„Rockeři jsou v jádru dobrosrdeční a rovní lidé,“ tvrdí Protheus

ROZHOVOR: Jan Macků je nepříliš známý vědec z Lesnické fakulty na pražské „hnojárně“. Protheus je naopak rockovou hvězdou, která dvacet let zpívala pod maskou jako sólista jedné z nejlepších metalových kapel současnosti – Dymytry. „Rocková muzika vždycky byla o rebelství, o vyjádření nesouhlasu se systémem a jeho tradičními hodnotami. A to je podle mě hodně důležitá role rockový muziky,“ říká v rozhovoru pro server PrahaIN.cz lídr skupiny Protheus.

Jaké byly ty úplně nejranější prvopočátky rockera Prothea?

Vyrůstal jsem v hudební rodině, muzika byla všude kolem mě, někdy až moc. Strávil jsem půlku dětství v divadelní šatně, takže to asi mám prostě v krvi. Nepamatuju si, že bych chtěl někdy dělat něco jiného. Když chtěli být spolužáci popelářem nebo kosmonautem, já chtěl hrát rock. A taky pomoct chránit naši přírodu a speciálně lesy. Oboje se mi splnilo. Jsem spokojenej strejda.

Rodiče jsou ze staré školy. Jak reagovali na volbu vašeho žánru a jak fandí dnes?

Mamka v tomhle vždycky byla hodně otevřená a v pohodě. Taťka ze mě chtěl mít bubeníka, takže spíš těžce nesl, když jsem se chopil mikrofonu. Každopádně se u nás vždycky říkalo, že nezáleží na žánru. Muzika se dělá dobrá, špatná a v Brně (smích).

Nikdy na mě netlačili, nikdy mi neříkali: „Buď muzikant! Nikdy nebuď muzikat!” Nechali to na mě a já se teď snažím to samé praktikovat na svých dětech. Muzika si cestu najde ke každému.

Zkuste se podívat z nadhledu. Jakou roli v posledních desítkách let hraje rock a metalová tvorba? Jaká je role tohoto žánru v této době?

Rocková muzika vždycky byla o rebelství, o vyjádření nesouhlasu se systémem a jeho tradičními hodnotami. A to je podle mě hodně důležitá role rockový muziky. Lidi si díky ní můžou říct: „Jo, nejsem v tom sám, komu přijde politika špína, samý nesmyslný zákazy a příkazy“. Druhá věc je, že poslední roky rocková hudba dost stárne a slábne. Mladý lidi jdou spíš na rap, pokud vůbec někam jdou. Ale i to je normální vývoj. Oni se zase za pár let k rocku vrátí, až se rap okouká a oposlouchá.

Můžete obecně charakterizovat rockera/metalistu? Jací jsou to lidé?

Nemám moc rád škatulky. To by bylo stejný, jako říct, že na úřadech jsou samý protivný báby, přitom je tam spousta fajn lidí. A samozřejmě i ty protivný báby. Za ty roky kolem bigbítu jsem vypozoroval, že jsou rockeři v jádru dobrosrdečný a rovný lidi. Čím tvrdší je muzika, tím paradoxně fajnovější a víc v pohodě. Ale jako vždycky je to hlavně o lidech a lidé jsou různí.

Dá se obecně říct, na jaké úrovni je ve světě český rock a metal ve srovnání s Evropou nebo Amerikou?

To se nedá srovnávat. To je úplně jinej sport a jiný hřiště. Moc se bavím, když se některé „hvězdy a legendy našeho rocku a metalu“ chovají povýšeně nejen k fanouškům, ale i ke kolegům. Pak na ně přijde do klubu 120 platících. Ale musím říct, že jsme země bigbítu zaslíbená. Asi nikde jinde na světě není tolik kulturáků, kapel, festivalů, slavností a lidi krásně chodí. To je pecka.

Čeká vás jarní turné. Jaké ambice máte pro zbytek roku? Co se bude dít kolem projektu Protheus?

Čeká nás šest exkluzivních koncertů, ani bych tomu neříkal turné. Chci to udělat pro fanoušky opravdu exkluzivní. Pak si dáme chvilku pauzu a pak už nás čekají koncerty pod širým nebem na festivalech, slavnostech atd. Od května do září je pátek i sobota plán jasný. A tak to mám nejradši a popravdě i radši zpívám venku než v sále.

Vaše druhá role je vědecko-výzkumná. Na lesnické a dřevařské fakultě České zemědělské univerzity (ČZU) učíte a účastníte se projektu boje proti suchu. Můžete to trochu přiblížit? O co jde a jaký to má dopad?

Na ČZU se jednak snažím směřovat mladé budoucí lesníky a vést je k lásce k lesu a k našemu krásnýmu řemeslu a druhak vedu vědecký tým zabývající se aplikací speciálních látek, které zadržují vodu k sazenicím stromů. Když je sucho, a to je poslední roky často, pomůžou tyhle látky udržet i to málo vody u stromků a pomůžou jim přežít. Musím zaklepat na dubovou hlavu, daří se nám. Testujeme naše produkty nejen u nás, ale i třeba na Blízkém východě nebo v Africe.

Je lepší diskutovat v zasedačce, učit a zkoušet studenty nebo zpívat před plným sálem?

Celý můj život je neskutečná jízda. Všechno, co dělám, mě moc baví a naplňuje. Neumím si představit, že bych nedělal, co dělám. Pokud bych si měl vybrat, volil bych rodinu, les, procházky a blbnutí s mýma klukama v přírodě. To je nejvíc. Ovšem zatím volit nemusím a můžu to dávat všechno na plný pecky. Hlavně díky mojí tolerantní ženě, která mě jistí a drží domácnost rukou pevnou a neochvějnou.

Jan Macků (8. září 1989) vulgo Protheus žije dvojí život. Učí na Lesnické a dřevařské fakultě České zemědělské univerzity, kde se také věnuje výzkumu. Na jaře, v létě a na podzim tráví nejen víkendy na pódiu. Poté, co opustil kapelu Dymytry, věnuje veškerý volný čas svému vlastnímu projektu – Protheus. Je frontmanem skupiny, skladatelem, textařem a také producentem. Členové kapely spolupracují s největšími jmény hudebního šoubyznysu, jako je Lucie Bílá, Aleš Brichta, Olga Lounová, Daniel Landa nebo zlatá slavice Ewa Farna. Na fakultě učí budoucí lesníky, ale také se jako vedoucí týmu podílel na vývoji přípravku, který zadržuje vodu v zemi tam, kde je pro mladé stromky příliš sucho. Janova matka Galla je operetní zpěvačkou a otec byl členem Orchestru Karla Vlacha. Je ženatý a má dva syny.