foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz/Praha se loučí s Honzou „Elvisem“ Čihákem. Sex, drugs and Rock'n'Roll, znělo v podání čtrnácti kontrabasistů před motolským krematoriem.
V Praze na Císařské louce se minulý pátek utopil muž (54). Přes snahu záchranářů se jej nepodařilo zachránit. Tolik zpráva, kteroun jste si mohli přečíst i na PrahaIN.cz. V tu chvíli ještě nikdo nevěděl, že právě odešla Rock 'n' Rollová legenda. Kontrabasistovi Screwballs a dalších kapel Honzovi „Elvisovi“ Čihákovi bylo teprve 54 let. Na poslední cestě mu před branou motolského krematoria hrálo 14 kontrabasů. A užil si i svou poslední party v klubu Modrá Vopice.
Honza Čihák byl milovníkem Rock 'n' Rollu, jeho idolem byl sám Král, Elvis Presley. Byl ale také celoživotním dobrodruhem, potápěčem, jachtařem, milovníkem motorek a adrenalinu, který žil ten pravý Rock 'n' Roll. Osobně jsme se seznámili před koncertem Screwballs na Bábě v Braníku, kde jsem tehdy pořádal jejich koncert.
Kontrabasová akrobacie
Prijel s kontrabasem jako první, a protože to bylo dost s předstihem, sedl si s námi na zahradě a jen tak jsme si povídali. O pár hodin později už byl ve svém živlu, mydlil jednu pecku za druhou a předváděl i své vyhlášené kontrabasové akrobacie. V tom byl mimochodem podle pamětníků vůbec první v tehdejším Československu.
První koncert Screwballs u Báby v Braníku můžete vidět zde.
Se Screwballs, kteří jako první přišli s ryzím rockabilly, začali hrát společně s Frantou Trierem už v osmdesátých letech, kdy si Honza střihl i roli svého idolu v amatérském filmu Miss Rock'n'Roll. Osud tomu chtěl, že vůbec první koncert odehráli na Rokosce v Holešovičkách 17. listopadu 1989. Následovaly další koncerty, řady fanoušků mohutněly a přišly i první oficiální nahrávky. Nejprve se kontrabas Honzy Čiháka rozezněl krátce po revoluci na kompilaci Rockabilly Go! (1990) vydané u Monitoru. Jižanská vlajka na obalu a atraktivní playlist byl předzvěstí jednoho ze specifických pohledů na divoké devadesátky.
Screwballs na archivním snímku zakladatele kapely Franty Triera. A Honza Čihák s kontrabasem.
V roce 1992 vyšla samostatná deska Screwballs nazvaná Rock'n'Roll Is My Way, k níž vyšel i legendární videoklip s písní Brnig Me Back My Cadillac a v téže době se Honza Čihák stal opět Elvisem, byť jen v krátkém šotu na tehdy progresivní TV Nova.
Screwballs a ti další
Ačkoliv se s „domovskými“ Screwballs monohokrát rozešel, byla to jeho srdeční záležitost a na koncertech to bylo vidět. Přes to má za sebou spolupráci i s dalšími hudebníky, z nichž můžeme jmenovat například kapelu Highway 61 Charlieho Slavíka, nebo Brassbound Rockets Kennetha Westa, s nimiž spolupracoval v Německu, kde dlouhodobě žil. A když si jej zadáte na YouTube dnes, objeví se jako první kritikou velmi ceněné trio Ptaszek Stehlík Čihák, což je bluesový projekt, který ovšem právě díky „Elvisově“ basové lince získává nezaměnitelný rockabilly rozměr.
Podle těch, kteří Honzu Čiháka znají déle a lépe, byl však vedle legendárního basáka i vášnivým potápěčem a obdivovatelem oceánologa Jacqua Yvese Custeoaua. Dobrodružství jeho lodi Calypso mu učarovala natolik, že se stal milovníkem podvodního světa na celý život. Ten skončil ve Vltavě u břehu Císařské louky 5. srpna 2022.
Před obřadem zahrálo smutečním hostům čtrnáct kontrabasitů.
Na pohřbu, který se konal 15. srpna v 15:15 v motoském krematoriu, mu vedle dvou dcer, Jessicy a Barbary, přišlo vzdát hold 14 kontrabasistů a zhruba dvě stovky přátel. Odcházel za zvuku písní svého milovaného Elvise a za bouřlivého aplausu těch, kteří mu byli blízcí a kteří ho milovali i přes všechny životní přešlapy.

Koncert v Modré vopici jako poslední vzpomínka na Honzu Čiháka.
„Rock'n'Roll není o smutku,“ zaznělo ve smuteční řeči a na obřadu i pozdější „Poslední párty Honzy Elvise Čiháka“ v Modré Vopici se tato slova naplnila. Rockabilly scéna se rozloučila se svou legendou, s grácií, se ctí, pokorně. V rytmu Rock'n'Rollu.
Psali jsme
Zvon #9801, jenž má být připomínkou téměř deseti tisíc zvonů, které v době okupace nacisté nechali roztavit na materiál pro zbrojní výrobu, už je…