala

Premiéra nejen roku, bez přehánění lze říci dekády. Týden před Vánocemi vtrhl do kin nový Avatar: The Way of Water (Cesta vody – producenti z Falconu nechali původní název). Po 13 letech, trochu to čekání protáhl covid. Protože se ale vždy, po americkém vzoru, počítají tržby po prvním víkendu (takzvaném otevíracím - opening weekend). Vypadá to následovně: rozpočet, čili takzvaný budget filmu, činil 350 milionů dolarů (pro představu jde o 8 miliard korun). Za první víkend vydělal v USA a Kanadě 134 milionů, po celém světě pak 434 milionů dolarů.

A v Česku? Jen do českých kin na něj za první víkend přišlo téměř neuvěřitelných 242.758 diváků, jedná se tedy jednoznačně o nejúspěšnější premiérový víkend letošního roku. Nás zajímá, jak vypadají čísla v Praze. Dle Unie filmových distributorů jsou víkendové tržby 14.195.764 korun, dorazilo přes 60 tisíc diváků. Druhý za Avatarem je Vánoční příběh s nepatrnými 2 tisíci diváky a necelým půl milionem korun. 

Režisér James Cameron je nekorunovaným králem Hollywoodu. Má na kontě ty největší a nejvýdělečnější hollywoodské trháky. V žebříčku nejziskovějších filmů světa je jeho Avatar (2009) první, jeho Titanic (1997) druhý. Teď poslal do kin kus, jenž je má aspoň dostihnout, Avatar: The Way of Water. Čím to je, že jsou jeho filmy tak úspěšné? „Užívám si, když mohu řešit technické problémy. Zároveň se snažím, aby v mých filmech nezmizely příběhy. Můžete být totiž nejlepší na světě v řešení technických problémů, ovšem stejně uděláte hrozný film. Což nechci. Snažím se proto zapojovat celý mozek. Polovina patří technickým záležitostem, druhá na projektech pracuje jako tvůrce. Píšu scénáře, vybírám herce, snažím se, aby se cítili na place dobře. Avatar by bez Zoe (Saldany), Kate (Winslet), Sigourney (Weaver), Sama (Worthingtona)… nefungoval. K žádnému výraznému pokroku v branži by nedošlo,“ řekl pro Novinky.cz.

Foto z natáčení: James Cameron se Samem Worthingtonem. Foto Falcon

Navíc jeho filmům nechybí cosi, co bychom mohli nazvat posláním. Zatímco jednička Avatara řešila otázky environmentální, ve dvojce se k nim přidala ještě jedna hodnota – rodina jako to nejcennější, co člověk má. „Hodně jsem se bál, aby se to nepřehouplo v akční film. Lidi, s nimiž jsem dvojku dělal, kteří odpovídali za střih, jsem se pořád ptal, jestli tam není toho násilí moc. Chtěl jsem v Avatarovi zachovat rovnováhu mezi krásou, duchovnem a násilím, mezi dobrem a zlem. Proto jsem taky z dvojky na konec vystříhal deset minut akčních scén. Tohle je jinak dilema každého filmaře, který dělá akční filmy. I když, já vám nevím, jestli zrovna já jsem odborník na akční filmy,“ dodal, opět pro Novinky.cz.

Co bylo před Avatarem dvojkou?

Vzhledem k tomu, čeho se jim podařilo se snímkem Avatar dosáhnout, a s ohledem na to, že se jim v hlavě začaly rodit nápady na pokračování, přistoupil Cameron se svým dlouholetým producentským partnerem Jonem Landau k neobvyklému kroku. Svolal klíčové vedoucí pracovníky, kteří se na realizaci filmu podíleli, na technologický summit. V únoru 2010 se všichni sešli v kalifornském hotelu v Santa Barbaře, aby zhodnotili, které aspekty filmového procesu fungovaly nejlépe a co by se naopak dalo zlepšit. Setkání přineslo řadu poznatků, které Cameron při úvahách o budoucnosti Pandory zohledňoval. „Nemyslím si, že by film Avatar: The Way of Water mohl vzniknout, kdybychom tento proces nepodstoupili,“ prohlašuje nyní Cameron.

