foto: Netflix, pro média/The 8 Show
Prvních deset minut si budete připadat jako u Charlieho Chaplina. Čtvercový formát obrazu, kreslené titulky, podivná hudba a ještě podivnější scenérie. Postupem času si vybavíte Mechanický pomeranč, Hru na oliheň a Díru (The Platform, El hoyo).
Někdo by si řekl, že mix přebraných nápadů nebude fungovat, jenže opak je pravdou. V tomto případě totiž převládá leitmotiv. The 8 Show vychází z komiksové předlohy Money Game a Pie Game od Bae Jin-soona a soustředí se na osmero nešťastníků, kteří se v jednu chvíli dobrovolně ocitnou na stejném místě, ve stejném domě, kde čas plyne velice netradičním tempem.
Musí si jej totiž zasloužit. A o tom to vlastně celé je.
Postavy musí dělat takové věci, za něž si koupí možnost pobytu. A díky tomuto času vydělávají už jen tím, že jsou na místě, že jsou živí a že dělají, co dělat chtějí. Možná to zní jako paradox, ale tvůrci šli opravdu do extrému.
Už v prvním díle, aniž by mi to došlo, upozorní na zásadní pravidlo. Z pokoje, kde jednotlivci žijí, nesmí nic vynášet. Zde bych měl asi doplnit, že v těchto místnostech chybí toalety. A každému už asi dojde, jak se musí bivakovat na dvaceti metrech čtverečních s kyblíky výkalů.
The 8 Show. Zdroj: Netflix, pro média
Žádné odporné scény naštěstí nečekejte. Všechno je hozeno do pozice domýšlení. Zacpaný nos, náběh na zvracení. V této fázi se seriál drží u čtyř z osmi dílů. Pak začne gradovat. Čas ubíhá, ale nový nepřibývá.
Pokud na začátku stačilo, abyste zaskákali panáka a získali pár hodin navíc, tentokrát je ke stejnému množství optimální rána baseballovou pálkou do něčí hlavy. Ano. Takže se divák z příjemného blázince dostává do honičky o život.
Protože je kumšt tvůrců na vysoké úrovni, většině sledujících to nedá a budou se chtít dokoukat v co nejkratším časovém úseku. Ostatně jako já.
Chyb by se pár našlo, ty však nechci zmiňovat, abych někoho nepřipravil o radost. Chválím zpracování, chválím logiku, chválím pointu. Pokud hledáte „něco jiného“, už nemusíte. Dávám 75 procent.