RECENZE: Shelter. Jason Statham ukázal fungování tajných služeb

Jason Statham je můj oblíbený hrdina už od dob Kurýra (2002). Uplynulo sice téměř čtvrt století, ovšem zmíněný herec nemění zajeté koleje. Stačí připomenout Rychle a zběsile, Meg: Monstrum z hlubin, Zastav a nepřežiješ nebo Postradatelné. Popřípadě dva snímky, které mi takřka splývají: Working Man a Včelař. V podobném duchu a tónu se nese také Shelter (V úkrytu, 2026).

Statham v hlavní roli, kde představuje bývalého elitního vládního zabijáka Michaela Masona, žije v izolaci se svým psem na opuštěném ostrově u pobřeží Skotska. Snaží se uniknout své minulosti a vést klidný život stranou civilizace.

 Jednoho dne ho zaskočí bouře a Mason zachrání mladou dívku, která mu vozí zásoby. Tím se však nechtěně prozradí nepřátelům ze svého někdejšího života.

První, co zdůrazním, je odklon od Leona. Žádný hlubší vztah nečekejte. Stejně tak nečekejte detailní vysvětlení jeho předešlého vládního angažmá. Prvních několik desítek minut sledujete zarostlého chlapa s čepicí, který se pustí do rozbouřených vod a skutečně zachrání mladou dívku, jejíž strýc během bouřky utone.

Když se později vydá do města nakoupit, je náhodou natočen dívkami, které si pořizují selfie. Jeho obličej rázem blikne na obrazovkách tajné služby, kde se vzápětí dozvídají, že zřejmě došlo k chybě. Uvedená tvář „vojáka“ je totiž spojována s mrtvolou.

Prostě a jednoduše by už nikdo takový neměl žít. Leč žije. A tak se divák bez bližších podrobností vydává na strastiplnou cestu. Na jejím začátku připlouvá na ostrůvek loď plná po zuby ozbrojených vojáků.

Něco bylo trochu mimo

Cílem je zlikvidovat cíl. Ulevím všem: Statham přežije nejen díky důmyslným pastím, z nichž by měl radost i John Rambo, ale také díky své fyzické převaze. Psa mu sice zabijí, všechno ostatní jde podle plánu.

Hlavní hrdina se proto vydává hájit svou čest a bojovat za spravedlnost. Klasický akční film, chtělo by se říct. Mně snímek nijak nevadil, jenže ani nepřekvapil. Pokud mám vyzdvihnout klady, pak především úžasnou, nekompromisní krajinu a atmosféru izolace. Horší je to s hlavní postavou.

Že má na hlavě neustále čepici, aby nebyla vidět pleš, mi nevadí. Stejně tak mi nevadí, jak bojuje v luxusním kabátu, aniž by si ho jakkoli ušpinil. Vadila mi až závěrečná scéna, v níž svému soupeři uštědří snad čtyři rány ocelovým řetězem. Dotyčný se nepohne. Statham při tom inkasuje úder trubkou. Scénář je v tu chvíli natolik nereálný, že film na okamžik připomene produkci DC Comics.

O to zvláštnější je, že předchozí scény působí opravdu syrově, surově a tvrdě. S výjimkou přestřelky v klubu, kde proti sobě dva elitní zástupci tajné služby střílejí z pěti metrů. A minou.

Hlavním motivem filmu jsou každopádně tajné služby. Všechno vidí, všechno řídí, všechno dokážou zničit. Tato linka se mi hodně líbila, protože na často vzývané agenty nahlíží podstatně kritičtější optikou.

Shelter hodnotím 60 procenty, jde o lehký nadprůměr. Režisér Ric Roman Waugh neurazil, ale ani zásadně nepřekvapil.