Ruský raper Face: Do Ruska se nevrátím! Zavřeli by mě jako nepřítele státu

„Cítím se tak, jak se museli cítit Němci prchající z nacistické říše,“ říká ruský raper Ivan Driomin známý pod pseudonymem Face. Ten si získal oblibu u mladé generace Rusů především kritickými texty vůči politice Kremlu a ruské moci. Z rodné Ufy odjel v polovině března a podle vlastních slov se nehodlá vrátit, dokud bude jeho země válčit na Ukrajině. Rusko podle něj dnes nemá naději na změnu, proto zůstává v Polsku. V případě návratu do rodné země by podle vlastních slov skončil ve vězení.

Ivan Driomin, známý jako Face, pochází z Ufy. Jako náctiletý byl gangsterem, prodával drogy, vymáhal peníze. Už tehdy se věnoval rapu, který by bylo možné označit jako ruskou odpověď na americký „gangstarap“ devadesátých let. Sám se přitom narodil v roce 1997.

„V tuto chvíli nevidím cestu zpět, protože by se musel stát proces velmi náročný pro Rusy. Domů se vrátím, až Rusko nebude vést válku a už vůbec ne s Ukrajinou. Až v naší zemi padne putinovský režim, nastoupí svoboda slova a vrátíme se alespoň do fáze vývoje demokracie, jako tomu bylo v 90. letech. Jasně, ty časy si nepamatuji, ale z příběhů vím, že přes všechny mínusy spojené s tehdejší těžkou ekonomickou situací, lidé alespoň mohli doufat, že Rusko jde správným směrem. Dnes tu naději nemá,“ odpovídá na otázku polského listu Gazeta Wyborcza v rozhovoru Wiktorie Bieliaszyn.

Nejdůležitější je podle jeho slov „napravit Ukrajinu, přiznat se k vině“. „Vrátím se, až se v naší společnosti objeví pocit zodpovědnosti za to, co se děje na Ukrajině,“ říká Face.

Přiznejme si zodpovědnost!

Lidé v Rusku by si podle jeho slov měli co nejdříve uvědomit, vinu, přiznat zodpovědnost. „Většina Rusů se snaží umýt si ruce před zodpovědností, když říkají, že sankce dopadající na národ jsou nespravedlivé, ba rusofobní, protože přece jen běžný Rus nemá vliv na jednání úřadů. A já mám dnes pocit, i když mě to bolí, že máme takové úřady, protože jsme jim na to tiše přistoupili,“ míní mladý raper, jehož album nazvané „Putine, vypovídáme“ má sledovanost přes 15 milionů.

Na moskevském festivalu v roce 2019. V Rusku je Face už delší dobu na černé listině.

Sám si prý uvědomil, že zodpovědnost za válku má každý Rus. „Jsem Rus, mám ruský pas. Donedávna jsem v Rusku platil nemalé daně s tím, že přispívám na investice do státních škol, nemocnic, silnic a ukázalo se, že za ty peníze se kupují náboje, kterými se dnes zabíjejí Ukrajinci, naši sousedé. V tomto ohledu jsem za tu válku zodpovědný. Udělali jsme příliš málo. Cítím, že já jsem udělal příliš málo, zavíral jsem oči před některými věcmi jen proto, abych nemusel vyjíždět ze své komfortní zóny, i když jsem tušil, že to povede ke katastrofě,“ říká v rozhovoru pro Gazeta Wyborcza s tím, že cítí stud za všechny obyvatele své země.

Za ruskost se nestydí, ale necítí ani hrdost

„Obecně se za ruskost nestydím. Necítím kvůli ní ani hrdost. Pocit hrdosti nebo hanby za příslušnost k nějakému národu, na což člověk nemá nejmenší vliv, je podle mě hloupý. Naše mentalita mě často irituje. Musí se změnit. Nebude normální, dokud se lidé budou bát říkat nahlas to, co se nelíbí státu. Mám pocit, že lidé nechtějí nic měnit, chtějí se přizpůsobit tomu, co je, přijmout to jako fakt. Nevěří, že se dá cokoliv změnit,“ popisuje situaci v ruské společnosti.

