foto: Vojtěch Veškrna, se svolením Kunsthalle/Výstava Gregora Hildebrandta v Kunsthalle
Jedno mávnutí řas, a za námi jsou léta. Název retrospektivní výstavy německého výtvarníka Gregora Hildebrandta v pražské Kunsthalle může působit jako sentiment rockera, kterému se blíží padesátka. Byla by ale škoda vnímat doposud největší exhibici jednoho z nejvýraznějších tvůrců dnešní berlínské scény jen takto jednoduše. V unikátním prostředí nové galerie na Klárově se odkrývá pozoruhodná exkurze do soudobého výtvarného umění.
Pražská Kunsthalle je od letošního roku novým pojmem na pražské výtvarné scéně. Nestátní a nezisková platforma je dílem manželů Pudilových a jejich rodinné nadace. Petr Pudil, společník holdingu bpd partners, je řazen mezi stovku nejbohatších českých podnikatelů. Znám je ale také jako filantrop a mecenáš umění.
Společně s manželkou Pavlínou se v nevyužitém prostoru bývalé Zengerovy transformační stanice na Klárově rozhodli vybudovat výtvarné centrum, které kromě tří rozsáhlých galerijních prostor nabízí i prostory k setkávání, design shop, nebo kavárnu s unikátním výhledem na Pražský hrad a Petřín.
Nejde ale jen o galerijní a výstavní činnost, projekt Kunsthalle má ambice i ve vzdělávání, výzkumu, mecenášství a prezentaci soudobého výtvarného umění. Působí v ní i týmy tvůrců publikací nebo design storu. Již během prvních realizovaných výstav si vysloužilo velké uznání jejich zpracování výstavních katalogů.
Za svou misi Kunsthalle považuje příspěvek k hlubšímu porozumění českému a mezinárodnímu umění 20. a 21. století. Snaha o provázání české umělecké scény s tou světovou je vyjádřena i v názvu Kunsthalle, který reflektuje multikulturní kořeny Prahy jako města „tří národů, dvou jazyků a jedinečného půvabu“.
Ve světle těchto záměrů vypadá vlastně zcela přirozeně, že jako první samostatnou výstavu Kunsthalle nabízí dílo německého výtvarníka Gregora Hildebrandta.
Ve variabilních prostorech Kunsthalle má Hildebrandt nejen svou první přehlídku v Česku, ale také největší výstavu vůbec, nazvanou A blink of an Eye and the Years Are Behind Us. V češtině je to „Jedno mávnutí řas, a za námi jsou léta“ a jde o poetický odkaz na tvorbu Johanna Wolfganga Goetha.
Tvůrce sídlící v berlínské avantgardní čtvrti Wedding se totiž inspiruje literaturou, také filmem či dějinami umění, ale především hudbou. Výtvarné vyjádření emocí z audio zážitku je jeho velkým tématem po celou kariéru.
Inspirace hudbou má v případě osmačtyřicetiletého berlínského umělce řadu podob, osobitá je ale zejména jeho práce s hudebními nosiči. Pásky, vinylové desky a kazety jsou pro jeho výtvarnou tvorbu nosičem, inspirací a možná i určitým „trademarkem“.
Elpíčko je pro něj jako fanouška klasických rockových kapel velmi flexibilním materiálem, jeho díla vystavená v Kunsthalle pracují s jeho temně černou barvou, kulatým tvarem, charakteristickým lesklým povrchem i materiálem.
Jedna část výstavy je věnována i nápadům jeho žáků z Akademie výtvarných umění v Mnichově, kteří si s tématem gramofonové desky dokázali vyhrát rovněž velmi originálně.
Některá z vystavených děl lze nejspíš označit za hodně avantgardní. Jiná ale překvapí svou konzervativní krásou a až klasickými tahy.
Coby základní kurz k tvorbě Gregora Hildebrandta lze i pro naprostého laika vzít obraz „Píseň beze slov“. Tak jako všechna další Hildebrandtova díla je inspirováno hudbou, tentokrát nikoliv autorovými oblíbenými The Cure, ale romantickým klavírním cyklem Mendelssohna - Bartholdyho.
Vojtěch Veškrna, se svolením Kunsthalle
Materiálem jsou zde vyvěšené kazetové pásky v bílé barvě, na které je černým akrylem úsporně, ale v dojmu až venkovsky vyobrazen zpívající ptáček. Opravdu jako kdybyste poslouchali Lieder ohne worte.
Mezery mezi vyvěšenými pásky a případné nerovnosti v tenkém celuloidu dílu dodávají unikátní šmrnc a originalitu.
Pokud chce uměním nepolíbený laik pochopit kouzlo Hildebrandtova díla, nejspíš může začít právě odsud.
Nebo od rovněž velmi úsporných obrazů, vytvořených z krabiček od kazet, vyskládaných v přihrádkách. I zde se pracuje s kontrastem černé a bílé, který je autorovým oblíbeným.
Neříkejte, že vás nikdy nenapadlo (pokud jste pamětníky těchto nosičů) si doma poskládat své kazety či cédéčka tak, aby obaly vytvořily nějaký tvar či barevnou kombinaci. Berlínský výtvarník z toho udělal umění.
Vojtěch Veškrna, se svolením Kunsthalle
Jeho instalace, připravena hlavní kurátorkou Kunsthalle Christelle Havranek, má být dotvářena hudební produkcí autorových oblíbených stylů. Kurátorem těchto eventů, během kterých má dílo zazářit naplno, bude sám Gregor Hildebrandt. Výstavu bude možné shlédnout až do 13. února.
Výstava je k vidění od čtvrtka 29.září. Dva dny před tím byla výstava zahájena pro hosty a některé členy Kunsthalle. Ta kromě jiného přichází s novinkou v podobě možnosti „členství“ pro veřejnost, přinášejícího rozmanité benefity. Jedním z nich je i možnost vidět nové výstavy s exkluzivním předstihem.
Zahájení výstavy bylo doprovázeno prvním z těchto hudebních zážitků, dotvářejících Hildebrandtovo dílo.
Jan Malý, se svolením Kunsthalle
Na akci se na Klárově potkala kromě množství pražských milovníků umění i značná část berlínské výtvarné scény. Navazování kontaktů, o které chce Kunsthalle usilovat, tak bylo zahájeno podle všeho velmi úspěšně.
Psali jsme
24. srpna začala doposud nejrozsáhlejší výstava českého expresivního malíře Martina Salajky. Výstavu s názvem Mimikry hostí galerie Villa Pellé a k…