Svět ve světle ženy

10. 07. 202215:22

foto: Archiv Evy Ova/Výtvarnice a prozaička Eva Ova prostřednictvím umělecké tvorby poodhaluje své vlastní vidění transcendentna, světa neviditelného, a přesto jsoucího a reálného.

Eva Ova je českou prozaičkou a malířkou. Její vidění světa, jak v obrazech, tak i v literatuře, propojuje reálno s mystikou, křehkost s neoblomným postojem. Její díla představují výzvu ke snaze porozumět tajemství života a jsou inspirací pro každého, kdo v něm hledá vlastní způsob, stavějící na dobru, moudrosti a lásce pro všechny.

Zabýváte se výtvarnou tvorbou již mnoho let, jaká vlastně byla vaše „malířská“ cesta?

V dětství jsem bývala často nemocná, a tak jsem se naučila trávit čas sama, hodně jsem četla, kreslila si a to se ještě umocnilo, když jsem v patnácti letech onemocněla velmi vážně, musela jsem přerušit i školu a celý jeden školní rok jsem strávila v domácím léčení.

Tehdy jsem začala psát různé texty, básničky a taky například překreslovala perokresby Mikoláše Alše. Tehdy jsem taky namalovala své první plátno. Malování se prosadilo i později v době, kdy jsem žila pět let na Kubě. Tam jsem se také seznámila s významnými kubánskými malíři, z nichž Francisco Paneca se stal nakonec mým učitelem a Ernesto García Peňa nebo Zaida del Río takovými patrony a rádci. V Havaně jsem měla také svoji první výstavu.

Eva Ova

Love Story, akvarel. Autorka: Eva Ova.

Co vás v tvorbě ovlivnilo?

Život je dlouhý a vlivů, ať už od lidí z různých důvodů inspirujících, či životních situací, bylo nemálo. Nejvíce mne ale ovlivnila moje maminka. Vedla mne k lásce k přírodě a to doplňovala svou jemností a schopností vidět i „neviditelné“. Naučila mne milovat knihy a v nich i vůbec, umět nacházet svět, který rozšiřuje vnitřní poklady člověka.

Jaký má podle vás výtvarné umění vliv na lidskou duši?

Jako každé umění tak i výtvarné je uměním tehdy, pokud nějak zapůsobí. Samozřejmě ta míra bude u každého člověka jiná, ale nějaká odezva by tam být měla. Jako když nástroj vyloudí tón; někomu se může líbit, jinému ne, ale všichni by měli slyšet „něco“.

Eva Ova

Myšlenky uprostřed něhy. Autorka: Eva Ova.

Může působit jen esteticky, jsou díla malovaná jako krása pro krásu, výzva harmonii, která prostě potěší a zahraje na „lyriku“ člověka a pak jsou díla ukrývající poselství hodnot, které promlouvají do hlubin člověka. Myslím, že umění by v konečném důsledku mělo působit na člověka tak, aby jeho vliv podporoval v člověku jeho dobro, ne naopak.

Na vašich obrazech jsou často zobrazovány ženy ve snovém či meditativním rozpoložení. Proč?

Mé obrázky jsou každý takový malý příběh. Vyprávím v nich to, co vnímám, to co chci předat. Postavy, i když jsou ženské (jsem žena), jsou vlastně hlavně zastoupením pro Duši člověka v nějakém momentu. Stejně jako třeba ptáci v mých obrazech jsou často duše. A úděl Duše je hledání a nacházení a to je nejčastěji v tichu sebe, je to důležitý moment, proto ho často ve své tvorbě vyjadřuji tak, jak mi to je blízké a jak to zvládnu vypovědět.

Eva Ova

Výtvarnice a prozaička Eva Ova prostřednictvím umělecké tvorby poodhaluje své vlastní vidění transcendentna, světa neviditelného, a přesto jsoucího a reálného. Její tvorba má moc rozezvučet zapomenuté struny naší duše a jemně nás navést na cestu domů, do svého srdce. Cesta za horizont takovým dílem bezesporu je, autorka v něm využívá propojení dvou silných výrazových prostředků – filozofickopoetický text doprovází jedinečnými ilustracemi.

Jak vlastně vnímáte ženy dneška?

Každá žena, nakonec jako každý člověk, má nějaké své kouzlo. Co člověk, to svět a je dobře, je úžasné, jak jsme každý jiný. U žen obdivuji, když jsou „ženské“, když přes všechnu emancipaci mají dar té jemnější, něžné polovičky, když jsou vnímavé, pečující o své krásy vně i „uvnitř“ a zároveň ale umí být silné, je-li to potřeba.

Je mi velmi sympatická možnost, a to u každého člověka, když umí mít smysl pro humor a nadhled. Přála bych si, aby mladé dívky a ženy nebraly iluze mužům, že jim mají být džentlmeny a rytíři. Ale každý to máme trochu jinak a já souhlasím s tím, že každý jsme ve svém životě na cestě tam, kam jsme zatím došli a podle toho jednáme. A máme si v každém životě vyzkoušet různé role, prožít různé zkušenosti.

A jak se vám líbí, nebo nelíbí dnešní moderní doba?

Velmi stručně – velmi složité téma: vše je v lidech. Takže co může každý z nás udělat za sebe každý den dobrého pro své okolí, kde se nachází, ve své profesi, které se věnuje, je to, jak může každý z nás ovlivňovat svou nejlepší vizi doby, ve které žije. Jsme tady a teď, v tom je síla, ne „tam někde“ a „ten někdo kdosi“…

Eva Ova

Vše je propojeno, akvarel. Autorka: Eva Ova.

Na čem pracujete v současnosti?

Jedna z mých knížek „Šlépěje na cestě“ byla přeložena do anglického jazyka a v tomto novém vydání v zahraničí po mně chtějí i mé vlastní ilustrace (u nás byla knížka vydána s ilustracemi Ak. malířky Věry Krumphanzlové). Takže před pár dny jsem vytvářela obálku knihy a nyní pracuji na ilustracích k textům parabol – padesáti krátkých příběhů a podobenství. A pak také připravuji vše k diáři a kalendáři, který na každý nový rok je originální.

Jaký máte recept pro nejlepší relaxaci či „dobití baterek“?

Recept nemám, to má jistě každý trochu jinak. Ale zase toho mám docela hodně:-) Pro mne je to určitě malování, tvoření vůbec; oproti psaní malování pro mne méně podléhá „přemýšlení“, je více intuitivní a to mi stále větší měrou vyhovuje. Myslím si, že obecně pro člověka je hodně důležitá práce, aby ho bavila, a to je pak nabíjející! Ale relax mi přináší i toulky přírodou, chvíle s lidmi, které mám ráda a se kterými se cítím dobře, skvělé knížky a i různé vzniklé situace a v neposlední řadě: Ticho a vše co sebou přináší, včetně VŠEHO co je v něm slyšet…no a jsme zpátky u častých motivů mých obrázků :-)

Autorka textu: Daniela Fuxová

PrahaIN.cz ve spolupráci s časopisem Nový Fénix přinese řadu materiálů, které zmíněné médium v minulosti vydalo. Jedná se o nadčasové texty, které by mohly v dnešní náročné době čtenářům hodně pomoci…