Slovanská epopej je pro Prahu snad prokletá!

15. 06. 202210:52

foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz/Jedno z průčelí paláce Savarin, kde by měla být do budoucna umístěna Slovanská epopej Alfonse Muchy.

Ministerstvo kultury si postavilo hlavu a rozhodlo se nepodpořit přestavbu paláce Savarin nedaleko Václavského náměstí v Praze. A to i přesto, že samotná metropole s projektem souhlasila, památkáři však vidí v přestavbě velké ohrožení a degradaci zdejší památkové rezervace. Co je ale důležité, je fakt, že právě tady měla najít azyl Slovanská epopej.

Stavební změny paláce Savarin měly vyjít na deset miliard korun. Stát za nimi měla stavební firma Crestyl, která údajně požádala ministra kultury Martina Baxu (ODS) o přezkum. V paláci měla být mimo jiné vystavena Slovanská epopej Alfonse Muchy.

Palác Savarin je zvamý spíše pod názvem palác Sylva-Taroucca nebo palác Piccolomini. Jde o pozdně barokní palácovou stavbu. Přestavba měla areál paláce propojit s ulicemi Na Příkopě, Jindřišskou a Panskou.

Dohoda o umístění Slovanské epopeje do těchto míst byla podepsána na sklonku letošní zimy. Své podpisy pod dohodu přidali zástupci hlavního města, Nadace Mucha a společnosti Crestyl.

Slovanská epopej

Jedná se o cyklus dvaceti velkoformátových obrazů, ve kterých Alfons Mucha shrnul dějiny slovanských národů. Myšlenka vytvořit oslavu slovanství napadla Muchu už po Světové výstavě v Paříži v roce 1900, v té době ale nenarazil na donátora celého projektu, a tak myšlenku odložil. Znovu ji vzkřísil za svého pobytu v Chicagu, kam odjel po svatbě s Marii Chytilovou v roce 1906. Tady se potkal s velkoprůmyslníkem Charlesem R. Cranem. Ten byl ochoten celý projekt financovat. V roce 1910 se Mucha vrací do Čech, pronajímá si část zámku na Zbirohu jako ateliér a začíná tvořit. Vytvoření velkých pláten trvá celkem 18 let. Už ale po devíti letech práce, v roce 1919, představuje Mucha první díla na výstavě v Klementinu. V roce 1920 putuje jedenáct pláten do Chicaga a do New Yorku, kde je vidí desetitisíce lidí. Celý projekt je ukončen v roce 1928, kdy cyklus Alfons Mucha společně s Charlesem Cranem slavnostně předávají Praze a všemu československému lidu. Při té příležitosti je celý cyklus poprvé kompletně vystaven v novém Veletržním paláci v Praze. O rok později se cyklus představí v Brně a v roce 1936 putuje část pláten do Paříže. V prosinci 1943 byla Slovanská epopej odvezena tajně na zámek do Slatiňan kvůli ohrožení při případném bombardování Prahy. V 50. letech je epopej převezena do Moravského Krumlova, kde je restaurována a od 4. srpna 1963 je na zámku vystavena. Na počátku 21. století je cyklus předmětem soudního sporu mezi Prahou a dědicem malíře Johnem Muchou. Dědic argumentuje tím, že město nesplnilo podmínku vyřčenou v roce 1928, že metropole musí postavit pro cyklus odpovídající budovu s výstavními prostory. Soud ale dává za pravdu Praze a argumentuje tím, že při vyslovení podmínky nebyl určen časový horizont, do kdy tak musí Praha učinit. Alfons Mucha tvořil plátna ve třech rozměrech. Sedm obrazů má největší formát 810 x 610 cm, osm obrazů má míry 480 x 405 cm a pět má rozměr 405 x 620 cm.