foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz (stejně jako ostatní foto v textu)/Hřbitovní kaple na Vršovickém hřbitově byla postavená v roce 1906
Vršovický hřbitov patří mezi novější mladší metropolitní hřbitovy. Najdeme ho semknutý mezi ulicemi Moskevská a U vršovického hřbitova a železniční tratí. Leží ve svažitém terénu pod vrchem Bohdalec. Hřbitov je stranou pozornosti milovníků funerální turistiky. Neprávem.
Nejedná se o původní vršovický hřbitov. Ten ještě středověký se nacházel přímo v srdci městské části u kostela svatého Mikuláše na dnešním Vršovickém náměstí. Jenže poměrně brzy malá plocha už nestačila k ukládání mrtvých. Muselo se hledat nové místo.
Hledá se nový prostor
To bylo nalezeno za hranicemi tehdejší obce, mimo zástavbu. Dnes to zní až neuvěřitelně, ale toto opuštěné a liduprázdné místo vzniklo v kopcovitém terénu dnešního náměstí Svatopluka Čecha. S jistou dávkou nadsázky lze říct, že dnešní zelená parková plocha kolem významného funkcionalistického kostela je vlastně druhým Vršovickým hřbitovem.
Jenže netrvalo to příliš dlouho a ani tato kapacita už nestačila. Obec Vršovice se pustila do hledání místa nového. Jednání s michelskými rodinami Černých a Čekanových přineslo užitek, a tak v roce 1899 došlo ke koupi pozemku pro budoucí třetí Vršovický hřbitov.
Psali jsme
Jen o málokteré osobě novodobých dějin víme tak málo jako o Jaroslavu Haškovi. Vlastně víme o něm téměř všechno, ale nějak to nezapadá do sebe.…
Mezi významné pražské hřbitovy se ten vršovický dostal v roce 1906, kdy byla slavnostně otevřena zdejší hřbitovní kaple umožňující uskutečnění důstojného rozlučkového obřadu nebo jen poskytující prostor pro modlitby.
Leží tu modla dětí, Štěpánka
Dnes má hřbitov rozlohu téměř 5 hektarů. Najdeme zde přes pět tisíc hrobek, dva tisíce urnových hrobů, téměř 200 monumentálních hrobek, kolumbárium s 650 kobkami a rozptylovou loučku.
V době po II. světové válce vyrostl na hřbitově památník obětem nacistické zvůle.
Návštěvníky a turisty na hřbitovy lákají většinou hroby slavných osobností. A několik jich najdeme i na zdejší vršovickém hřbitově. Věčný odpočinek zde našel idol několika generací nejmladších televizních diváků – herečka Štěpánka Haničincová, která se upsala televizním dětským pořadům.
Nálada Vršovického hřbitova
Při procházce hřbitovem můžete narazit na hrob jednoho ze spolumajitelů dynastického cirkusu Kludský, Jindřicha Kludského, který zemřel v roce 1960. Leží tu i Václav Beneš, politik a starší bratr mnohem slavnějšího prezidenta Edvarda. Možná bychom se dnes učili ve škole o něm jako druhém československém prezidentu, kdyby v roce 1918 nepostihla tohoto čelního představitele sociální demokracie mozková mrtvice, na jejíž následky o rok později zemřel.
Je tu hrob i trochu pitoreskní postavy Rudolfa Černého. Tento výkvět dělnické třídy se vyučil kloboučníkem, ale v roce 1945 ho okouzlily revoluční gardy a Květnové povstání. V 50. letech na výzvu Gottwaldova režimu odešel do dolů, kde se pokoušel o prolomení řady stachanovských norem, nicméně si při nich přivodil jen řadu vleklých zranění, a tak skončil v invalidním důchodu. Stal se proto spisovatelem a novinářem a zakotvil v normalizačním Československém státním filmu. Ani tady se však neprosadil, a tak na jeho námět vznikl jen jeden scénář tendenčního snímku Zbraně pro Prahu.
Trampský hřbitov
Navštívit můžete i hrob jedné z ikon českého trampingu Jarky Mottla. Ten je autorem textů mnoha trampských hitů jako například Arizona, Marta, Maminko mámo, Dakota nebo Neříkej děvče, nikdy ne. Ve světě hudby působil i Bedřich Nikodém, jehož hrob najdeme také na Vršovickém hřbitově. I on zasahoval svoji tvorbou do trampského hnutí, mnohem více ale napnul svůj talent do světa taneční hudby a byl autorem k takovým šlágrům jako Dva modré balonky, Je po dešti, Mám malý stan nebo Barborka.
Společně se svoji manželkou pěvkyní Luisou Pávovou odpočívá v hrobce Vršovického hřbitova i malíř krajinář Zdeněk Glückselig. Jemu vděčíme za řadu vnitřních výzdob některých pražských paláců.
Vršovický hřbitov si vybrala pro rodinnou hrobku i rodina slavného českého herce a scénáristy Zdeňka Svěráka.