Jakmile se Cameron rozhodl zaměřit se na další příběhy, odehrávající se na flórou a faunou překypujícím mimozemském měsíci, začal si zapisovat spousty nejrůznějších nápadů. Společně s Landauem si uvědomili, že více než 1.500 stran poznámek a příběhových linií umožňuje vyprávět více příběhů než pouze jediný. Přizvali proto elitní skupinu špičkových hollywoodských scenáristů, aby společně s Cameronem přetvořili jeho příběhové poznámky do podoby čtyř filmů, které by dále rozvíjely dobrodružství Jakea, Neytiri a nové rodiny, kterou společně založili. O nápady nebyla nouze a trvalo několik měsíců, než se podařilo najít konkrétní a jasně definované příběhy. Nejen pro jedno pokračování, ale rovnou pro sérii dalších filmů, které byly velmi ambiciózní. Všechny se ovšem zaměřovaly na jedno ústřední téma: důležitost rodiny.

Landau prohlašuje: „Říkám lidem, že Jim píše filmy s tématy, která přesahují daný žánr, a proto jeho filmy diváky dokáží tak výrazným způsobem oslovit - a neexistuje zásadnější téma než právě rodina.“

Vůdci vodního kmene Ronal (Kate Winslet) a Tonowari (Cliff Curtis), foto Falcon

Režisér chtěl mít všechny scénáře ke všem pokračováním hotové ještě předtím, než se pustí do natáčení jednotlivých snímků. „Museli jsme napsat čtyři filmy, než jsem mohl začít pracovat na prvním pokračování,“ vysvětluje Cameron. „Chtěl jsem si všechny příběhy zmapovat a pak využít možnosti výkony herců zaznamenat pro více filmů současně, a to vše následně doplnit natáčením hraných scén. Naším záměrem bylo sloučení různých fází natáčení dohromady – záznam motion capture výkonů herců, natáčení hraných scén a postprodukce.“

O čem dvojka je?

Hrdina Jake Sully, se kterým se ve snímku Avatar seznamujeme jakožto s ochrnutým mariňákem, truchlícím nad smrtí svého bratra, který zoufale hledá nové možnosti, se ve snímku The Way of Water objevuje jako šťastně ženatý patriarcha a hlava celého klanu Omatikaya, který již žije výhradně jako Na‘vi. „Rodina je naše pevnost,“ připomíná často manželce Neytiri a jejich dětem, Neteyamovi (James Flatters), Lo'akovi (Britain Dalton), Tuk (Trinity Jo-Li Bliss) a adoptované dospívající dceři Kiri (Sigourney Weaver). K velké nelibosti Jakea a Neytiri se jejich děti často také stýkají se Spiderem (Jack Champion), lidským chlapcem, který během války osiřel, protože byl příliš malý, než aby se mohl vrátit na Zemi.

Klan Omatikaya žil více než deset let poměrně idylickým životem, než jeho členům stále jasnější hvězda na noční obloze ohlásí návrat lidských vetřelců. Když se na Pandoře vylodí lidské jednotky a mohutná ničivá technika, jsou Sullyovi a zbytek Omatikayů nuceni opevnit se v obří jeskyni, která se nachází v jednom z mohutných vznášejících se skalních útvarů, tvořících pohoří Hallelujah.

„Nebeští lidé“ se na Pandoru vracejí z více důvodů než pouze proto, aby zde těžili cenný nerost zvaný „unobtainium“. Správa pro rozvoj zdrojů (RDA) se vrací v plné síle a nad rámec svých původních cílů má navíc za cíl celý měsíc kolonizovat, aby se zde mohlo usídlit lidstvo, protože Země se nachází na pokraji ekologické katastrofy, následkem které by se stala neobyvatelnou. RDA zdevastuje rozsáhlou část pralesa a na pomezí pevniny a oceánu postaví obří opevněné město zvané Bridgehead. V čele pozemských sil RDA stojí neústupný generál Francis Ardmore (Edie Falco).

Kromě armády pozemních, vzdušných a námořních vozidel má RDA k dispozici tajnou zbraň: elitní tým vojáků, kteří byli znovu oživeni v podobě takzvaných rekombinantů. Rekomové jsou autonomní avataři, do nichž byly vloženy vzpomínky lidí, jejichž DNA byla použita při jejich vzniku. V čele této bojové jednotky pak stojí plukovník Miles Quaritch (Stephen Lang).

