Šestka v unikátní výstavě přibližuje historické názvy ulic

Výstava s názvem Praha 6 Legionářská se nachází v ulicích Dejvic a Bubenče. Jejím cílem je vybídnout místní obyvatele k zamyšlení nad původními názvy ulic v těchto lokalitách, které byly často věnovány památce těch, kdo bojovali za svobodu a vznik samostatné Československé republiky.

Prostřednictvím názvů ulic v Bubenči a v Dejvicích měla být navždy připomínána místa legionářských bojišť a jména legionářů. Záměr však narušilo období totality, které se snažilo tyto vzpomínky z paměti českého národa vymazat. Původní názvy ulic teď přibližuje unikátní výstava. Přímo v ulicích Dejvic a Bubenče bude k vidění do půlky října. Informuje o tom tisková zpráva Prahy 6.

„Průběžně dostáváme žádosti od občanů o přejmenování konkrétních ulic. Rozhodli jsme se tedy pro tuto formu výstavy, abychom lidem ukázali, jak se jejich ulice dříve jmenovala a zda by nestálo za to vrátit jí její původní název,“ uvedl ve zprávě radní městské části Praha 6 pro sport, kulturu a bezpečnost Jan Lacina (STAN).

Některé názvy by si zasloužily obnovu

Výstavu připravila šestka společně s Vojenským historickým ústavem a organizací Post Bellum. Hlavním cílem je představit původní názvy břevnovských a dejvických ulic a rozvířit v občanech myšlenku, zda by se některé z těchto názvů neměly obnovit, aby i nadále připomínaly hrdiny, kteří bojovali za svobodu a vznik samostatného československého státu.

„Praha 6 je takzvaná vojenská čtvrť. Vznik Československé republiky v říjnu 1918 s sebou přinesl i nutnost vybudování armády. Již od 14. listopadu 1918 se začalo etablovat Ministerstvo národní obrany. Jedním z limitujících faktorů byl problém s umístěním jeho jednotlivých úřadů. Jako ideální řešení se jevilo umístit je do rozvíjejícího se území Dejvic a Bubenče,“ dodal ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek v tiskové zprávě.

Revoluce v pojmenováních přišla v roce 1925

Dne 9. ledna 1925 schválila pražská městská rada šest zásad pro názvy ulic. Právě tehdy došlo k pojmenování řady ulic v Bubenči a Dejvicích podle významných bojišť a osobností první světové války spojených s působením československých legií.

Jak uvádí pražský magistrát na webu, zásady tehdy nařídily preferenci tradičních původních názvů, preferenci názvů dle povahy místa, použití vlasteneckých názvů pro ulice vzniklé po roce 1918, respektování ucelených místních názvoslovných soustav a výjimečnou možnost pojmenovat ulice podle osoby, která v místě historicky žila, ale nesmí být dosud naživu. V ostatních případech se měly názvy volit podle zemí, krajů, míst, řek nebo hor, pokud možno v části města ležící ve směru skutečného umístění této lokality. Podle těchto zásad bylo v krátké době pojmenováno více než 400 ulic po celém městě.

Původní pojmenování dnes nese jen asi třetina ulic

K první vlně přejmenování na šestce pak došlo za německé okupace. Po roce 1945 se sice ulice krátce ke svým původním názvům vrátily, po nástupu komunistické moci byla ale v roce 1952 změněna jména téměř všech názvů spojených s legiemi. K původním názvům se část ulic vrátila až po roce 1989. Téměř dvěma třetinám ulic však zůstalo pojmenování z roku 1952.

„Například ulice, která nesla původně název Setniny Nazdar, jejíž 100. výročí založení jsme si na konci srpna připomněli, se dnes jmenuje po ruském romantickém básníkovi Někrasovovi a takových příkladů je celá řada,“ připojil ve zprávě Michal Burian, historik Vojenského historického ústavu.

Radní Jan Lacina spolu s Alešem Knížkem a Michaelem Burianem, autorem expozice, zahájili výstavu ve čtvrtek 5. září na Vítězném náměstí, na dohled od Generálního štábu Armády České republiky. K vidění bude prostřednictvím velkoformátových kostek a tabulí v ulicích Bubenče a Dejvic až do 15. října.

Jména ulic vznikala v rámci tematických skupin

Jména ulic v Bubenči a Dejvicích přibližuje také web bubenec.eu. Podle něj byly ulice v této lokalitě pojmenovávány v rámci tematicky jednotných skupin. Například v blízkosti nově postavené Akademie výtvarných umění na počátku 20. století vznikly ulice pojmenované po uměleckých řemeslech. Například Malířská, Kamenická, Sochařská nebo Keramická.

Názvy související s první světovou válkou pak byly vybrány ulicím v okolí Vítězného náměstí. Například Ardenská, Dunkerská, Na Piavě, Sommská, Targettská, Arraská, Kazaňská, Tatranského pluku, Dostálova, Švecova nebo Klecandova.