Sám podle svých slov zažil i různé formy perzekuce. „Smířil jsem se s tím, že orgány ztroskotaly na základech demokracie, zbavily nás svobody projevu, občanských svobod, běžného vlastnického práva nebo dokonce možnosti spravedlivého jednání. Akceptoval jsem to, že moje koncerty jsou rušeny, protože kritizuji postup úřadů nebo jsem proti jejich rozhodnutím, jako tomu bylo například při protestech proti uvěznění Navalného, po kterých jsem byl vlastně vyškrtnut, a bylo mi v Rusku znemožněno vystupovat. A přesto jsem tam ležel, na poměry si pohodlně žil, dopřával jsem si, místo toho, abych odešel a rozbil všechny vazby,“ dodává Face.

Svobodné spočítáte na prstech

Na otázku, zda má podobné pocity jako on více ruských umělců, odpovídá lakonicky.

„Ti, kteří nazývají věci pravým jménem, v Rusku spočítáte na prstech obou rukou.“ Odchod z Ruska jej prý osvobodil. „Věděl jsem tím, že zveřejňuji na Instagramu posty, kde se zříkám jednání ruských úřadů, že pálím všechny mosty, loučím se s dosavadním životem, ale cítil jsem u toho úlevu. Možná i hrdost, že se mi podařilo zůstat člověkem,“ dodává.

Dřív si držel image ve stylu emo. Dnes už vystupuje jinak, podle vlastních slov "sám za sebe".

Dnes odmítá vydávat svou hudbu na všech ruských platformách, protože „i když tím přichází o peníze, ví, že už opravdu ani minimálně nepodporuje ruskou moc“. Tato představa byla podle jeho vlastních slov „nesnesitelná“, protože právě firmy, které umožňují v Rusku legální poslech hudby, jsou podle něj napojeny na úřady.

„V lepším případě mlčí, v tom horším se podílejí na propagandě, tvrdí, že válka není, a že jsou všechny zprávy zvenčí fake,“ vysvětluje ruský raper s tím, že například sociální síť V Kontaktě, ruská obdoba Facebooku, generovala až třetinu jeho příjmů.

Chůze po ostří nože

Ti, kteří dnes v Rusku vystupují podle jeho slov „tančí na hrobech“ a vydělávají peníze na „krvi nevinných“. „Mohl bych to pochopit jen tehdy, kdyby tímto způsobem pomáhali uprchlíkům z Ukrajiny nebo financovaliujeme humanitární pomoc, což je v Rusku vlastně asi nemožné,“ vysvětluje s tím, že veřejné odsouzení války například na koncertě „se rovná kriminálu“. Svobodné umění v Rusku pak přirovnává „k chůzi po ostří nože“. „Pokaždé, když jsem se rozhodl pro nějaký smělý krok, vyjádření věty, která se - jak bylo hned známo - úřadům nebude líbit, přemýšlel jsem, jaké to bude mít důsledky,“ popisuje s tím, že pokaždé v rámci své tvorby cítil strach a obavu, zda je sám na taková prohlášení dostatečně silný.

Ještě v začátcích své kariéry se přitom podle vlastních slov choval hloupě. „Sláva mi stoupla do hlavy, chtěl jsem všechno mít, žít v luxusu, na opačné straně chudoby, kterou jsem zažil v dětství a dospívání. Byla to dlouhá cesta, než jsem si uvědomil, jaké hodnoty jsou skutečné,“ říká sebekriticky s tím, že jako většina mladých Rusů viděl společnost „pravicovou a nacionální optikou“.

Symbolické foto. Raper opustil Rusko, podle svých slov bez možnosti návratu.

Putinovu kampaň odmítl

Před prezidentskými volbami roku 2018 dostal, jako populární raper, nabídku veřejně podpořit Putina. A právě tehdy podle svých slov procitnul. „Odmítl jsem, i když nemůžu říct, že jsem byl tehdy nějaký zajatý opozičník. Jen nabídli málo peněz. Něco ve mně ale začalo klíčit, přesvědčil jsem se, jak to všechno funguje, viděl jsem muzikanty a blogery veřejně podporující Putina a dělalo se mi špatně. Viděl jsem přece, jak vypadá život v Rusku, že s tím, co ukazuje obrazovka televize, nemá nic společného,“ popisuje v rozhovoru pro Gazeta Wyborcza a dodává, že velkou zásluhu na tom má jeho starší bratr.

