foto: Netflix, pro média/The RIP
Když si vybavím hity, ve kterých dva hlavní představitelé současného trháku Netflixu hráli, projede mnou trošku mráz. A tím nemyslím společná díla jako Dobrý Will Hunting (1997), Jay a Mlčenlivý Bob vrací úder (2001) nebo Dogma (1999). Mám na mysli ryzí akční filmy, jako je série Jason Bourne, Zúčtování (2016), The Town (2010) nebo Argo (2012). Poslední jmenovaný snímek je kapitola sama pro sebe.
V tomto ohledu jsem se na The Rip (Rána, 2026) skutečně těšil. Hodnocení recenzentů z řad diváků navíc slibovalo nadprůměrný zážitek. Jenže už po pár desítkách minut bylo jasné, že sleduji skvěle zvládnutou kameru a režii Joea Carnahana, ale zároveň úplně plytký a nudný scénář. První hodina působila jako seance na debatním kroužku někde na psychiatrii.
„Syrovost“ v podobě zapálené cigarety v rukách Afflecka, aniž bych jedinkrát viděl vydechnutí kouře, působila jako ze školky. Záběry přitom vypadají fantasticky a vyrovnají se příběhu zkorumpovaného detektiva Alonza Harrise v nepřekonatelném Training Day (2001). Jenže The Rip se tomuto snímku ani vzdáleně nepřibližuje. Ani vzdáleně.
Dialogy jsou ploché, záměr jednoznačný a velké finále je přehnané.
Hlavní děj se točí kolem dvou policistů v podání Afflecka a Damona, kteří jsou některými kolegy podezříváni z kradení peněz a drog během zátahů. Všechno je umocněno smrtící střelbou na jejich šéfku.
Naivní film
Matt Damon „vymyslí“ plán, jak odhalit zrádce v týmu, a vydává se do severního Miami, kde v jednom domě objevují barely plné peněz, asi půl miliardy korun. A začíná kolotoč nesmyslů, přetahování, lámání eg a zbytečných scén.
Obrovskou sumu převáží v jakémsi tanku agentů DEA do skladů, během čehož se odhalují charaktery a divák nabývá pocitu, že je blízko pravdy. Dojde k přestřelce, kde se střílí na prostoru 2×2 metry a padouch přežívá. Nejedná se o ojedinělou absurditu, peníze mají patřit kartelům (ha, ha), stará se o ně krásná cizinka (o ničem neví) a Damon během prohlídky rozehrává „nápaditou“ logickou skládačku, která nemá hlavu ani patu.
The Rip je pro mě naprostým zklamáním. Když jsem se v minulosti dozvěděl, že má jít o „syrovější, akční a temnější thriller“, jásal jsem. Současně jsem doufal v kombinaci Zátahu (Raid, 2011) a indického Kill (2024). Pokud jste Kill neviděli, doporučuji, nic podobného v Evropě nenajdete.
Leč nic takového se nekonalo. The Rip je skvěle natočený biják, kterému však chybí napětí, pořádné akční scény a uvěřitelnost. Závěrečné sezení a přemítání u piva je stejně přiblblé jako většina dialogů. Hodnocení: 40 %.