foto: Netflix, pro média/Mask Girl
U filmové i seriálové tvorby mě forma příliš nezajímá. Nebaví mě superhrdinové, nudí mě americká i francouzská akce, protože je předvídatelná. Beztak na konci vždycky zvítězí ten, kdo zvítězit má.
Následky smrti mají nulové dopady na společnost a celkově mi poslední roky přijde, že jsou ty filmy a seriály tak nějak plytké (čest výjimkám).
Čím dál častěji proto sahám po asijské produkci. Ta mě vždycky dokáže mile překvapit. Neznám herce, tvůrce, prostředí, což mi obvykle stačí. V případě Mask Girl (2023) je tu ale ještě další osobitý aspekt: fantastický scénář.
Když už se někdy ponořím do hlubin zaoceánských recenzí, velmi citlivě vnímám slovo ´twist´. Značí zvrat. Takže moment, kdy se stane něco nečekaného. V případě Vřískotů, Pátků třináctého, Jasonů a dalších tento pojem plave hodně nad hladinou. Nečekaného tam není nic.
U Mask Girl jsem zažil pravý opak. Prostě jsem věděl pouze to, že obyčejná holka z kanceláře, která se trápí svým vzhledem, si nasadí masku a v nočním vysílání se stane senzací internetu. Série osudových událostí jí ale převrátí život naruby. Přehnané? Vylhané? Omyl. Doslovné a jedinečné.
Hlavní postava. zdroj: Netflix, pro média
Korejský Dexter
Pro pochopení tvůrčího pojetí musí dát divák šanci prvním dvěma dílům. V úvodním skutečně vidíte holku, která je moc vysoká a nehezká, aby se stala zpěvačkou. Ráda ale tancuje. Její osobní život není nikterak vykreslený, ale mě tento scénáristický (Kim Yong-hoon) přístup vyhovoval.
Takže jsem se díval, jak se z holky stane slečna, jak si slečna najde práci, jak se zamiluje do svého šéfa a jak ho přistihne se sekretářkou. Pláč, beznaděj, zmařená láska. A šmik. Střih. Nic. Bylo po první dílu.
Docela jsem nechápal, čím si seriál získal takové ovace.
Jenomže i tak na něm bylo něco tajemného, že jsem si ihned pustil druhý díl (a pak samozřejmě zbytek). A právě druhý díl je klíčem ke všemu. Sledujete v něm vlastně identické dění. Scény, které jste viděli už na úvod. Tentokrát perspektivou kolegy. A v půlce druhého dílu dojde k násilné scéně, která vyvrcholí pasáží, za níž by se nemusel stydět Dexter.
Další díly provazují, kombinují, odhalují. Vtipně, decentně, přitom jsou ostré jak břitva a kamera se nebojí jediného detailu.
Mask Girl je zvrácený, přitom čistý seriál. Vůbec ho neumím zařadit, ale vyznamenal bych především scénáristu. Podobné tahání za špagáty pozornosti se vidí málokdy. Dávám 80 procent.