foto: Rudolf Komár pro PrahaIN.cz/Dům Radost (dříve Dům odborových svazů)
Od března je možné navštívit Dům RADOST, který si v rámci oslav 90. výročí připravil pro návštěvníky bohatý program.
„90 let (ne)svobody s Domem RADOST“, tak se jmenuje program, který si připravila jedna z žižkovských dominant. Připraveny jsou zde interaktivní výstavy, diskuze s pamětníky, promítání dobových filmů nebo také prohlídky protiraketového krytu, jak uvádí tisková zpráva.
„Během devadesáti let byla tato budova svědkem řady historických změn – od první republiky přes převrat v roce 1948, okupaci v roce 1968 až po sametovou revoluci. Její příběh chceme představit v kontextu dějin i veřejnosti a zejména studentům. Namísto oslavy jsme raději připravili více než tříměsíční cyklus přednášek, promítání a výstav pod názvem 90 let (ne)svobody. Akce přiblíží období socialismu a normalizace v tehdejším Československu pohledem, který není veřejnosti běžně známý,“ sděluje v tiskové zprávě ředitel Domu RADOST a autor projektu Tomáš Kašpar.
Na celé akci spolupracoval Dům RADOST s Ústavem pro studium totalitních režimů a Muzeem paměti XX. století za podpory hlavního města Prahy a Městské části Praha 3. Záštitu poskytl pražský radní Antonín Klecanda (STAN).
„Kvalitu vzdělávání považuji za klíčový aspekt strategického rozvoje školství, tedy oblasti, která je pro mě osobně prioritou. Záleží na tom, aby se potenciál každého žáka či studenta mohl úspěšně rozvíjet. Toho lze dosáhnout snížením vedlejších požadavků, které jsou kladeny na pedagogy především v oblasti byrokracie a současně zajištěním větší provázanosti nejen s paměťovými institucemi, ale i subjekty schopnými zprostředkovat atraktivní doprovodný program k vybraným tématům. Nový cyklus programů, který vznikl ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Muzeem paměti XX. století v Domě RADOST, z tohoto důvodu podporuji a doufám, že bude hojně navštěvován,“ uvádí ve zprávě Klecanda.
Zahájení programu v Domě RADOST
Program bude zahájen 6. března a návštěvníci ho budou moci navštívit každou středu až do 26. června 2024. Celá akce v Domě RADOST je pro návštěvníky navíc kompletně zdarma. Ke zhlédnutí budou například naplánované výstavy Fotbal v undergroundu nebo Ještě jsme ve válce. Chybět nebudou ani dobové předměty rozmístěné v několika místnostech. Součástí programu je také jedinečná prohlídka protiraketového krytu z roku 1934.
Část programu je naplánována i v kině Přítomnost, dopoledne bude vyhrazeno žákům základních a středních škol. Cena vstupenek na odpolední program je poté stanovena na symbolických devadesát korun.
„Považuji za nesmírně důležité, abychom byli schopni přiblížit dobu nesvobody a totalitního režimu mladé generaci, která se už narodila do svobodné a demokratické společnosti. Pokud si máme tuto svobodu zachovat, pak musíme umět předávat i negativní zkušenosti, ze kterých se v budoucnu mohou poučit ti, kteří je neprožili. Praha 3 si váží toho, že se taková akce koná právě v naší městské části, že můžeme být jejím partnerem a že se jí zúčastní žáci našich základních škol,“ doplňuje místostarosta Městské části Praha 3 Pavel Dobeš (STAN).
Oslavy budou zakončeny promítáním snímku Vlny režiséra Jiřího Mádla ve středu 21. srpna 2024.
„Dějiny jsou velkým příběhem a je pouze na nás, jak si komunistický režim bude představovat nastupující generace. Naším úkolem je připomínat pravdu. Je třeba jasně a srozumitelně říkat, co znamenalo žít v době nesvobody, v režimu založeném na potlačování lidských práv, je třeba vyvracet romantizující představy o systému, v němž byla mlčící většina údajně spokojena, sociálně saturována a něco jako svobodné volby či možnost cestování ji ve skutečnost vlastně nezajímalo,“ dodává ve zprávě Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.
Celý program akce je k nahlédnutí na webu Domu RADOST.
Psali jsme
Dan Brown je jeden z nejznámějších a nejpopulárnějších spisovatelů jednadvacátého století. Jeho tajemná díla okouzlila mnoho čtenářů a také…
Připomínka 55 let od upálení studentů
Stejně jaké Dům RADOST připomíná svou proměnu v průběhu let a vyrovnávání se s následky tehdejších režimů, připomínáme si každoročně i smutné výročí upálení studentů v souvislosti s okupací vojsk Varšavské smlouvy. Tím nejznámějším, který se k takovému činu odhodlal, byl student Jan Palach. Na protest se upálil v horní části Václavského náměstí dne 16. ledna 1969 a na rozsáhlé popáleniny nakonec zemřel později v nemocnici.
Ústav pro studium totalitních režimů na svých webových stránkách připomíná také čin osmnáctiletého Jana Zajíce, který se po vzoru Jana Palacha upálil dne 25. února 1969. Bývá tak označován jako pochodeň číslo 2.
„Nedělám to proto, aby mne někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavný, anebo snad, že jsem se zbláznil. K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali s sebou vláčet několika diktátory! Pamatujte: Když někomu vystoupí voda nad hlavu, je už jedno o kolik,“ píše Jan Zajíc ve svém prohlášení, jak uvádí web ústavu.