To nejlepší z literatury faktu

Historie a literatura faktu rozhodně neokupuje přední místa v prodejnosti. Výjimku, která potvrzuje pravidlo, tvoří pravidelně snad jen historik Petr Čornej (Jan Žižka: život a doba husitského válečníka, Paseka, 2019) nebo cykly Jiřího Padevěta (průvodci Prahou, podzimem 1938, létem 1945, protektorátem, které vydává Academia). PrahaIN.cz se proto zaměřila na aktuální knižní produkci v daném ranku. Vybrali jsme čtyři tituly, jež považujeme za aktuálně nejkvalitnější.

Jako první jde o Brány Evropy. Autorem je americký historik zaměřený na dějiny východní Evropy a Ukrajiny Serhii Plokhy. Jeho Černobyl získal ocenění „Český bestseller 2019“ společnosti KNIHCENTRUM jako nejprodávanější kniha v kategorii Odborná a populárně naučná literatura. Titul vystihuje, co se v dubnu 1986 odehrálo v Černobylské jaderné elektrárně.

Brány Evropy v překladu Richarda Jandy vydává brněnské nakladatelství Jota.

Ukrajina dnes bojuje s Ruskem o zachování své územní celistvosti a politické nezávislosti. Současný konflikt je však pouze poslední v dlouhé řadě bitev o území Ukrajiny a její existenci coby svrchovaného národa. K pochopení současnosti a budoucnosti Ukrajiny je třeba dobře poznat její minulost. Současná krize je podle autora tragickým případem opakování historie, kdy se Ukrajina znovu ocitá v centru bitvy globálních rozměrů.

Kniha Brány Evropy poskytuje detailní nahlédnutí do původu nejvážnější mezinárodní krize od dob studené války.

Také druhá publikace se věnuje historii. Nám o poznání bližší.

Počátky Československé republiky (II. díl) vydává Academia a jejími hlavními autory jsou Jan Kober a Stanislav Holubec. Druhý svazek kolektivní monografie se soustřeďuje na vymezené časové období let 1918 až 1925, tedy na dobu klíčovou pro vnitřní ustavování a stabilizaci nového státu. Přibližuje čtyři zásadní okruhy témat, jež se týkají utváření politického systému a politické kultury, volebního práva, státní správy a samosprávy v prvních letech republiky, právní reformy a vzniku obou ústav a konečně konsolidace státu z hlediska postavení národnostních menšin i utváření armády a bezpečnostních složek.

Široce pojaté dílo se v jednotlivých částech zaměřuje nikoli jen na popis státních institucí či jednotlivé právní reformy, ale zabývá se také některými praktickými důsledky, které pro občany reformní změny znamenaly. Může dobře posloužit zájemcům o tuto důležitou etapu našich dějin, od které nás dělí již století.

Po tomto svazku bude následovat třetí. A až na konci vyjde první část.

Hutné a plné informací. Foto: PrahaIN.cz

Další novinkou je vycizelovaný životopis Emil Holub (Vyšehrad, Národní muzeum) Martina Šámala.

Emil Holub (1847–1902) je bezpochyby naším nejslavnějším cestovatelem 19. století. Je zároveň jediným, jehož jméno se dosud udrželo v povědomí široké veřejnosti. V Africe strávil celkem jedenáct let. První cestu vykonal v letech 1872–1879 zcela sám, s nedostatečným vybavením i finančním zabezpečením. Druhou absolvoval v letech 1883–1887 v čele rakousko-uherské expedice. Během svých cest procestoval území dnešní Jihoafrické republiky, Botswany a části Zimbabwe a Zambie. Do Čech přivezl neuvěřitelně početné sbírky etnografických předmětů, přírodnin apod., ale také cenné vědecké poznatky z mnoha oborů, výkresy, meteorologické poznámky...

Holub si vydobyl slávu a uznání prakticky po celém světě. Jeho zásluhy byly oceněny vysokými řády snad všech evropských zemí a mnohé vědecké společnosti a spolky jej zvolily čestným členem. Vzdor všem těmto poctám, slávě a uznání nakonec zemřel takřka v zapomnění a chudobě.

A v neposlední řadě chceme upozornit na výbor z deníků Jaroslava Foglara s pořadovým číslem jedna. Pod názvem „Celý den drobně prší“ ho vydává Albatros.

Svět Jaroslava Foglara je zahalený mnoha tajemstvími. Přestože o jeho osobnosti i díle vzniklo mnoho knih, jen málokterá ukazuje Jestřábův každodenní život ze všech úhlů. Jaký Foglar skutečně byl, jak vnímal svou práci a vztahy v oddílu? V unikátním výboru z deníků poznáte legendárního autora i jeho nejniternější pocity. Texty provází autentický obrazový materiál: fotografie, dobové plakáty i úryvky z kronik a časopisů.

Stejně jako v případě Ondřeje Sekory (Sekora: Mravenčí a jiné práce, Akropolis, Moravské zemské muzeum, 2020) nám tento titul umožní docela jiný úhel pohledu. Takový, kde nebudeme hledat tajemno nebo plnění junáckých úkolů, ale kde uvidíme člověka z masa a kostí, který žádný ze svých strachů nepromítal mezi řádky dobrodružných knih.​