Od Mnichovské dohody po okupaci ve fotografiích. Na radnici Prahy 4 pro doklady i zážitek
foto: Se svolením Praha 4/Radní Patrik Opa (ODS), ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra a místostarosta Michal Hroza (TOP 09)
Prostory Úřadu městské části Praha 4 přímo u výstupu z metra Budějovická nabízejí další výstavu, tentokrát s názvem „Ve znamení tří deklarací,“ která se zabývá postavením české šlechty v době Mnichovské dohody a následné okupace nacisty.
Hlavním tématem expozice jsou šlechtické rody, které stály u vzniku deklarací vyjadřujících podporu českému státu, ale na druhé straně i ti šlechtici, kteří s novým režimem spolupracovali. Výstavu Ústavu pro studium totalitních režimů zahájil místostarosta pro kulturu a majetek Michal Hroza (TOP 09) s ředitelem ÚSTR Zdeňkem Hazdrou.
Prohlídka je zdarma a bude k dispozici do 1. prosince 2021.
Pozvánka k výstavě, zdroj Praha 4
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj, Okupace Československa) byl vojenským vpádem pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy do Československa (ČSSR), podpořený žádostí konzervativního křídla Komunistické strany Československa (KSČ), který se uskutečnil 21. srpna 1968.
Hlavní podíl na invazi měly armády Sovětského svazu (SSSR), výrazně slabší účast měla vojska Polské lidové republiky (PLR), Maďarské lidové republiky (MLR) a Bulharské lidové republiky (BLR). Vojska Německé demokratické republiky (NDR) sice dostala rozkaz se invaze neúčastnit, nicméně i tato armáda nakonec na okupaci podílela. Zeměmi Varšavské smlouvy, které se invaze nezúčastnily, byly Albánie a Rumunská socialistická republika (RSR).
Byla obsazena většina důležitých měst v ČSSR, krátce po příjezdu tanků a obsazení letišť, na kterých přistávala sovětská letadla s další vojenskou technikou. Došlo k přerušení rozhlasového i televizního vysílání, které však bylo rychle obnoveno z improvizovaných studií. Předsednictvo ÚV KSČ v prvních hodinách okupace přijalo usnesení, odsuzující invazi. Toto usnesení výslovně zakázalo československým ozbrojeným složkám (Československá lidová armáda, Pohraniční stráž, Veřejná bezpečnost a Lidové milice) přímý odpor vůči invazním armádám, proto také tyto složky (až na výjimky) nepodnikly kroky k obraně vlasti. Českoslovenští vedoucí představitelé (Alexander Dubček, Josef Smrkovský, Oldřich Černík a další) byli krátce poté okupačními mocnostmi zatčeni a dočasně zavlečeni do ciziny. (Zdroj: Wikipedia)
|
Psali jsme
POZVÁNKA Národní kulturní památka Vyšehrad si k příležitosti 32. výročí sametové revoluce přichystala dobrodružnou hru. Je určena pro dospělé…
Tagy
Speciály