„Dodnes nemám zavedené politické názory, které by mi umožňovaly ztotožnit se s nějakým konkrétním hnutím. Ve svých dílech, která jsou vnímána jako politická, nenavrhuji řešení problémů, které vnímám a komentuju. Upozorňuji na to, co mě štve, protestuju proti zlu,“ vysvětluje umělec Ivan Driomin.

Řeč přišla i na umělcovu babičku, která je vychovala, protože jeho matka trpěla schizofrenií. „Když jsem byl mladší, babička mě velmi prosila, abych v textech neblbnul, abych ze sítě odstraňoval díla, kde používám prokletí. To jsem samozřejmě nikdy nedělal, i když je třeba přiznat, že mě úřady stejným způsobem cenzurovaly, požadovaly, abych při koncertech opouštěl vulgarismy. Babička má sovětský přístup k životu. V poslední době mě žádala, abych nevystupoval, vysvětlovala, že když se budu takto bránit, tak se už nikdy nevidíme, protože se nebudu moci vrátit do vlasti. Teď, když jsem odešel, už k tomu nic neříká. Ani ona není překvapená. Ví, že jsem člověk, který poslouchá, vždy souhlasí a ve výsledku i tak dělá vše po svém,“ popisuje.

Babička pomohla s první deskou

Byla to přitom právě babička, která mu prostřednictvím naspořených peněz umožnila vydat první skladby a odstartovat dnes již úspěšnou kariéru. Ta nakonec vyvrcholila vydáním alba „Puti nevypovídáme“.

„Pak se začalo všechno sypat. Na jednu stranu mě úřady z ničeho oficiálně neobviňovaly, ale v mnoha regionech Ruska se ze mne stala persona non grata. Nešlo uspořádat normální turné, koncerty byly na poslední chvíli zrušeny, protože místní volali pořadatelům a dávali jasně najevo, že s mým vystoupením nesouhlasí. Bez vysvětlení. Skončily velké reklamní kampaně, do kterých mi dřív nabízeli účast. Nebo mě žádali, abych mlčel. Nejprve v regionech, pak i v Moskvě a Petrohradu, kde té svobody bylo vždy trochu víc. Pokud máte v Rusku opoziční názory na Kreml a chcete žít v souladu sám se sebou, musíte se připravit na ztráty,“ dodává Face.

Chytří chápou, co se děje

Popisuje dále i skutečnost, že proměnou své hudby a především tematiky textů přišel o původní fans. „Moje publikum se změnilo. Na začátku, hned po vydání tohoto alba, které je pro mě typickým rapem protestu, lidé dokonce odevzdávali vstupenky, které si předtím koupili na mé koncerty. To nečekali, takhle mně neznali. Na začátku mou tvorbu poslouchali zdemoralizovaní děťáci, často takoví, kteří neměli nikoho, kdo by jim naznačil, co je důležité a dobré a co ne. Já jsem byl dřív přece takový. V Ufě nebyl život teenagera zanechaného na pospas jednoduchý. Takových mladých lidí je stále hodně. Dnes mě poslouchají dospělí lidé. Chytří chápou, co se děje. Na jednom ze svých posledních koncertů v Petrohradu, na kterém kvůli podmínce úřadů mohlo publikum jen sedět, všichni poslechli. Jeden muž v sále na konci skutečně vstal, stoupl si na židli, ale zbytek klidně poslouchal na svých místech,“ popsal s tím, že ačkoliv definitivně opustil Rusko, věří, že si Rusové cestu k jeho hudbě najdou, i když ne prostřednictvím legálních zdrojů.

Tetě řekli, že mně zavřou

A co by se stalo, kdyby se dnes vrátil do vlasti? „Rodina dostala od zastupitelů jasný signál. Nemám se vracet, protože to, co jsem už dokázal říct a udělat, jim úplně stačí, aby mě zavřeli. Moje teta slyšela v práci, tedy ve Veřejné komoře Bašternáku, že jsem nepřítel státu. Bojím se, že se už nikdy nebudu moci vrátit do Ruska. Je mi to líto, ale nelituji svých kroků. Věděl jsem, že to takhle skončí. Vždy se snažím dělat to, co v danou chvíli považuji za správné. Protest proti uvěznění Navalného? Bylo to natažení pomocné ruky k člověku, který byl nespravedlivě perzekvován. Otočit se v takové chvíli zády a předstírat, že se nic neděje, je stejné, jako by člověk nezavolal sanitku člověku, který leží v bezvědomí na chodníku,“ dodal mladý raper.