Jako Olo’eyktan, vůdce klanu Omatikaya, vede Jake úspěšně bojovníky klanu při boji proti RDA. Když si však uvědomí, že je ve skutečnosti cílem Quaritchova týmu rekomů on sám, učiní s Neytiri těžké rozhodnutí – dospějí k závěru, že pro celý klan bude nejlepší, pokud Sullyovi svůj domov opustí a vyhledají bezpečné útočiště na vzdálených atolech Pandory. Toto rozhodnutí je pro všechny členy Jakeovy rodiny velice těžké. „To je základní dilema těchto postav,“ popisuje Cameron. „Měli by naši hrdinové udělat to, co je správné z hlediska vyšších zájmů, nebo plnit povinnosti vůči své rodině a řídit se srdcem?“

Po dlouhé cestě napříč rozlehlými oceány Pandory dorazí Sullyovi až do domova klanu Metkayina, který vedou Ronal (Kate Winslet) a Tonowari (Cliff Curtis). Tam se Jake odvolá na Uturu, tradice lidu Na‘vi, podle níž musí být každému uprchlíkovi, který hledá útočiště, poskytnut azyl. Ronal a Tonowari svým hostům s váháním vyhoví a pověřují své děti Tsireyu (Bailey Bass) a Aonunga (Filip Geljo), aby se pokusili pomoci Sullyho dětem přizpůsobit se zvykům a tradicím vodního klanu.

Skutečnost, že se Sullyovi z deštného pralesa vytratí, však Quaritchovi nebrání v pokračujícím pátrání po „povstalci Jakeovi Sullym“. Když získá informace, které naznačují, že by Jake mohl žít u jednoho z mnoha klanů, obývajících korálové útesy, začne svého nepřítele hledat a systematicky likviduje jednu vesnici za druhou. Quaritchovo pronásledování vyvolá nejen velkolepou námořní bitvu, ve které jednotky RDA stojí proti Jakeovi, Neytiri a Metkayinům, ale vede také k velmi osobní konfrontaci mezi Quaritchem a oběma dospělými členy rodiny Sullyových.

Zajímavosti z natáčení

Herci kvůli filmu absolvovali pobyt na Havaji, kde se učili mimo jiné potápět. Největší část scén vznikla v nádrži v Manhattan Beach Studios v Jižní Kalifornii, která pojala přes 946 tisíc litrů vody. Dlouhá byla téměř 36 metrů, široká přes 18 metrů a hluboká přes devět metrů. 

Kate Winslet prozradila v rozhovoru pro Hollywood Reporter, že se kvůli své roli naučila volné potápění a nejdéle pak dokázala zadržet dech na sedm minut a čtrnáct sekund. Sigourney Weaver se pochlubila, že vydržela pod vodou nějakých šest minut. Weaver ke Cameronovým podvodním požadavkům také řekla, že „měla určité obavy“. Ale proto prý všichni podstoupili speciální trénink. „Opravdu jsem to chtěla dokázat. Nechtěla jsem, aby si někdo myslel - Páni, už je stará, nemá na to.“ Režisér Cameron pak obdivně dodal: „Kate si užívala svobodu projevu pod vodou. Byla schopná bez pohybu zadržet dech na nějakých 7 minut a 20 sekund. Já se volnému potápění věnuji už 50 let a myslím, že nejdéle jsem dech zadržel na 5 a půl minuty.“

„Ve vodě nebo pod vodou se sice neodehrává celý film, ale jeho velká část rozhodně ano,“ popisuje Cameron. „Museli jsme přijít na to, jak se voda pohybuje, pokud tuny vody víří obří stvoření svými ploutvemi, ale také na to, jak se chová, když někomu na čele přistane drobná dešťová kapka, která mu stéká do obočí a po obličeji. Je to neuvěřitelně složitý problém, ale rozhodně jsme začínali od nuly. Simulaci vody jsme používali už u snímku Titanic, ale v případě tohoto filmu se neposouváme na další úroveň, ale tak o pět úrovní výš. Krásné na tom je, že pokud dokážete vyřešit problematiku vody pro tento film, můžete tato řešení používat navěky při jakékoliv práci se simulovanou vodou. Takže jsou tyto nástroje neuvěřitelně důležité pro celé odvětví tvorby filmových efektů.“

Co říkají kritici? 

