foto: CinemArt (stejně jako ostatní snímky v článku)/Myška a lišák, hlavní hrdinové loutkového příběhu Myši patří do nebe
TOP 20 NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍCH FILMŮ V PRAZE Každý týden nám Unie filmových distributorů zasílá přehled, který z filmů byl v Praze nejúspěšnější. A ano, již od premiéry, tj. sedmý týden v řadě vede Spider Man: Bez domova. Pořadí na druhém místě se změnilo, diváky zaujala česká romanťárna Srdce na dlani. O ní se hlavní hvězda filmu o lásce / láskách (spárují zde šťastně úplně všechny, včetně psů) Bolek Polívka vyjádřil, že se konečně ocitl po letech v posteli se svou tajnou láskou z JAMU, spolužačkou Eliškou Balzerovou. Prý tam platila za největší krásku, takovou Catherine Deneuve ročníku (Jana Švandová byla pro změnu za Brigitte Bardot), holky ale tehdy koukaly po vyšších ročnících. Srdce na dlani si připsalo pěkné 2 miliony 220 tisíc korun na tržbách.
Na dalších místech jsou staří známí. Zpívej 2, Kingsman: První mise, Klan Gucci… Na bronzovou příčku se ale propracovala premiéra z minulého týdne, Ulička přízraků. Bohužel, tenhle ‚film noir‘ Guillerma del Tora zřejmě nebude bodovat dlouho, na to je příliš ‚cinefilský‘. Konec konců, ani Duna a Matrix Ressurection nezaznamenaly v pražských kinech bůhvíjaký úspěch. Dočetli jsme se, že důvodem může být to, že lístky do kina obstarávají ženy a muži jsou jen doprovod, což zní poměrně logicky.
Psali jsme
Tři slova. Guillermo del Toro. Patří k nejkreativnějším a nejpozoruhodnějším umělcům své generace, jeho osobitý styl se projevuje ve všech jeho…
Nás ale zaujal úplně jiný český film, který vídáme na spodních příčkách přehledu jeden každý týden. A to dobrodružná loutková komedie Myši patří do nebe, která si již, za těch 17 týdnů, co se hraje v pražských kinech, připsala - na animák, navíc domácí provenience - pěkných skoro pět milionů korun. Film stál v řádech desítek milionů, jak serveru PrahaIN.cz prozradil pan Slavík ze CinemArtu a dodal, že se ale dosud náklady nevrátily. Příjmy se skládají z mnoha zdrojů, z prodejů televizím, do zahraničí, z grantů… „Nakonec se většina filmů zaplatí,“ říká Petr Slavík s tím, že to někdy ale dlouho trvá. A animované snímky patří k těm nejdražším. Pojďme se na tenhle roztomilý filmík podívat blíže.
Myši patří do nebe (premiéra 7. 10. 2021)
S tou českou proveniencí je to složitější. Na filmu se podílely ČR, Francie, Polsko, Slovensko, režírovala ho Denisa Grimmová a Jan Bubeníček, za scénář může ‚zlatoruká‘ Alice Nellis (na co sáhne, to se vydaří) plus Richard Malatinský, a film vznikl podle stejnojmenné knihy Ivy Procházkové. Samá známá a úspěšná jména.
O čem to je? Myška Šupito ráda všechny přesvědčuje o tom, že je nejodvážnější myší na celém světě a vůbec ničeho se nebojí. Ale opak je pravdou, ve skutečnosti se pobobkuje ze všeho, co se kolem jen mihne. Jejím toužebným přáním je být stejně statečná jako její tatínek. Ten se dokázal s nasazením vlastního života postavit děsivému lišákovi Tlamounovi, postrachu celého lesa. Boj sice nevyhrál, stal se ale obdivovaným hrdinou myšího společenství. Šupito chce všem dokázat, že odvaha je dědičná. Snaží se zopakovat jeho legendární kousek - vytrhnout pár chlupů z liščího kožichu. Za cíl si vybere spícího mladého lišáka Bělobřicha. Vše se nakonec semele trochu jinak, než si malá myška představovala. Lišák se nečekaně probudí a honička končí nešťastně pro oba dva. Šupito i Bělobřich se dostanou do zvířecího nebe.
Loutkové filmy, na ty jsme bývali machři. Je hezké vidět, že i dnes se daří točit povedené 'loutkárny', byť je to hrozně drahé a pracné.
Při pokusu vyhnout se vstupní očistné koupeli v nebeských lázních na sebe myška i lišák opět natrefí a díky společné nelibosti k mytí jsou přinuceni pokračovat v cestě společně. Putují po nebeských atrakcích i fantaskních zákoutích, zažívají nejrůznější dobrodružství i nečekaná setkání a navzájem se poznávají. Šupito je na Bělobřicha nejdřív pořádně naštvaná, ale postupně si uvědomuje, že je jiný než ostatní tolik nenáviděné lišky. Na cestě nebem musí oba společně zdolat různé nástrahy, splnit úkoly a překonat překážky. Vznikne mezi nimi podivuhodné přátelství a na konci jejich putování na ně čeká velké překvapení, píše distributor CinemArt.
