Vily, kde se rozhodlo o vašich oblíbených čokoládových laskominách nebo o jednom z největších českých sousoší

Málokdo tuší, že malinká část Vinohrad spadá i pod městský obvod Praha 10. Jedná se skutečně jen o zlomek katastru Vinohrad, nicméně za procházku toto místo rozhodně stojí. Zvláště pak čtverec uzavřený ulicemi Dykova, U Vodárny, Francouzská, Ruská a Chorvatská. Tady na totiž na extrémně malém prostoru – zhruba 0,1 čtverečního kilometru - najdeme doslova záplavu historických a zcela unikátních vil. Události odehrávající se ve zdech těchto domů ovlivňovaly český národ, kulturu i hospodářství víc, než si dokážeme představit. A rozhodně stojí tyto doby za prohlédnutí. Bohužel většinou jen zvenčí.

Začneme hned v Dykově ulici, tady se nachází dva stavební skvosty vedle sebe. S číslem 960/4 jde o Vilu Františka Pokorného. Zde stál dům, který už v roce 1897 postavil architekt Antonín Turek. Nicméně odborníci si stavby cení pro její přestavbu z roku 1928. Tehdy jí koupil právě František Pokorný. To byl jeden ze členů správní rady Maršnerovy čokoládovny. A věřte, že to byl hodně dobrý job!

Zakladatel firmy František Maršner začínal o třicet pět let dříve na Vinohradech vařit turecký med ve sklepě na jednoduchém ohni a dlouho to vypadalo, že ho lepší osud nečeká, jenže po zhruba patnácti letech došlo k raketovému rozvoji firmy. Dnes této firmě vděčíme za takové lahůdky jako kočičí jazýčky, rumové pralinky, čokoládové kaštany nebo banány v čokoládě – všechno, co jde ve velkém na odbyt ještě dnes.

Místo, kde vznikl název obrovského průmyslového koncernu

Ale teď zpět k Františkovi Pokornému, členu správní rady. Ten oslovil architekta Ladislava Machoně, aby se pustil do přestavby původní vily. A vznikla jedna z nejzajímavějších moderních pražských vil. Byla přistavěna část, která byla pokryta terakotovými deskami a nastavila tak maursko-arabský vzhled budovy.

Vilu Františka Pokorného ozvláštňují ozdobné terakotové desky. Zdroj: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Koneckonců tento styl je zastoupen i ve vnitřní výbavě. Nicméně Pokorný byl milovníkem noční hvězdné oblohy, trochu ezoterik a trochu snílek, a tak si svoje nejmilejší souhvězdí nechal zvěčnit na stěnu jednoho ze salonů přestavěné vily. Z hlediska estetiky jde o velmi ladné souhvězdí, z hlediska ezoteriky prý o souhvězdí velmi silné a magické. Pokorný věřil v jeho neuvěřitelnou čarovnou sílu. A dokonce pár let poté kvůli němu prosadil ve správní radě čokoládoven změnu názvu firmy. To souhvězdí se jmenovalo Orion.

Je to jako domeček pro pohádkové postavy

Hned vedle s adresou Dykova 1039/6 na nás čeká vila, která také vznikla při vlně prvního vilového osídlování jižního vinohradského svahu, tedy na přelomu 19. a 20. století. Na rozdíl od předcházející stavby nebyla už nikdy později přestavěna. Vznikala pro inženýra Bohuslava Müllera, a tak se jí občas říká i Müllerova vila, i když to se může plést s nejslavnější a nejcennější pražskou Müllerovou vilou ve Střešovicích. Z tohoto důvodu se vžil tedy název Dryákova vila podle věhlasného architekta, který ji navrhl.

Dryákova vila. Zdroj: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Je vytvořena ve zvláštním stylu romantického dekorativizmu s intenzivními secesními detaily. Někdy se tomuto stylu říká květinová či zdobná secese. Dům vypadá skutečně něžně. Jako obydlí pro víly a stačí jen, aby víly vily věnce u této vily a máme hned na světě zkušební větu českého pravopisu. Vile dominují dva zdobné reliéfy. Jeden se nachází na nároží budovy, druhý pak na jejím štítě.

Strohost architektova domova

Když sestoupíme o ulici níž, narazíme na adrese Hradešínská 1542/6 na Kotěrovu vlastní vilu. Tuto budovu v roce 1907 zakoupil slavný český architekt Jan Kotěra společně se svojí ženou Bertou.

Kotěrova vila. Zdroj: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Následující rok začala velká rekonstrukce, která skončila v roce 1909. Stavba kombinuje režné zdivo s hrubou omítkou a jedná se o styl racionální neboli geometrické moderny. Dům je vizuálně velmi prostý a svojí jednoduchostí až překvapí. Zdobné prvky tu zcela chybí. Jedinou zdobnou funkci zde mají části režného zdiva, díky kterým vypadá vila i mnohem mohutněji, než ve skutečnosti je. Stavbu zde přísně omezují kubické objemy, přísná tvarová racionalita, ale vnitřek je vystavěn s naprostou stavební logikou.

Místo, kde vznikal jeden z největších českých pomníků

Naprostou perlou je ale v této lokalitě Šalounova vila, která má adresu Slovenská 2499/4 a najdeme ji o další ulici níž. Vila vznikla vlastně z nutnosti poté, co slavný sochař Ladislav Šaloun vyhrál soutěž na stavbu pomníku Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí.

Jeho původní ateliér na Václavském náměstí byl nevyhovující, a tak si sochař musel pořídit nový prostor, kam by se rozměrné sousoší vešlo. Autorem secesního návrhu budovy se symbolistními prvky je sám Ladislav Šaloun ve spolupráci s Josefem Černým. Budova byla dokončena v roce 1912.

Vstup do okultistického sklepa, kde se pořádaly v Šalounově vile za účasti řady slavných umělců magické seance. Zdroj: Petr Kiuba, PrahaIN.cz

Součástí vily je takzvaný okultistický sklep, kde se konaly velké seance často hraničící s magickými obřady. Tady se scházel výkvět české kultury té doby. K hostům patřili František Bílek, Otokar Březina, Alfons Mucha, Ema Destinová, Jan Kubelík, Alois Jirásek, Josef Machar, Jaroslava Vrchlický nebo Josef Váchal. Dnes budovu vlastní Akademie múzických umění a v rámci speciálních akcí se zde konají dny otevřených dveří.

Vila Františka Alberta Libry. Zdroj: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Na závěr jsme si nechali Vilu Františka Alberta Libry. Ta sice neleží v úvodu vyznačeném čtverci, ale najdeme ji jen dvacet metrů za touto fiktivní hranicí. Hledat musíte na adrese Hradešínská 1823/32. Zde žil slavný funkcionalistický architekt s vlastním jménem Schön. Libra si sám pro sebe postavil stavbu, která mu sloužila zároveň jako ateliér, ale i přijímací kancelář. K nejvýznamnějším realizacím tohoto muže patří například Novoměstská Edisonova transformační stanice nebo synagoga ve Velvarech.