Zahraniční i české kritiky jsou pozitivní až nadšené. Tedy spíše ty zahraniční. Čeští recenzenti si neodpustí nějaký ten rýpanec, koneckonců, takové je známe, že…  Mnozí dokonce napsali, že je pokračování v mnoha ohledech lepší než první díl.

„James Cameron opět ukazuje filmařům, jak se to dělá. Řekl jsem to tisíckrát – nikdy o něm nepochybujte. Avatar: The Way of Water vyjadřuje způsob, jakým by se měly dělat epické blockbustery. Emocionální, niterný, a tak velký, jak jen filmy mohou být.“ (Josh Horowitz, Happy Sad Confused)

„Nepřekvapivě je #AvatarTheWayOfWater vizuálním mistrovským dílem s bohatým využitím 3D a úchvatnými výhledy. Trpí sice plošším příběhem a příliš mnoha postavami, přesto však James Cameron vytvořil mimořádný závěrečný akt plný emocí a napínavé akce.“ (Ian Sandwell, Digital Spy)

James Cameron s Kate Winslet na světové premiéře v Londýně. Avatar jednička z roku 2009 vydělal Cameronovi asi 350 milionů dolarů, čímž vznikl rekord v nejvyšším režisérském honoráři za jediný film. Foto Falcon

„Je to lepší, komplexnější příběh než ten první se solidními emocemi, postavy by ale mohly být prokresleny o něco lépe. Rozhodně je to dlouhé, disponuje to neuvěřitelným vizuálním zpracováním a z hlediska 3D to nemá konkurenci.“ (Brandon Davis, Bloody Disgusting)

„Promáčený Avatar 2 vylepšuje scény z režisérova Titaniku“ (iDnes, Mirka Spáčilová)

„Avatar 2 za 350 milionů dolarů je v jádru citlivým povídáním o tom, jak to mají puberťáci těžké“ (Reflex, Vojtěch Rynda)

„Druhý Avatar je agresivně nádherný film. Opět posouvá hranice možného a vymyká se vší své konkurenci“ (Kinobox)

Kino je zábava bohatých

Pokud o Vánocích vyrazíte na dvojku Avatara s rodinou, připravte si minimálně tisícovku, raději více. Základní cena vstupenky do multikina je 239 korun, po slevě pro dítě, studenta, ZTP a seniora činí 209 korun, rodinné vstupné je 687 korun pro čtyři členy (to lze ale zakoupit pouze na pokladně, nikoli on-line). Připočtete-li občerstvení pro všechny, jsme na 244 korunách za výhodné menu (velký popcorn, velký nápoj), ovšem krát čtyři. Pražská rodina tedy utratí 1 663 korun za 192 minut v kině.

I multikino Cinema City na pražském Andělu zdobí obří plachta Avataru 2. Foto Anna Vančová

Ceny vstupenek do kina i občerstvení rostou v souvislosti se slabší poptávkou i vysokými cenami energií. Filmoví fanoušci si začínají více vybírat jednotlivé tituly a kina se tak musí umět přizpůsobit změněnému chování diváků. „Z kin se stává eventová záležitost, bude to stejné, jako když jdou lidé na koncert. Už teď to není zábava pro chudé,“ upozornil zakladatel webu Filmtoro Tomáš Vyskočil pro E15. Web ještě dodal: Zatímco se před pandemií v roce 2019 česká kina radovala z rekordní návštěvnosti, letos jsou třicet procent pod touto úrovní. V roce 2019 dosahovala návštěvnost v českých kinech 18,3 milionu diváků.

Letos by se toto číslo mohlo dostat přibližně na 14 milionů. Nejvíce se na tomto poklesu podepsala pandemie, kvůli které se na více než osm měsíců brány kinosálů uzavřely. Svůj podíl na nižší návštěvnosti mají i streamovací platformy, které do určité míry část diváků přebírají. „Streamovací platformy k sobě připoutaly řadu lidí. Rozhodně ale nezničily kino, jen změnily chování diváka,“ říká šéf Falconu a sítě Cinestar Jan Bradáč. Tvrdí, že divák si bude mnohem více promýšlet, na jaký film se podívá a za co ty peníze utratí. „Divák už dnes není tolik čitelný, což zapříčinily právě streamovací platformy,“ dodává Bradáč s tím, že cena lístků v prosinci vzrostla o sedm procent na základní vstupence.

Zdroj: Unie filmových distributorů, Falcon, Novinky, E15