Zajímavosti
- Film vznikl v koprodukci České republiky, Francie, Polska a Slovenska
- Natáčelo se 14 měsíců na 11 scénách
- Na filmu pracovalo 8 animátorů a dalších 20 členů štábu
- Natočilo se 1 400 záběrů s více než 80 originálními postavami
- Loutka Šupito je vysoká 15 cm, krokodýlova hlava je dlouhá přes jeden metr
- Pro natočení filmu bylo potřeba vybudovat na Barrandově úplně nové studio, protože žádné ze stávajících animačních studií se neodvážilo přijmout tak rozsáhlou zakázku.
- Film se s velkým úspěchem představil na několika filmových festivalech a přehlídkách. Světovou premiéru a velký divácký úspěch měl na prestižním světovém festivalu animovaných filmů ve francouzském Annecy. Film také získal cenu za nejlepší animovaný film na mezinárodním festivalu v Šanghaji. Ovace sklízel i doma na letošním Mezinárodním festivalu animovaných filmů Anifilm, kde v libereckých kinech malí i velcí diváci tleskali několik minut po projekci filmu. A ocenili jej pak i tou nejobjektivnější cenou – tedy Cenou diváků udělenou na základě jejich hlasování, a dále zvláštní uznání poroty.
- „Film Myši patří do nebe je především o pokoře, lásce a naději. Snažíme se sdělit, že každá bolest přebolí a za každým dalším rohem čeká něco nového, nový přítel či dobrodružství. Chceme ukázat, že nemá smysl se vzdávat. Že svou sílu a bojovnost ale máme nasměrovat tam, kde to má smysl,“ řekli k filmu jeho tvůrci, Denisa Grimmová a Jan Bubeníček (oba na snímku dole).
- Jak film vznikl? Všechny loutky i dekorace prošly Denisinýma rukama. Nejprve vznikly výtvarné návrhy a později pro většinu postav hliněné modely. Vzhledem k jejich počtu a potřebě bylo nutné neustále navzájem porovnávat co do měřítka vůči sobě navzájem i vůči setům. Modely tedy naskenovali do počítače a dolaďovali v 3D softwaru. Tomu se věnoval Jan. Nejednu loutku a spoustu rekvizit vyráběla Denisa takřka úplně sama od začátku po finál.
- Animovaní hrdinové mají jen vizuální podobu, sami o sobě nemají hlasivky. Musíte pro ně zvolit odpovídající hlas, který vyjadřuje jejich osobnost a vizuálně jim ‚sluší‘. Vzhledem k počtu charakterů byl i počet dabérů obrovský. Největším úkolem bylo najít odpovídající hlasový projev pro Šupito a Bělobřicha. Oba jsou velice mladí, jsou to ještě děti. Dlouho tvůrci řešili, zda je obsadit dětskými hlasy či zda zvolit dospělé herce. Nakonec vsadili na jistotu a obsadili herce dospělé, kteří jsou jednak profesně zkušenější, jednak se jim v průběhu času nemění hlas. A koho vybrali? Samá známá jména. Pavlína Balner, Matouš Ruml, Ondřej Vetchý, Lukáš Pavlásek, Martin Stránský, Ludmila Molínová, David Novotný, Jiří Klem, Jiří Lábus, Martin Dejdar, Barbora Hrzánová, Miroslav Etzler, Matěj Ruppert, Miroslav Donutil, Martha Issová, Martin Donutil, Ondřej Brousek, Radek Holub, Pavel Tesař, Martina Šťastná, Jiří Schwarz.
- „S knížkou Ivy Procházkové Myši patří do nebe za mnou přišla Denisa Grimmová s tím, že by příběh chtěla dostat do podoby celovečerního animovaného filmu. Byla jsem nadšená, protože téma knihy mi přišlo nejen aktuální, ale hlavně věčné. Mám doma tři děti, které všechny byly malé (a jedno stále ještě je), takže s potenciálním divákem jsem denně v kontaktu. Z praxe rodiče vím, že nemá cenu děti podceňovat. Jsou zvyklé, že mnoha věcem ještě nemusí rozumět (i když často rozumí a chápou o dost víc, než bychom předpokládali) a že je vždycky lepší vyhnout se přílišnému zjednodušování. V psaní pro děti se snažím být co nejupřímnější. Píšu o věcech, které znám nebo ve které věřím. To, že se to odehrává ve světě, kde myši a lišky mluví a krtek má brýle, neznamená, že to není reálné nebo pravdivé. Co se týče světa, ve kterém se příběh odehrává, Iva Procházková ve své knize stvořila bohatý, vtipný a emotivně silný svět zvířat, do kterého jsme s ostatními spíše tak spokojeně vpluli. A co se týče osobních zkušeností rodiče – vím, že generace dětí, které vyrůstají na současné produkci dětských filmů, je velmi náročná – jak na tempo, tak na komplexní stavbu příběhu. Jsou ve svém vnímání velmi rychlí, ale zároveň jsou také divácky zkušení, takže je člověk neoblafne nějakou dětinskou zkratkou nebo parabolou. Příběh musí být promyšlený, logický, protože jinak je brzo ztratíte,“ okomentovala film scenáristka Alice Nellis.
|