foto: Oliver Malina Morgenstern, se svolením/Režisér Oliver Malina Morgenstern během natáčení filmu
8. května měl premiéru v kině Aero dokumentární film Němci měli tanky, Češi barikády, který podrobně mapuje povstání Pražanů proti nacistům v květnu 1945. „Až doposud nebylo důsledně zpracováno téma pražského povstání, proto jsem se rozhodl natočit nový dokument o této zásadní události,“ řekl serveru PrahaIN.cz autor snímku, režisér Oliver Malina Morgenstern.
Film vznikl po pečlivých přípravách, které trvaly více než dva roky. Tvůrcům se podařilo shromáždit velké množství dokumentů a získali také svědectví několika pamětníků, přímých účastníků pražského povstání. Komentáře ve filmu čtou oblíbení herci Pavel Kříž, Jiří Vyorálek a spisovatelka Radana Šatánková.
Režisér připomněl, že pražské povstání v roce 1945 vzniklo zcela spontánně a během krátké doby se do něj zapojily tisíce Pražanů. „Mnoho let jsem měl pocit, který neustále sílil, že až doposud nebylo nikdy podrobně a důsledně zpracováno téma pražského povstání v roce 1945. Přitom jde o zásadní událost v historii našeho národa. Po dvouletých přípravách jsme proto natočili dokumentární film, který má 88 minut a jde o nadstandardní stopáž. Podařilo se nám vypátrat a zachytit svědectví několika pamětníků, například paní Marie Dubské, která letos oslavila 102 let. Jako mladá dívka byla přímým účastníkem povstání, především v prostoru Staroměstského náměstí, kde probíhaly nejprudší boje s nacisty. Svědectví těchto lidí jsou unikátní,“ řekl redakci PrahaIN.cz režisér Oliver Malina Morgenstern.
„Obdobím druhé světové války a protinacistického odboje na našem území se zabývám dlouhodobě už od roku 2013. Film o květnovém povstání v roce 1945 v Praze je mým pátým dokumentem na téma českého odboje proti nacistické okupaci,“ dodal režisér.
Historická událost
Za mimořádně důležitou událost v historii českého národa pokládá povstání v Praze v květnu 1945 i známý spisovatel a badatel Jaroslav Čvančara. Podle jeho slov byly květnové události v roce 1945 nejzásadnějším ozbrojeným vystoupením českých občanů proti nacistickým okupantům. „Podobně se postavili lidé na odpor v Paříži i v dalších evropských městech. V některých městech odbojáři povstání dlouhé měsíce připravovali. K těmto událostem vždy došlo v okamžiku, kdy se k okupovaným městům blížily spojenecké armády. Ozbrojené skupiny pak zahájily dlouho připravovaná povstání, která mohly spustit pouze s vědomím, že se blíží vojenské formace spojenců. Do té doby nemohly proti obrovské německé přesile provádět větší ozbrojené akce, neboť by neměly šanci na úspěch. V historii bývalého Československa bylo květnové povstání z roku 1945 největší a zásadní ozbrojenou akcí našich občanů na území tehdejšího protektorátu. Samozřejmě až po úspěšném atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha,“ řekl nám Čvančara.
Psali jsme
ROZHOVOR: Bojová pomoc tzv. Vlasovců během povstání v Praze je nesporná. Je ale třeba připomenout jejich neblahou roli na krvavém potlačení…
Nesmyslné vraždy
Dokument zachycuje dramatický konec druhé světové války na našem území a v hlavním městě. Režisér ve filmu připomíná také tragické události na různých místech tehdejšího protektorátu, například v Přerově, kde německé okupační jednotky zavraždily několik dní před koncem války 22 lidí. Stejně tak připomíná zločiny, kterých se dopustili 7. května 1945 v Praze fanatici z řad německé armády a gestapa. „Nejhorší zvěrstva na civilním obyvatelstvu spáchali okupanti během povstání v Praze i mimo Prahu na mnoha dalších místech. V hlavním městě páchali tyto zločiny v prostoru Masarykova nádraží, na Barrandově nebo v Krči v Bretschneiderově vile. Šlo brutální a naprosto nesmyslné vraždy. Například v Jelením příkopu na Pražském hradě se na popravy dívali z oken někteří členové protektorátní vlády. Tam nacisté řádili nejbrutálněji, vypíchávali lidem oči, rozřezávali břicha a hanobili i jejich mrtvoly. Nám se podařilo zmapovat pět míst v Praze i mimo hlavní město, kde k podobným zločinům došlo. Na realizaci filmu jsme pracovali stovky hodin. Chtěli jsme vytvořit dokument, ve kterém je co nejvíc významných momentů a také očitých svědectví o květnovém povstání z roku 1945. Myslím, že se nám to podařilo,“ řekl Oliver Malina Morgenstern naší redakci.
Místo uznání vězení a smrt
Film také mapuje osudy lidí, kteří v roce 1945 stáli v čele povstání v Praze, například generál a bývalý legionář Karel Kutlvašr. Po komunistickém puči byl obviněn z vlastizrady a odsouzen na doživotí. Ve vedení povstání byl také Jaromír Nechanský, voják a příslušník výsadku Platinum-Pewter. Po únoru 1948 byl zatčen a odsouzen k trestu smrti. Josef Smrkovský, další člen vedení pražského povstání, byl čtyři roky vězněn v padesátých letech během pověstných procesů. Premiéra dokumentárního filmu Němci měli tanky, Češi barikády proběhla 8. května v 17.30 v pražském kině Aero.