V Kyjích získávali církevní hodnostáři ostruhy. Bartolomějský kostel je románským klenotem

29. 10. 202209:29
V Kyjích získávali církevní hodnostáři ostruhy. Bartolomějský kostel je románským klenotem
foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Kostel svatého Bartoloměje v Kyjích je jednou z nejstarších pražských staveb

Pokud se v našich zemích vydá kniha o nejvýznamnějších románských stavbách, najdete tam tuto budovu stoprocentně. Když vyjde podobná kniha v celoevropském měřítku, je pravděpodobnost, že jí tam najdete, více než padesátiprocentní. Tak významná a důležitá stavba to je. Přesto na ni turisté, ale hlavně obyvatelé hlavního města zapomínají.

Kostel svatého Bartoloměje v Kyjích byl postaven v první polovině 13. století, tedy celých sto let před tím, než na trůn dosedl císař Karel IV. Kostel dokázal přežít skoro osm století a ve velmi dobrém stavu a s minimem pozdějších úprav.

Zakladatelem kostela je s největší pravděpodobností biskup Jan II. z Dražic, což by dobu vzniku kostela upřesnilo na rozmezí let 1226-36. O tomto významném biskupovi je zmínka i na jedné z vnitřních fresek, k tomu se ale ještě dostaneme. Ovšem při určování stáří kostela nesmíme vycházet z písemných záznamů. Ty si poprvé všimly kostela až v roce 1306 a psal o nich další z pražských biskupů – Jan IV. z Dražic.

Na stavbu se dovážel kámen z Proseka

Stavba byla postavena z pískovcových kvádrů, které podle dnešních rozborů pocházejí z oblasti Proseka a ze stejného stavebního materiálu vznikl i tamní, další a velmi cenný kostel, kostel svatého Václava.

Interiér kostela svatého Bartoloměje v Kyjích

Interiér kostela svatého Bartoloměje v Kyjích. Zdroj: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Kdybychom měli stavbu zhodnotit, tak je nutné napsat, že jde o jednolodní kamennou opevněnou stavbu s pravoúhlým kněžištěm a hranolovou věží. Pozice kostela i jeho poloha dává jasně najevo, že šlo o kostel obranný a opevněný. V době vzniku byly pochopitelně obranné motivy kostela mnohem výraznější než dnes.

Další zajímavostí je, že se jedná o kostel tribunový. To znamená, že jeho vnitřní prostory byly rozděleny do vzájemně se nedotýkajících sekcí. Existoval prostor pro obyčejný lid a pro feudála či pro církevního příslušníka, který sledoval bohoslužby z vyvýšené tribuny s pavlačí. Dnes se na této tribuně nachází dřevěné zábradlí, to ovšem není původní. Historicky stavební průzkum prokázal, že v době vzniku kostela byla místo zábradlí poprsní kamenná zeď.

Ochrana cest i hláska nebezpečí pro Hrad

Co dnes překvapí je pečlivost a rozvaha, s jakou byl kostel vystavěn. Z věže lze totiž spatřit tělesa dvou původních zemských cest, po kterých by se případná nepřátelská vojska blížila k Praze. Máte možnost uvidět, jak kolínskou cestu, tak i cestu poděbradskou. V případě jakéhokoliv podezření na ohrožení, mohli strážní ve věži kostela upozornit na nebezpečí signály, které byly vidět až na Pražském hradě. Dokonalost stavby pak podtrhuje ještě legenda, která vypráví o tom, že z kyjského kostela vedla přímá podzemní cesta až na hrad Jenštejn. Jenže to nikdy archeologické průzkumy nepotvrdily.

Význam kostela byl zřejmý už za vlády Karla IV. a Václava IV. Tehdy se vlastně jednalo o svatostánek, který byl odrazovým můstkem do vyšších sfér církevní hierarchie. V kostele svatého Bartoloměje v Kyjích působil například pražský arcibiskup Jan z Jenštejna a generální vikář Jan Nepomucký. Služebně tu v kostele pobýval i tehdy ještě budoucí pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.

Fresky byly přetřeny bílou barvou

Celkem byl kostel vyzdoben patnácti freskami, které jednoznačně pocházejí ze 13. století. Dominantní scénou fresky je Ukřižování, velká pozornost je tu věnována i osobám několika biskupům, největší prostor však dostal zakladatel Jan II. z Dražic. Trochu nezvyklá je situace s freskami svatých – těch je tu zachyceno hned několik, například svatý Jakub, svatá Máří Magdaléna, svatý Lukáš nebo Tomáš, svatý Matouš nebo Marek; paradoxně však nenarazíme na výjev ze života svatého Bartoloměje, kterému je kostel zasvěcen.

V průběhu pozdějších století byl kostel několikrát vybílen. To byl velmi častý zvyk, kdy byly přetírány i velmi cenné malby, protože se věřilo, že bílá barva je barvou církevní boží čistoty. K prvnímu odhalení původní výzdoby došlo v roce 1781, kdy se kostel připravoval znovu k novému vybílení. Při seškrabávání staré omítky se ale objevil nápis. Nikoho však v tu chvíli nenapadlo, že nemusí jít o jedinou výzdobu. Proto snahy o obnovu původní malby nadlouho skončily.

Stavba, která nechybí v žádné učebnici románského slohu - kostel svatého Bartoloměje v Kyjích

Stavba, která nechybí v žádné učebnici románského slohu - kostel svatého Bartoloměje v Kyjích. Zdroj: Petr Kouba, PrahaIN.cz

První fresky se objevily při stavebních úpravách v roce 1845, kdy na světlo světa vykoukla freska Posledního soudu a Narození Páně, k definitivnímu odhalení všech maleb pak došlo hned zkraje druhé poloviny 19. století.

Dostavována je pouze věž

K největšímu stavebnímu zásahu do dispozic významného kostela došlo v roce 1859, kdy byla kostelní věž zvýšena o třetí patro. Nicméně byl zachován románský vzhled stavby.

Dnes se všichni shodují na tom, že kostel svatého Bartoloměje v Kyjích je architektonicky mimořádně hodnotný areál, který tvoří přirozené jádro starých Kyjí a je výraznou dominantou zdejšího náměstí. Je dobré připomenout, že až do roku 1968 byl tento kostel vlastně mimo hlavní město. Kyje se totiž do katastru metropole začlenily až v roce 1968.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných