foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Hrad Kumburk
REPORTÁŽ: Než se dostaneme k podrobnější cestě na zříceninu hradu Kumburk, připomeneme štědrost, jakou řada Čechů oplývá při všelijakých beneficích. Ať už se jedná o sbírky pro nemocné, na jejich pomůcky a zařízení nebo o skutečnost, co tisíce obyvatel republiky předvedly během koronavirové pandemie u podpory restaurací a hospod či během pozdějšího napadení Ukrajiny Ruskem.
Ačkoli se v našem národě často skloňuje termín závist, ne vždycky to platí. Vynechat nesmíme ani desítky milionů korun vybraných během pořadu StarDance …když hvězdy tančí na Paraple.
Přesně takový pocit jsme zažili, když jsme se během velikonočních svátků vydali na málo známou zříceninu gotického hradu Kumburk mezi Novou Pakou a Lomnicí nad Popelkou. Konkrétně jsme se sem vypravili v neděli 20. dubna, kdy se hladina rtuťového teploměru dostávala na pětadvacítku. A na sluníčku bylo opravdu teplo.
Jak už jsme zmínili v titulku, vstupné se zde nevybírá, je dobrovolné. Jedinou výjimkou je Kumburské svítání (letos proběhne 13. a 14. září). Návštěvníci uvidí ukázky historického šermu, palných i chladných zbraní, loutkové divadlo anebo lidová řemesla.
Ačkoli tedy bylo vstupné během zmíněné neděle dobrovolné, z těch několika desítek lidí, které jsme míjeli, platbu nevynechal nikdo. Celkem nás to zaskočilo, jelikož jsme v sobě měli klasické předsudky, že když je něco zdarma, tak se za to skutečně neplatí. Turisté zde nechávali jak kovové mince, tak papírové bankovky. Bylo fajn vidět, že jim na památce záleží.
Ta zde, jak nám vysvětlila informační tabulka přibitá na jednom z urostlých stromů, leží už stovky let. Zřícenina se nachází v nadmořské výšce 642 metrů a najdete ji na stejnojmenném čedičovém vrchu. Hrad byl podle oficiálních ukazatelů postaven na počátku 14. století vartemberskou větví rodu Markvarticů. To nám upřímně téměř nic neříkalo. V 16. století se však hrad stal majetkem Trčků z Lípy, o nichž jsme již slyšeli.
Aby bylo všechno nakonec téměř srovnáno se zemí švédskými šiky za třicetileté války. A co nestihli rozbořit seveřani, dokonal v roce 1658 císař Leopold I. Právě on dal rozkaz hrad zbořit. Jeho zbytky si můžete prohlédnout po celý rok sami, případně můžete počkat na takzvané pracovní víkendy. Jejich smysl vysvětlíme níže.
Jelikož jsme místo neznali, působilo na nás dost magickým dojmem. Zejména podzemí, kam jsme spíše než nohu strčili pouze ruku kvůli několika fotografiím.
O památku se stará Sdružení pro záchranu hradu Kumburku a pomoci můžete jak penězi, tak nákupem. V místním šenku nabízejí sběratelské a upomínkové předměty, například pohlednice, turistické vizitky, turistické známky, magnety, kelímek s hradním logem a podobně. Komu ani to nestačí, může skutečně přiložit ruku k dílu a během zmíněných pracovních víkendů dorazit a pomoct. Nejbližší „brigáda“ se uskuteční od 8. do 11. května.
Ačkoli celou dobu hovoříme o zřícenině, je vidět, že na ní mnoha lidem dost záleží. Své poděkování jim proto můžete vyjádřit v návštěvní knize.